Skály: Přední skála na Čeřínku, skalky na Vysočině

Skály, skalky a kameny Českomoravské vrchoviny (3)

Přední skála je posledním útvarem, který se nachází v Křemešnické vrchovině. Z Dolní Cerekve (okr. Jihlava) vede modrá značka na Čeřínek a ta vás dovede po dvou km kolem rybníků Chudý a Menší na začátek naučné stezky, která provede zájemce o skály po šestikilometrovém okruhu nejen na Přední skálu, ale kolem spousty skal a kamenů a nejen skály jsou společníky cesty. I hluboký a tajemný les se studánkou chladivé vody a chodníčky po kterých půjdete vás určitě osloví.

Naučný chodník byl vybudován v roce 1984 a po své trase má 14 zastavení doplněných informační tabulí s popisem místa a vysvětlením proč například vznikla skalní mísa. Okruh je možné projít i v protisměru, ale lepší je jít tak, jak jsou jednotlivé zastavení číslována. To je po směru hodinových ručiček.Celý okruh vám zabere z Dolní Cerekve a zpět v pohodě 4 - 5 hodin, takže skvělá volba na půldenní výlet.

Vyrážíme po bílém čtverečku se zeleným šikmým pruhem a takových pět set metrů jdu společně s modrou značkou, která pokračuje vlevo a mám zastavení v malém pískovém lomu (tak toto místo vypadá) kde se dozvídám o složení půdy čeřínkovské oblasti. Jdu stále po lesní cestě, která mne přivádí k Formanské studánce. Celá oblast čeřínkovských kopečků a lesů je bohatá na vodní zdroje.

Čtěte také: Čertův hrádek; skály, skalky a kameny Českomoravské vrchoviny (2)

Od vody je to stále do mírného kopce po cestě a info tabule, která návštěvníky vítá ve světě skal a kamenů, kde se nachází mrazové sruby. Pro jeho vznik je podmínkou existence svislých puklin v hornině. Tlakem se horniny rozšiřují a jemná sedimentární výplň nedovolí návratu bloků do původní polohy. Dochází k rozpadu celých stěn, bloků a ke vzniku skalního stupně, takzvaného mrazového srubu. Jeho rozpadem vzniká mrazový sráz a ty tvoří kamenná moře.

A ty už jsou vidět vpravo od cesty. Celý šikmý svah je poset skalami a právě zmiňovaným kamenným mořem. Opouštím cestu a jdu co nejblíže ke skalám. Vše zmohutnělo i svah se zdá být prudší, než při pohledu z cesty.

Mezi kameny se povalují popadané staré kmeny stromů a ty včetně skal a kamenného moře je porostlé mechem svěží zelené barvy. A čím výš se dostávám tak k zelené se přidává bílý poprašek sněhu. Až neskutečné pohledy, ale pro focení tma. Pomalu přidávám ISO až na hodnotu 1 000 kdy se to dá udržet z ruky. Celá "paráda" má na délku tak 300 metrů.

Scházím na cestu, kterou lemují také obrovské kamenné bloky a po pár desítkách metrů stezka cestu opouští a odbočuje vpravo do kopečka až na místo s tabulí č. 7. Skalní mísy. Tyto kameny nacházím dva, kousek od sebe a opravdu na jejích vrcholech jsou dolíky kruhového tvaru o průměru asi 30 cm naplněné vodou.

Dříve byly mísy považovány za díla lidí a dodnes jsou v lidovém podání známy jako "Obětní mísy" ale ty jsou dílem klimatu starších, nebo mladších čtvrtohor. Mísy se tvoří i v současnosti a jejich vznik je podmíněn vytvořením zárodečné prohlubně, ve které se udržuje voda a dál se zvětšuje zvětráváním. Jenom pár kroků od mís je další lokalita č. 8.

Mrazové sruby, kde by se měly nacházet na skalách i Žlábkové škrapy připomínající vzhledem škrapy na vápencových skalách, ale nic podobného zde nenacházím. Povrch skal je dost zasněžený. Pěšina po které jdu vystupuje na nejvyšší bod kolem starého altánu na místo Přední skála (712 m n. m.) nahoře je seskupení skalních bloků, které prudce spadají směrem k SZ. Vše je zasněžené a ledové.

Dávám velký pozor, skála má výšku 11 m a celý skalní výchoz je dlouhý 22 m. Abych vyfotil skálu zespodu, tak musím po ledovosněhových kamenech sestoupit pod skálu. Mám štěstí, že je půlka března a vegetace je holá. V letních měsících by se zespodu fotit nedalo. Vše je prorostlé křovinami. I tato skála má řadu geomorfologických jevů a celá oblast je považována za nejvýznamnější přírodní školu geomorfologie v okolí.

Opatrně přelézám přes skalní bloky směrem k vrcholu skály. I při největší opatrnosti sem klepl sluneční clonou o kámen a je "kaput"jemné plastové uchycení, které není skoro vidět se odlomilo. Z vrcholu je vlevo vidět kopec, kde je skála Čertův hrádek a hned vpravo je vrch Mešnice (753 m). Z tohoto místa stezka pokračuje k poslednímu skalnímu uskupení č. 11. Pseudokar.

Několikametrová skála trčící ze svahu, tentokráte jižním směrem (statní útvary k severu) a kolem roztroušené kameny. Pseudokar je ojedinělý geomorfologický tvar vzniklý v místě protínání více směrů puklin zvětráváním obdobně jako mrazový srub. Stezka odsud jde z mírného kopce až ne cestu, kde se potkává se žlutou značkou vedoucí z Čeřínku do D. Cerekve. Nekončí zde naučná stezka. Ta má ve své trase ještě tři info tabule o lese a fauně o stříbrných dolech a před koncem putování povídání na téma "Poznej a chraň" ta by měla být spíše na začátku stezky.

Scházím na modrou značku a po ní do Dolní Cerekve na vlak. Celá trasa měří 12 km z toho samotný okruh 6 km.

Mapa: Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko jih č.77 starší mapa Jihlavsko č. 79 má ještě staré značení turist.tras, které neodpovídá současnému. Pro zájemce, kteří by chtěli navštívit všechny tři skalní útvary v jednom dni Čertův hrádek, Skalku a Přední skálu.

Z Dolní Cerekve (tam vlakem od Jihlavy nebo od Jindřichova Hradce) po modrá značce a okruh naučné stezky Přední skála. Po sestupu na modrou značku pokračovat směrem na Dolní Hutě až na rozcestí s červenou a odsud vlevo na Skalku (neznačeno) vrátit se na červenou a na Čertův hrádek. Zpět po červené až na Čeřínek (tur. chata a možnost ubytování) po zelené do Kostelce na nádraží ČD odkud jedou i rychlíky. Délka trasy do 28 km. Velmi pěkné je i pokračování z Čertova Hrádku po červené do Pelhřimova. Ideální doba je jaro, podzim.

Přední skála, turistická mapa