Šluknovská pahorkatina je geomorfologický celek vyplňující téměř celé území
Šluknovského výběžku. Kromě jeho jižní a jihozápadní části. Je tvořenou lužickým žulovým
masivem, který je jednou z největších žulových ploch ve střední Evropě.
Šluknovská pahorkatina, přírodní poměry
Nejvyšším vrcholem je Hrazený (608 m), ležící ve střední části celku, mezi
městy Velký Šenov a Mikulášovice. Jedná se o mírně zvlněnou krajinu s výškovými rozdíly
max. do 300 metrů, bez výrazných prvků, ale zachovalou přírodou a střídavými
lesními porosty.
Šluknovská pahorkatina je jedním z nejstarších vyvřelých hlubinných těles ve
střední Evropě. Na území České republiky je složena ze čtyř základních typů hornin
(stáří 570 - 510 mil. let). Tato členitá pahorkatina vznikla na horninách
lužického žulového masívu a výraznějšími vrcholy často z mladých vulkanických
hornin jako např. Hrazený (608 m), Vlčí hora, Jitrovník (509 m), Špičák u
Varnsdorfu (544 m).
Území Šluknovské pahorkatiny spadá do povodí Labe, Nisy a
Sprévy. Probíhá zde rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. Největší vodní
plochou oblasti je Rybnišťský velký rybník ležící 3 km jihozápadně od
Varnsdorfu.
Geografickým podmínkám odpovídá také klima. Horské hřbety Lužických hor a Labských
pískovců zabraňující pronikání jižního větru. Proto je klima drsné, bohaté na srážky,
drsnější než v odpovídajících nadmořských výškách vnitřních Čech. Např. příchod
jara se opožďuje o 7-14 dní. Proto bývá toto území často nazýváno "Česká Sibiř".
