Zříceniny hradu Preitenstein se rozprostírají na výrazné vulkanické
stolové hoře u obce Nové Městečko nedaleko Nečtin v Manětínské
vrchovině.
Hrad Preitenstein nechal vystavět Jan Lucemburský na jedné z větví důležité zemské
stezky z Prahy do Norimberka. První písemná zmínka pochází z let 1330 - 1333, kdy ho
panovník zastavil Oldřichovi Pluhovi z Rabštejna. Po svém návratu do Čech roku 1333
kralevic Karel hrad vykoupil zpět ke královské koruně.
Se jménem hradu se setkáváme i mezi nezcizitelnými královskými hrady zahrnutými
do právního kodexu pod názvem Majestas Carolina. Od konce 14. století však Václav
IV. i následně císař Zikmund Preitenstein zastavovali rychle se střídajícím majitelům.
Posledním majitelem hradu byl Kašpar Pluh z Rabštejna, ale jako účastník v neúspěšném
odboji proti Ferdinandovi I. byl tvrdě potrestán. Hrad Preitenstein byl na pokyn císaře
roku 1547 vypálen, ponechán svému osudu a následovala jeho velmi rychlá proměna ve
zříceninu.
Dnes zde můžeme obdivovat velmi dobře dochovanou zděnou obvodovou hradbu, zbytky
dvou předsunutých parkánových hradeb s valy a příkopy, zbytek jedné z hradních bran,
velmi rozměrné a prostorné nádvoří, zbytky stavby s valeně zaklenutým sklepem a stejně
zaklenutou místností v přízemí se světlíkem nad vstupním portálem a základy staveb
přiléhajících k obvodové hradbě uvnitř hradu.
Značně rozsáhlý hrad byl účelovou, čistě vojenskou stavbou bez výrazného palácového
objektu a byl schopen poskytnout přístřeší i velké posádce či zimoviště většímu vojsku.
Preitenstein se považuje za jediný velký hrad, který nechal vystavět Jan Lucemburský.
Na hrad Preitenstein (zvaný také hrad Nečtiny, pozn. red.) vede modře značená tvarová
odbočka od rybníka z obce Nové Městečko a je celoročně volně přístupný.
