Rychlebské hory jsou poměrně plochou hornatinou s výškovou členitostí dosahující
300 až 500 metrů. Rychlebské hory dosahují střední výšky 644,7 m, rozloha pohoří činí asi
276 km2. To řadí Rychlebky na 73. příčku pomyslného
žebříčku rozloh geomorfologických celků České republiky. Toto pohoří je tak trochu utajeným
turistickým rájem. A téměř bez lidí. Alespoň to platí pro část tohoto pohoří. V horách
lze podniknout řadu túr a vícedenních treků. Tipy na ně naleznete právě na této stránce
věnované výhradně zmíněnému pohoří.
Nejvyšším vrcholem Rychlebských hor je hora Smrk
(1 126 m) zvedající se v jižní části pohoří v blízkosti Ramzovského sedla. Ještě dalších osm
vrcholů pohoří přesahuje svou výškou hranici jednoho tisíce metrů.
Rychlebské hory, přírodní poměry
Hřeben Rychlebských hor se táhne zhruba ve směru jih - sever až jihovýchod - severozápad
podél hranice s Polskem. Rychlebské hory oddělují Moravu a Slezsko od polského Kladska
(Klódzko). V Polsku se pro Rychlebské hory používá pojmenování Góry Zlote
(severní část) a Góry Bialskie (jižní část).
Délka hřebene Rychlebských hor činí asi 30 kilometrů, na západě je hřeben Kladským
sedlem (817 m) oddělen od sousedního Králického
Sněžníku a na jihu Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku.
Geologická stavba Rychlebských hor
Geologická stavba pohoří je složitá. Objevují se tady jak vyvřelé, tak přeměněné i usazené
horniny. Rychlebské hory byly formovány především variskými vrásněními
svrchního devonu a spodního permu. V období devonu se na území dnešních Rychlebských hor rozkládalo
moře, zároveň tady probíhala sopečná činnost.
Díky těmto procesům, zejména na kontaktních plochách, lze v Rychlebských horách nalézt
nepřeberné množství hornin a minerálů, které lákají sběratele nerostů. Výrazným způsobem
se do dnešní podoby Rychlebských por podepsaly i doby
ledové. Před asi 300 až 250 tisíci lety pokryl kontinentální ledovec s centrem ve
Skandinávii i předpolí Rychlebských hor. Po svém ústupu tady zanechal až 50 m silné vrstvy
štěrkopísků a hlín (Javorník, Písečná, Supíkovice).
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.
Rychlebské hory, geomorfologické členění pohoří
celek
podcelek
okrsek
Rychlebské hory
Hornolipovská hornatina
Velkovrbenské rozsochy
Petříkovská hornatina
Travenská hornatina
Nýznerovská hornatina
Hřibovská hornatina
Hoštický stupeň
Sokolský hřbet
-
Hornolipovská hornatina - plochá hornatina, geomorfologický podcelek
v jihovýchodní části Rychlebských hor, která je budována metamorfovanými horninami jako
jsou ruly, svory a fylity. Objevují se ale i krystalické vápence a grafity. Pro hornatinu,
o celkové rozloze 101 km2, jsou typická hluboce zařezaná údolí a zbytky zarovnaného
povrchu s výraznou periglaciální modelací. Objevují se kryoplanační terasy, mrazové sruby,
sutě i izolované skály a krasové jevy. Střední výška této části Rychlebských hor činí 776,3 m,
střední sklon svahů 12° a 19´. Nejvyšším bodem je hora Smrk (1 125 m).
Travenská hornatina - další z geomorfologických podcelků Rychlebských hor,
který se rozkládá v severozápadní části pohoří. Plochá hornatina, která je budována krystalickými
horninami a čtvrtohorními čediči, dosahuje
rozlohy 122 km2. Na okrajových svazích, které jsou silně rozčleněny hlubokými dolinami,
se nacházejí zbytky zarovnaných povrchů modelovaných pevninským ledovcem v poslední
době ledové. Periglaciální reliéf s izolovanými
skálami, skalními moři a kryoplanačními terasami. Střední výška Travenské hornatiny činí 553,8 m,
střední sklon svahů 10°. Nejvyšší horou je Špičák (957 m).
Sokolský hřbet - geomorfologický podcelek v severovýchodní části pohoří
Rychlebské hory. I Sokolský hřbet představuje plochou hornatinu, jejíž rozloha činí 53 km2.
Masív Sokolského hřbetu, hrástě s vnitřní kernou diferenciací, budují ruly a kvarcity. A také
vápence - především v okolí Jeskyně Na Pomezí. Střední výška této části Rychlebských hor činí
607,6 m, střední sklon svahů 12°. Nejvyšší horou geomorfologického podcelku je Studničný (992 m).
Turistické cíle v Rychlebských horách
Z turisticky atraktivních míst stojí za zmínku pěkný zámek Jánský vrch
v městečku Javorník či pěkná jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou
Na Pomezí či blízká puklinová
jeskyně Na Špičáku v blízkosti hranice
se Zlatohorskou vrchovinou, jejíž krápníková výzdoba však byla poničena nejen člověkem,
ale především přívalovými vodami tajícího kontinentálního ledovce na konci poslední
doby ledové.
Hřebenovka
Hřebenovka Rychlebských hor je velice atraktivní středně náročnou
jednodenní až dvoudenní túrou. Ta je o to krásnější, že Rychlebské hory jsou téměř
opuštěnými horami s malým množstvím turistům, neporušenou přírodou a nádhernými rozhledy
na sousední pohoří.