| Kontakty Cookies Ceník inzerce RSS | ||
 |
|
|
| Poslední aktualizace: 12.1.2021 | , svátek má |
PoľanaNejvyšší slovenské sopečné pohořía království medvědů - turistika a trasy na Polaně, přírodní poměry, vodopády, pralesy a přírodní zajímavosti, tipy na výlet v CHKO Poľana11.12.2008 | Otakar Brandos
Horský masív Poľana se rozkládá zhruba ve středu středního Slovenska mezi městy Banská Bystrica, Zvolen, Detva, Hriňová a Brezno. Poľana se dělí na dva geomorfologické podcelky: Vysoká Poľana a Detvianske predhorie. Nejvhodnějším nástupním místem do tohoto pohoří je město Detva, které je známo nejen stále živým floklórem, ale také unikátními malovanými dřevěnými bránami. |
|||||||||
Poľana, geologie pohoříPoľana je nejvyšším vulkanickým pohořím Slovenska a nejvyšším pohořím
Slovenského středohoří. Sousedí
To že je Poľana vulkanického původu jasně dokazují například vypreparovaných skaliska na Kalamárce či erozní trosky lávových proudů v závěru Hrochoťské doliny, která je vlastně kalderou původního stratovulkánu. Sopečná činnost se v této oblasti projevila v mladších třetihorách, jejíž dozvuky jsou na mnoha místech patrny dodnes. Poľana drží jeden primát - je nejvyšší vyhaslou sopkou na Slovensku a se svým průměrem kolem 18 kilometrů patří k největším vyhasnutým sopkám v Evropě. 
Startovulkanickou povahu bývalé sopky dokazuje střídání vrstev odolných andezitů lávových proudů s vrstvami vyvržených méně odolných tufů a tufitů. Řada z odkrytých lávových proudů a aglomerátů byla vyhlášena za maloplošná chráněná území. Například Kalamárka, vodopád Bystré, Melichova skala, Jánošíkova skala, Bátovský balvan, Veporské skalky. Poľana, přírodní poměry
Poľana je od roku 1981 Chráněnou krajinnou oblastí, její výměra činí něco málo přes dvacet tisíc hektarů (20 079 ha). V roce 1990 byla Poľana zařazena do sítě biosférických rezervací UNESCO. Asi 90 % plochy pohoří pokrývají husté lesy s převažujícími jedlovými bučinami a smrčinami ve vrcholových partiích. V jižních částech pohoří na slunečných stráních se objevují xerotermofilní rostlinná společenstva. Velká část lesních porostů si zachovala původní druhovou skladbu. Pokud jde o bylinné patro, dochází tady k mísení teplomilných a vysloveně horských druhů. V jižních částech CHKO můžeme nalézt i xerotermofilní rostlinné druhy. Vedle toho se ale tady objevují i rašeliniště a slatě. 
Pokud jde o zastoupení živočišných druhů, pak lze uvést, že je podobná jako v sousedních pohořích. Narazit můžeme na rysa, divokou kočku, vlka i medvěda, na obloze lze spatřit orla. Pro Poľanu je typické prolínání horských a teplomilných druhů, z nichž některé tady mají hranici svého rozšíření. Poľana, geomorfologické členění
Poľana, mapa s body zájmuDiskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
O Polaně jsem si dříve myslel, ľe je nejvyąąí hora Slovenského rudohorie a protoľe jsem význačné body Slovenska chtěl vľdy přiblíľit kunčickým ocelářům (jezdili jsme na Slovensko od roku 1985 do roku 1996) , usopřádali jsme na Polanu turistický zájezd v roce 1991 s tradičním heslem :"Do hory, do hory - vyhnaly nás odbory!" Tedy ROH (poznámka pro ty mladąí..).V sobotu jsme dělali sopku Sitno z Antolu, v neděli Polanu z Detvy (okruhem). Posilnili jsme se na turistické chatě na Prednej Polaně (1306 m) a jiľ jen úderná skupina vyrazila na samotný vrchol , coľ bylo asi 45 minut. Bohuľel vrchol - Zadná Polana (1458 m) je sám les , skalnatý vrchol je porostlý smrky, navíc bylo lehce zataľeno, takľe ani nevím, jestli je mezi stromy něco vidět. K chatě je dojezd autem. Významné je okolí Polany z hlediska horolezectví a boulderingu (volné lezení na malých skalách - větąinou bez lana) ,které vzniklo v 60. letech v Severní Americe -boulder .....balvan. Klasik boulderingu je slavný John Gill -bývalý gymnasta a matematik. Tyto skály jsme pozorovali při cestě z Polany přes Kostolnou zpět k autobusu. Byla to Kalamárka (809 m), andezitová skála se stěnami, věľemi i komíny. Dále je nedaleko Melichova skála a Kópa -daląí horolezecké moľnosti . Kalamárka jako objekt lezení je popsána v horolezeckém průvodci Ivana Dieąky -"Cvičné skály na Slovensku". Počet výstupů je tady okolo 200 . V sedmdesátých letech se tak Kalamárka stala centrem boulderingu v čSSR. Cestou nahoru po zelené značce jsme ąli ze Skliarova nahoru okolo daląí krásy -Malčekovy skaly (744 m). Pravda je , ľe několik vybraných jedinců z autobusu předchozí Sitno natolik prověřilo, ľe hráli celé dopoledne a i část nedělního odpoledne mariáą před hostincem v Detvě k vąeobecné radosti místních pivařů, se kterými navázali druľbu ODP (ostravsko-detvianského přátelství). I tak sa móľe! Snad si ty skály jeątě někdy zopakuji -alespoň teoreticky...! Tentokráte s noclehem na chatě a chtěl bych jít směrem na sever na Hrb -geografický střed Slovenska, pod kterým je daląí chata -Chata pod Hrbom. Tam jsem jiľ několkráte pil pivo. Jezdil jsem sluľebně do ocelárny v Podbrezové a na Hrb to bylo kousek... Z Hrbu jsem viděl jednou i Vysoké Tatry. Krása nebeská ....!!
|
|||||||||
s 
Sedlo Príslopy
Sedlo Príslopy
Javorinka
Ľubietovská Bukovina
