Kontakty Cookies Ceník inzerce RSS | ||
![]() |
![]() |
|
Poslední aktualizace: 12.1.2021 | , svátek má |
PoľanaNejvyšší slovenské sopečné pohořía království medvědů - turistika a trasy na Polaně, přírodní poměry, vodopády, pralesy a přírodní zajímavosti, tipy na výlet v CHKO Poľana11.12.2008 | Otakar Brandos
![]() Horský masív Poľana se rozkládá zhruba ve středu středního Slovenska mezi městy Banská Bystrica, Zvolen, Detva, Hriňová a Brezno. Poľana se dělí na dva geomorfologické podcelky: Vysoká Poľana a Detvianske predhorie. Nejvhodnějším nástupním místem do tohoto pohoří je město Detva, které je známo nejen stále živým floklórem, ale také unikátními malovanými dřevěnými bránami. |
|||||||||
Poľana, geologie pohoříPoľana je nejvyšším vulkanickým pohořím Slovenska a nejvyšším pohořím
Slovenského středohoří. Sousedí
To že je Poľana vulkanického původu jasně dokazují například vypreparovaných skaliska na Kalamárce či erozní trosky lávových proudů v závěru Hrochoťské doliny, která je vlastně kalderou původního stratovulkánu. Sopečná činnost se v této oblasti projevila v mladších třetihorách, jejíž dozvuky jsou na mnoha místech patrny dodnes. Poľana drží jeden primát - je nejvyšší vyhaslou sopkou na Slovensku a se svým průměrem kolem 18 kilometrů patří k největším vyhasnutým sopkám v Evropě. ![]() ![]() Startovulkanickou povahu bývalé sopky dokazuje střídání vrstev odolných andezitů lávových proudů s vrstvami vyvržených méně odolných tufů a tufitů. Řada z odkrytých lávových proudů a aglomerátů byla vyhlášena za maloplošná chráněná území. Například Kalamárka, vodopád Bystré, Melichova skala, Jánošíkova skala, Bátovský balvan, Veporské skalky. Poľana, přírodní poměry![]() Poľana je od roku 1981 Chráněnou krajinnou oblastí, její výměra činí něco málo přes dvacet tisíc hektarů (20 079 ha). V roce 1990 byla Poľana zařazena do sítě biosférických rezervací UNESCO. Asi 90 % plochy pohoří pokrývají husté lesy s převažujícími jedlovými bučinami a smrčinami ve vrcholových partiích. V jižních částech pohoří na slunečných stráních se objevují xerotermofilní rostlinná společenstva. Velká část lesních porostů si zachovala původní druhovou skladbu. Pokud jde o bylinné patro, dochází tady k mísení teplomilných a vysloveně horských druhů. V jižních částech CHKO můžeme nalézt i xerotermofilní rostlinné druhy. Vedle toho se ale tady objevují i rašeliniště a slatě. ![]() Pokud jde o zastoupení živočišných druhů, pak lze uvést, že je podobná jako v sousedních pohořích. Narazit můžeme na rysa, divokou kočku, vlka i medvěda, na obloze lze spatřit orla. Pro Poľanu je typické prolínání horských a teplomilných druhů, z nichž některé tady mají hranici svého rozšíření. Poľana, geomorfologické členění
Poľana, mapa s body zájmuDiskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
O Polaně jsem si dříve myslel, ľe je nejvyąąí hora Slovenského rudohorie a protoľe jsem význačné body Slovenska chtěl vľdy přiblíľit kunčickým ocelářům (jezdili jsme na Slovensko od roku 1985 do roku 1996) , usopřádali jsme na Polanu turistický zájezd v roce 1991 s tradičním heslem :"Do hory, do hory - vyhnaly nás odbory!" Tedy ROH (poznámka pro ty mladąí..).V sobotu jsme dělali sopku Sitno z Antolu, v neděli Polanu z Detvy (okruhem). Posilnili jsme se na turistické chatě na Prednej Polaně (1306 m) a jiľ jen úderná skupina vyrazila na samotný vrchol , coľ bylo asi 45 minut. Bohuľel vrchol - Zadná Polana (1458 m) je sám les , skalnatý vrchol je porostlý smrky, navíc bylo lehce zataľeno, takľe ani nevím, jestli je mezi stromy něco vidět. K chatě je dojezd autem. Významné je okolí Polany z hlediska horolezectví a boulderingu (volné lezení na malých skalách - větąinou bez lana) ,které vzniklo v 60. letech v Severní Americe -boulder .....balvan. Klasik boulderingu je slavný John Gill -bývalý gymnasta a matematik. Tyto skály jsme pozorovali při cestě z Polany přes Kostolnou zpět k autobusu. Byla to Kalamárka (809 m), andezitová skála se stěnami, věľemi i komíny. Dále je nedaleko Melichova skála a Kópa -daląí horolezecké moľnosti . Kalamárka jako objekt lezení je popsána v horolezeckém průvodci Ivana Dieąky -"Cvičné skály na Slovensku". Počet výstupů je tady okolo 200 . V sedmdesátých letech se tak Kalamárka stala centrem boulderingu v čSSR. Cestou nahoru po zelené značce jsme ąli ze Skliarova nahoru okolo daląí krásy -Malčekovy skaly (744 m). Pravda je , ľe několik vybraných jedinců z autobusu předchozí Sitno natolik prověřilo, ľe hráli celé dopoledne a i část nedělního odpoledne mariáą před hostincem v Detvě k vąeobecné radosti místních pivařů, se kterými navázali druľbu ODP (ostravsko-detvianského přátelství). I tak sa móľe! Snad si ty skály jeątě někdy zopakuji -alespoň teoreticky...! Tentokráte s noclehem na chatě a chtěl bych jít směrem na sever na Hrb -geografický střed Slovenska, pod kterým je daląí chata -Chata pod Hrbom. Tam jsem jiľ několkráte pil pivo. Jezdil jsem sluľebně do ocelárny v Podbrezové a na Hrb to bylo kousek... Z Hrbu jsem viděl jednou i Vysoké Tatry. Krása nebeská ....!!
|