Šarišská vrchovina a Spišsko-šarišské medzihorie, přírodaRáj pro vlky samotáře - turistika, tipy na výlet a příroda Šariše26.2.2009 | Otakar Brandos
Hledáte samotu? Hluboké listnaté lesy, ostře modelované vrcholy, krásné výhledy a turistů prosté chodníky? To vše splňuje Šarišská vrchovina, kraj rozkládající se jihozápadně od slovenského města Prešov, centra bývalé župy Šariš. Přiznám se, že s přesným určením hranic pohoří jsem se hodně natrápil a při cestách do toho regionu mi trvalo značně dlouho odlišit od sebe Šarišské vrchy, Branisko a Černou horu. Šarišská vrchovina, geomorfologické členění
Šarišská vrchovina je poměrně nevysoké a malé pohoří s celkovou rozlohou asi 300 km2. Náleží do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty a oblasti Podholně - magurské. Šarišská vrchovina je ohraničena Spišsko - šarišským mezihořím a Košickou kotlinou na jihu a východě, na západě a severu ji ohraničují malá a poměrně neznámá pohoříčka Čierna hora, Branisko a Bachureň. Pohoří dosahuje maximálních výšek okolo 700 m, nejvyšším vrcholem pohoří je kopec s podivně znějícím názvem Za horou (717 m). Pohoří je protaženo ve směru JV - SZ v délce asi 30 km. Maximální šířka pohoří dosahuje pouhých 12 - 15 km. Šarišská vrchovina se dělí na tři samostatné okrsky. Jsou to Širocká brázda, Sedlická brázda a Chminianska brázda. Jedná se tedy o skupinu pahorkatin a brázd v povodí řeky Torysa. Šarišská vrchovina, přírodní poměryPodloží Šarišských vrchů, ve kterém se střídají obhospodařované pastviny s plochami listnatého či smíšeného lesa, je tvořeno vrstvami pískovců, slínovců, brekcií a jílovců třetihorního stáří. Na hranicích s pohořím Čierna hora vystupují vrstvy dolomitů druhohorního stáří. Šarišská vrchovina patří do mírně teplé klimatické oblasti s průměrnými červencovými teplotami 14 °C až 18 °C. Průměrné lednové teploty se pohybují v rozmezí -4 °C až -6 °C. Sněhová pokrývka se udrží po dobu 70 - 120 dní ročně v závislosti na výšce a poloze. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 600 - 780 mm. Spišsko-šarišské medzihorieSpišsko-šarišské medzihorie tvoří nápadnou sníženinu resp. erozně - tektonickou depresi mezi okolními pohořími majícími středohorský charakter. Tato deprese protáhlého tvaru ve směru jihovýchod - severozápad je obklopena pohořími Spišská Magura, Ľubovnianská vrchovina a Pieniny, Čergov, Bachureň, Šarišská vrchovina a Levočské vrchy. Spišsko-šarišské medzihorie, geomorfologické členění
Spišsko-šarišské mezihoří má charakter pahorkatiny s izolovaně vystupujícími kuželovitými vrcholy menších výšek a nízkými protáhlými hřbety oddělenými širokými úvaly s řadou lidských sídel. Na území tohoto geomorfologického celku převládá oceánský klimat s výraznými vlivy kontinentálního klimatu. Prakticky celá oblast je odvodňována řekami Torysa a Poprad, v severní části se objevuje několik minerálních pramenů. Oblast je z velké části pokryta smíšenými lesy. Objevují se bučiny, doubravy, ale i xerotermofilní borovicové lesy a lužní lesy v okolí vodních toků. Velká část oblasti je zemědělsky obhospodařována. Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Posledná februárová nedeµa patrila akoľe lyľiarskej akcií,no pre nedostatok snehu sa akcia uskutočnila peąi. Siedmi členovia : Vysoký,Halčáková,Halčák,Bozuµová,Kaluľová,Tomajková,Bednár a dvaja nečlenovia manľelia Lysinovci sa autobusom SAD dopravila do centra 2,5 tisícového ©irokého. Odtiaµ uľ bez turistických značiek za nosom sme vystúpali nad obec , kde bolo KPČ. Na vrchole Za huru 717 m. bola vrcholovka a opis okolia Sµubice,Rajtopky,Rudníku,Patvie . síce len blízkeho ? nakoµko bola eąte ranná hmla či opar. Kráčame vrcholovým pohodlným hrebeňom uľ za slabého slnka a obdivujeme srny ale aj okolitú panorámu a hlavne samotu bez turistických značiek. Kóta Vtáčia hora 698m. sa nachádza v lesíku a tak zastavujeme aľ na Jakubovianskej hore z ktorej vidíme obec ©tefanovce a Hermanovce, za nimi sa týči pohorie Bachurne ? Magura , Bachureň ,Búče, Mindľovú. Traverzujeme lesom po zváľnici a po lúkách a poliach schádzame cez ®diar nad obec Chmiňany s dominantou- gotickým kostolom sv. Michala s prekrásnou ątítkovou atikovou veľou . V závere si uľívame slniečka ale aj dostatočný prídel blata. Hodnotíme , ľe 14 km trasa na beľkách môľe ma» taktieľ svoje čaro a tak sa sem určite eąte vrátime. 27.2.2011 za ZVL Preąov Frantiąek Bednár
Šarišská vrchovina, turistika
|
|