Pevný hrad Rožmberk a klášter ve Vyšším Brodě v Čechách

Hrad Rožmberk a Vyšší Brod: obchodní stezky, cla neboli ungelt a zajímavosti z historie

Územím jižních Čech procházely odpradávna stezky, které zprostředkovávaly obchodní styk mezi Čechami a alpskými zeměmi. Přirozeným centrem tehdejšího českého státu byla Praha, proto stezky směřovaly hlavně tam a odtud dále do německých zemí, Polska a k Baltu a také do Ruska.

V té době se nacházel na jihu Čech rozsáhlý horský, řídce osídlený a těžce přístupný pohraniční hvozd. Kdo jim chtěl procházet, musel nutně respektovat prostupnost masívu Šumavy a nebo využívat údolí Vltavy. Jednou z velmi důležitých obchodních stezek byla tzv. Linecká, známou byla již v pravěku písemnou zmínku o ní lze najít již v roce 906.

Podle dnešních geografických názvů vedla po trase Linec - Leonfelden - Studánky - Vyšší Brod - Rožmberk (zde byl velmi důležitý brod přes Vltavu) - Český Krumlov - Boletice - Chvalšiny - Smědeč - Lhenice a Netolice, zde se napojovala na další důležitou a hojně využívanou tzv. Zlatou stezku.

Čtěte také: Třeboň, město rybníků a kulturních památek

Po Linecké stezce se hnal hlavně dobytek a dopravovala sůl a později i benátské zboží a železo ze Štýrska. Tak jako všechny další i tato stezka sloužila kromě dálkového obchodu také k potřebám vrchnostenské správy a zabezpečení domácího obchodního spojení měst a venkova. Stezky tedy měly vliv na kolonizaci pohraničních území.

Kolem 13. století dochází ke vzniku královských i poddanských měst i hradů sloužících prioritně k zabezpečení příjmů z mýta, ale také z důvodu zabezpečení údržby a oprav stávajících komunikací. Tato činnost patřící k povinnostem místní vrchnosti i poddaných byla financována z části vybraného mýta.

Mýto (taktéž vydatný příjem do královské pokladny - clo nebo též ungelt) se vybíralo na tzv. hostinských nebo také panovníkem povolených komunikacích, které nebylo možné obejít. Pokud někdo byl přistižen při pokusu obejít mýtné místo (celnici), byly mu zabaveny povoz i zboží. Polovina připadla panovníkovi a polovina městu. Přes vysoké sankce se rozmáhalo používání postranních (nepovolených) stezek, což vedlo až k zřídnutí pohraničního hvozdu a snížení obranyschopnosti země.

Nelze se tedy divit, že v ekonomicky a vojensky lukrativní poloze, na vysoké skále nad meandry Vltavy a existující zaběhnutou obchodní stezkou v polovině 13. století Vok z Prčice, zakladatel rodu červené pětilisté růže (později se psal Vok z Rožmberka) založil hrad, dnes pokládaný za jeden z nejkrásnějších.

Hrad byl od počátku střediskem rozsáhlého panství, část panství byla v r. 1259 darována nově vzniklému cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. I když Rožmberkové vlastnili více sídel, kterým věnovali velkou pozornost, nezanedbávali ani hrad Rožmberk. Postupně přistavěli tzv. dolní hrad, spojený přes padací most s původním.

Zajímavostí je, že hrad Rožmberk se stal několikrát předmětem zástav, nebo jako odměna… nejprve jej k "ekonomické transakci" využil veliký bojovník proti husitům Oldřich z Rožmberka. Toho dlouhodobé vydržování vojska natolik finančně vyčerpalo, že roku 1420 musel hrad dát do zástavy hejtmanovi Dolních Rakous a tato zástava se vyplácela 36 ! let.

Díky další zástavě vlastnil hrad i Jan Popel z Lobkowicz, ale ten o hrad brzo přišel díky svému postoji na straně odboje proti Jiřímu z Poděbrad. Avšak i tak tuto zástavu Rožmberkové v brzké době vyplatili. Přestože Rožmberkové domluvili již dříve dědické ujednání se Švamberky, v rozporu s touto smlouvou se poslední z nich Petr Vok snažil objekt zajistit pro svého synovce Jana Zrinského.

Nastalou soudní při Švamberkové sice vyhráli, protože se však při stavovském povstání angažovali na "špatné" straně, hrad nejprve r. 1619 obsadil Karel Bonaventura Buquoy. Panovník Ferdinand II. mu později hrad Rožmberk postoupil jako náhradu válečných nákladů a tento rod jej vlastnil následně až do r. 1945.

Buquoyové provedli stavební úpravy do dnešní novogotické podoby, úpravu interiérů a zřídili park. Z původního ranně gotického hradu se zachovala pouze věž Jakobínka. Dnes je hrad jako památkový objekt ve vlastnictví státu a zcela určitě se vyplatí navštívit.

Zdá se to k nevíře - přestože na západě Evropy ve 12. století již probíhal aktivní křesťanský život a hledání jeho nových forem, v Čechách naopak se velmi obtížně prosazovalo křesťanství do své každodenní realizace. Informace o dění v Evropě k nám pronikaly vcelku obtížně a jen díky úsilí evropských osobností. V našem případě a tehdejší době se jednalo např. o olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka.

V polovině 13. století (r. 1259) ve vcelku příznivé době (ekonomicky i politicky) vznikl na jihu Čech další cisterciácký klášter, jehož fundátorem (iniciátorem a osobou provádějící materiální zaštítění) byla vynikající osobnost tehdejší doby, Vok z Rožmberka (doživotní maršálek Českého království, královský správce Horního Rakouska a zemský hejtman ve Štýrsku).

Protože Rožmberkové vlastnili své državy nejen v Čechách, ale i v Horním Rakousku, představoval výběr místa ve Vyšším Brodě přirozenou spojnici mezi těmito územími. Cisterciáky si Vok vybral nejspíše proto, že byli oblíbení a rozšíření v domovině jeho manželky Hedviky ze Schaumburku.

K založení kláštera v této lokalitě Voka přivedly dlouhodobé záměry Rožmberků, ale také snaha o vytvoření kulturního a duchovního centra v regionu. Taktéž cítil potřebu vybudovat kulturní hrobku pro sebe a své potomky s trvalou péčí a určitě nebylo od věci potvrzení společenské prestiže.

Nemalé byly také hospodářské aspekty fundace. Přítomnost cisterciáků podle zkušeností odjinud slibovala do budoucnosti kultivaci krajiny i morálky obyvatelstva a zabezpečení práv Rožmberků v regionu i do budoucna. Klášter přispěl také k vytyčování hranic mezi Čechami a Rakouskem.

Z původně malého objektu postupně vyrostla impozantní opevněná gotická stavba s klášterním kostelem. K jeho prvému úpadku a následnému zpustnutí došlo v 15. století v důsledku husitských válek.

V 18. století díky své značné zadluženosti jen těsně unikl zrušení v době reforem Josefa II., panovník by musel totiž uhradit sám jeho dluh. Za to ale musel klášter v rozporu se svými regulemi vykonávat výuku náboženství a teologie a správu farnosti. Těchto úkolů se zcela zbavil až ve 21. století!

K druhému úpadku došlo ve 40. letech 20. století, kdy byli mniši vyhnáni nacisty. Ti potom objekty kláštera využívali ke skladování uměleckých předmětů a sbírek, které byly na konci války převezeny do solných dolů v Altaussee. Z té doby se zachovalo zajímavé a výmluvné vyprávění cisterciáka otce Xavera, který se vrátil do kláštera již v dubnu 1945. Podle něj byla celá křížová chodba zaskládána bednami a trezory se zlatem a cennostmi (tyto už nacisté nestihli odvézt) a celý tento soubor nedozírné hodnoty, naloupený na území celé okupované Evropy, odvezli spojenci do USA, kde se ztratil beze stopy. Dějiny se vítězů neptají na jejich konání…

Po válce objekt trpěl a chátral. Jako i na mnoha jiných místech došlo k rozkradení movitého majetku. K obnovení komunitního života a zahájení oprav části kláštera došlo v roce 1990, kdy se vrátili první dva mniši.

Léta práce, vyhledávání ztraceného a rozkradeného při restitucích přineslo částečné výsledky. Dnešní turisté mohou navštívit kromě klášterního kostela i postranní a obrazovou galerii, knihovní chodbu a dva knižní sály - filosofický a teologický. Je možné shlédnout sbírku obrazů českých malířů, sbírku bohoslužebných předmětů 17. a 18. století, sbírku biblí ve 40 jazycích, sbírku odborné teologické a filosofické literatury.

Jednoznačně nejhodnotnějším vystavovaným exponátem Vyšebrodského kláštera je tzv. Závišův kříž. Jedná se o zlatý relikviář s kusem dřeva z Kristova kříže, považovaný za jednu z nejvzácnějších zlatnických památek na českém území.

Většina turistů se také zajímá o nekropoli Rožmberků, která je předmětem mnoha pověstí a dohadů. Faktem je, že přesná lokalizace hrobky a jejího obsahu se podařila upřesnit díky dlouhodobému studiu klášterních rukopisů, záznamů klášterního archiváře a knihovníka. Z prostudovaných materiálů vyplývá, že by v hrobce mělo být uloženo 23 mužů a 17 žen, posledním pohřbeným byl r. 1612 Petr Vok a potom byla hrobka znepřístupněna.

Hrobka se nachází pod presbytářem klášterního kostela. V roce 1902 byl kvůli potřebě stavebních úprav proveden sondážní výkop a díky němu se podařilo nahlédnout do hrobky. Překvapením a do určité míry i rozčarováním bylo, že hrobka (prostor, který byl k nahlédnutí) měl rozměr pouhých 5 × 3 × 1,5 m. Nelze se tedy divit, že byly zaznamenány další neúspěšné pokusy o nalezení původního vchodu a proniknutí do hrobky.

Až v současnosti byly opět nahlédnuto do hrobky za pomocí speciální sondy - miniaturní kamery a toto pozorování víceméně odpovídá faktu zjištěnému při náhodném objevu v roce 1902. Na další informace o této hrobce si zřejmě budeme muset ještě "nějakou" dobu počkat.

Návštěvník Vyšebrodského kláštera si také může dopřát lehkou a příjemnou turistiku v jeho těsné blízkosti a sice velmi lehkou túru (sandálovku) po jedné ze dvou tzv. Opatských stezek. Obě míří do podhůří Šumavy a na jednotlivých zastaveních nás informují o přírodních, historických i technických zvláštnostech okolí.

Prvá vede od Rožmberské brány podél Opatského kanálu (mimochodem zbudovaný r. 1380), který kdysi i dnes zásoboval klášter čistou i užitkovou vodou a dnes navíc voda z něj pohání klášterní turbíny. Zdrojem vody je Menší Vltavice, která nás vede dál, kolem ukázky práce kameníků (zachovaly se i ve skále tesané prostory pro ukládání kyselého zelí mlsnými mnichy…). Vidět je možné studánku s údajně léčivou vodou, docela sympatický vodopádek sv. Wolfganga, event. dojít až na poutní místo Maria Rast am Stein a odtud po křížové cestě zpět.

Druhá stezka vede taktéž od kláštera lesem do Loučovic, na zastaveních nás také informuje o zdejších pozoruhodnostech. Je z ní situována krátká odbočka k Čertově stěně a dá se také vystoupit na rozhledový vrchol Vyklestilka (887 m n. m.).

No a po prohlídce Rožmberka, kláštera a třeba i jedné Opatské stezky se dá např. nasednout na kánoi a nebo raft a po fantastické Vltavě se nechat unášet nádherným údolím a skončit plavbu třeba až v Českých Budějovicích…

Rožmberk, turistická mapa