Z hradu Skalka v Českém středohoří
zůstala pouze malebná válcová věž z bílé opuky, která stojí na výrazné černé čedičové
skále. Na jaře skála navíc rozkvétá žlutými trsy tařice skalní.
První zmínka o hradu Skalka je z let
1357 - 1360, kdy je uváděn Petr ze Skalky, ale
hrad již možná stál koncem 13. století. Hrad Skalka v následujících desetiletích patřil
šlechtickým rodům ze Sulevic, Vřesovic a Harasova. V době stavovského povstání již pravděpodobně
nebyl obydlen, neboť nesplňoval požadavky na šlechtické sídlo a nakonec ho v roce 1639
zpustošili Švédové.
Pod hradem byl následně vystavěn jednoduchý dvoupatrový barokní zámek, jehož vysoké
zdi těsně přiléhají k hradní skále. Na stavbu bylo použito zdivo zpustošeného hradu
a ponechána byla pouze věž, která sloužila jako vězení. Důkazem je dochovaný nápis
vězně v omítce uvnitř věže z počátku 17. století, který je vystaven v Muzeu českého
granátu v Třebenicích.
Na vrcholu skály je těsně pod věží vyhlídková plošina opatřená zábradlím a zpřístupněná
upraveným schodištěm s nádhernými výhledy na kužele Českého středohoří. Přístup do samotné
věže není možný. Na zámku bývá otevřena v letní sezóně výstava o historii hradu a zámku
Skalka, doplněná fotografiemi a obrazy s náměty Českého středohoří. Zajímavostí je, že
se na tomto zámku v roce 1945 narodil vídeňský kardinál Christoph Schönborn, který byl
v letech 2005 a 2013 opakovaně vážným kandidátem na papeže.
Pod hradem Skalka a okolo zámku prochází červeně značená dálková cesta "Zlatá stezka
zemí hradů".