V pondělí jsem slíbil donést materiál do Krásnohorské jeskyně. Po několika letech provozu skončila průvodcovská činnost a jeskyně je přístupná jen pro speleology. Přinášíme matroš pod komín, kde se pracuje a pak jdeme kouknout na krápník a na jezírko a lezeme ven. Vaříme lečo a večer dorazí hlavní skupina.
Další den dcerky razí do Maďarska na přechod Miskolc - Eger, tak je vezu k nástupu. Cestou zpátky si projdeme Zádiel a jedeme na grilovačku. Je středa a s Honzou se chystáme do kopců. Před táborem jsem se s kámošem dohadoval, že se sejdeme na chatě Volovec a dáme tam pivko a pokec. Z toho nakonec sešlo, ale myšlenka zůstala. Parkujeme v Čučmě, kousek nad Rožňavou a po modré stoupáme hore. Cesta, spíš silnička se táhne nenáročně vzhůru, počasí je tak akorát, trošku teplo, ale mohlo by být i hůř.
Ani se nenadějeme a 12 kiláků je za námi a mi srkáme gulášek a pivo, obojí perfektní a za rozumnou cenu. Chatař nemá co dělat a tak si sedne s námi a příjemně pokecáme. Přecpaný pak stoupáme na Skalisko odkud je luxusní kruhový výhled. Klečí pak pokračujeme do sedla Volovec a dohadujeme se, kde na nás vyskočí mišo. Ten má kupodivu jiný starosti a tak dokončujeme okruh na chatu. Tam dáme ještě jedno zrzavý a nekonečnou cestou dorazíme k autu.
Ve čtvrtek jde hlavní skupina na exkurzi do Domici, já jim dávám náskok a připojím se k nim, když pomáhají místním kopat u Čertových děr. Rozdělám oheň a s nechutí pomáhám vysypávat kýble s bahnem. Když uznají, že práce stačila, vylezou ven a opékáme buřty. Čas ubíhá, zatím co všichni odchází na prohlídku jeskyně Čertových děr, já jedu vyzvednout holky do Maďarska.
Protože mám čas, rozhodnu se navštívit hrad Szádvár. Jsem těsně u hranic, data tu nejsou a stažené mapy Slovenska mi jsou na nic. Vyfotím ceduli s blbým nákresem cesty a nějak se donaviguji. Hrad je volně přístupný a relativně zachovalý. Jen 375 schodů ze spodního hradu na horní je dost úmorných. Nádherný výhled ale ten výstup vykoupí.
Cestou zpět se s Chalvou ještě vycákame v potoce a jedeme vyzvednout holky. Večer ještě navštívíme Pavlínský klášter v Gombaseku a pak jdeme do Plešivce už tradičně na tradiční slovenskou brynzovou pizzu.
V pátek ráno jdeme s Terkou a Terkou a kolegou ze Slovenska skenovat zadní části Silické Lednice. Měl jsem strach, jestli ještě zapnu neopren, ale povedlo se. V Archeologickém dómu se převlékáme a pak se plazíme Kufrem - nízkou zaplavenou chodbou - do zadních částí Lednice. V Karině - největší prostora - vybalujeme skener. "Jestli to rozbiju, jsem bez práce", povídá Jožo. Ptám se, co to stojí a dovídám se, že 36 000.
Nijak to na mě nezapůsobí, jsem zvyklý nosit drahé věci, ale když mi dojde, že mluví v EURech, zapotím se - nesl jsem dvojnásobnou hodnotu svého auta. Zatím co Jožo skenuje, s hokama prohlížíme Hurábův dóm a Katedrálu, místa s nádhernou výzdobou. Když to všechno prolezeme, tak jen čekáme a klepeme kosu. Naštěstí dojde baterka, takže zabalíme a lezeme ven. Večer nás čeká grilování.
Další den už jen navštívíme Sokolí skálu, kde jsou neparné zbytky hradu, krásný výhled a Zbojnická jeskyně. Večer se sejdeme v hospodě a ráno, přes Plavecký hrad valíme domů.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.