V roce 1554 přešel hrad sňatkem na Libštejnské z Kolovrat a pro hrad to znamenalo začátek jeho konce. Pověst, že na hradě je ukrytý poklad, nedala spát novým majitelům a jeho hledání přispělo ke zničení hradu. Po opuštění hradního sídla začal Jaroslav Libštejnský se stavbou zámku na západním okraji vsi. Jeho majetek byl po Bílé hoře v roce 1622 konfiskován a panství se dostalo do držení Heřmana Černína z Chudenic.
Během třicetileté války byl zámek vypálen. K obnově zničené renesanční části došlo v letech 1697 až 1703. Barokní úpravy začaly v roce 1747 a byly dokončeny roku 1752. Zámek vyhořel v roce 1915, ale byl brzy opraven. Černínové jej měli v držení až do roku 1945. Poté se dostal do majetku státu a dnes je tady psychiatrická léčebna.
Čtěte také: Jesenicko a Horní Střela, kraj netušených přírodních krás
V Petrohradě se zrovna stavěla kanalizace a tak jsme byli rádi, že jsme, mezi stroji, obcí projeli a zaparkovali před zámkem. Překvapila nás jeho rozlehlost. Stavba je na půdorysu podkovy. Starší renesanční část má dvě patra a věž. Obě barokní křídla jsou pouze patrová a obepínají velké nádvoří. Tato část je celá oplocená a kromě zámku je zde zajímavá budova sýpky a zámecké skleníky.
Na oplocenou část navazuje velký anglický park, který pokračuje chráněným územím - Hájem Petra Bezruče. Před zámkem je značně poničená socha sv. Wolfganga z první poloviny 18. století. Celý areál lze bez problému obejít a občas se naskytne možnost nahlédnout na nádvoří.
Od zámku vycházíme po červené a žluté a pozvolna stoupáme ke hradu. Od rozcestí několika cest pokračujeme po červené, stezkou kolem zemědělského objektu, za nímž vstupujeme do lesa. Mezi stromy je vidět kaple, kterou nechali na hradě v raně barokním slohu v 17. století postavit Černínové.
Stezkou přicházíme k rozcestí pod hradem a přibližně po dvou stech metrech máme hrad nad sebou. Moc toho zde nezůstalo. Na nejvyšším místě stojí zeď kolem které se dá po úzkém schodišti vystoupit na její vrchol. Je odtud mimořádný výhled k západu a severozápadu. U skal pod námi jsou zbytky hradeb. Od zřícené části se dostáváme ke kapli. I když je uzavřena, je její vnitřek značně poškozen. Nápisy na zdech, nepořádek a vše, co lze rozbít, leží na zemi.
Za kaplí je dřevěný můstek, po kterém se dostáváme ke kruhové věži, kolem níž vede chodníček a je odtud vidět na zámek. Na východě je proti hradu Spálený vrch (500 m n.m.) a opačným směrem se červenají pole, mezi kterými jsou rozesety lesíky a louky. Na severu vykukuje rozhledna nad Kryry.
Vracíme se na rozcestí a jdeme po žluté k soše sv. Jana z Nepomuku a trochu se porozhlížíme po okolí. V lesích je množství obrovitých žulových kamenů a skal. Výhled do kraje je omezený, ale rokle pod námi vzbuzuje respekt. Stejnou cestou jdeme na parkoviště k zámku. Několik skupin cikánů překopává les v okolí cesty, obrázek poněkud neobvyklý. Že by pověst o pokladu stále ještě žila? Od vsi se ozývá rachocení strojů a tak jdeme hledat něco k snědku jinam. Celá cesta měla kolem 4 km, pobyli jsme tu přes tři hodiny a vše je na mapě KČT č. 30 - Povodí Střely.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.