Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 17.5.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Ostravské rybníky

Ostravské rybníky

Rybníky v Ostravě a v okolí Ostravy

4.6.2008 | Ivan Zajíček

Z turistického hlediska je tato část Ostravska ležící v Ostravské pánvi mezi řekami Odrou a Olší, která pramení ve Slezských Beskydech v Polsku a ve dvou úsecích s ním tvoří státní hranici, poměrně nezajímavá a málokterý turista, který přijede náhodně či cíleně do třetího největšího města republiky zkoumá turistickou mapu tohoto regionu.

Labuť

Maximálně tak ještě navštíví ZOO v Michálkovicích, vyhlídkovou věž Nové radnice v centru Ostravy nad řekou Ostravicí, prohlédne si Komenského sady, "zafárá" si v hornickém muzeu v Petřkovicích či se potěší pohledem na svůdně tvarovanou Petřkovickou (Landeckou) Venuši a dá si pivo a guláš v Harendě.

Ti, kteří mají horskou duši ještě možná vylezou na hůrku Landek a potěší se pohledem na dýmající komíny průmyslové aglomerace a když budou mít štěstí na počasí, uvidí celý hřeben Moravskoslezských Beskyd na jihu. Ale nejčastěji skončí náhodní návštěvníci Ostravy, obzvláště ty mladší ročníky, na Stodolní ulici, která počtem barů a hospod předstihla pražský "Václavák" a stala se pojmem. Dokonce tady udělali i novou vlakovou zastávku. Já jsem tam taky párkrát byl a napsal jsem pak říkanku: "Jak jsem nebyl odolný, na ulici Stodolní". Bylo mi špatně dva dny.

Ale že z pohraničního Bohumína vede zelená turistická značka přes Záblatí, Heřmanice, Slezskou Ostravu (odbočka na nejvyšší bod Ostravy - 333 metrů vysokou stále dýmající haldu Emu), Michálkovice, Petřvald, Havířov, Pacalůvku, Albrechtice až k Českému Těšínu k řece Olši, to ví jen málokdo z rodilých Ostraváků. I těch, kteří pravidelně chodí na Lysou horu, Radhošť či Velký Javorník. Ale oblast okolo Bohumína, Heřmanic a Rychvaldu je také štědrá na rybníky, z nichž. například rybník Skučák v Rychvaldě je chráněná přírodní rezervace.

I když jsem Ostravák jak poleno, protože otec pocházel z Hulvák, maminka z Přívozu a já jsem se narodil v Ostravě - Zábřehu, tyto rybníky mi zůstávaly dlouho utajeny. Občas jsem slyšel o velkých kaprech z Heřmanického rybníka či lovu divokých kachen v jeho okolí, ale nebyl jsem tam nikdy. I když babička a dědeček z otcovy strany bydleli právě v Rychvaldě na okraji Heřmanic.

Navštěvovali jsme je s rodiči a bratrem poněkud zvláštním způsobem. Tramvají jsme dojeli do centra Ostravy a pak jsme šli přes most Miloše Sýkory do kopce přes Slezskou Ostravu (v letech 1434 - 1919 to byla Polská Ostrava) okolo dolu Petr Cinger do Michálkovic. Odtamtud jsme kráčeli za každého počasí přes velkou stromovku mezi stromy až do Heřmanic. Maminka Zorka - dlouholetá knihovnice, nám při tom nahlas předčítala z různých knih za chůze, to byla její specialita. Dnes děti nečtou knihy ani v sedě.

ZOO v Michálkovicích

Jinak tam k babičce ale pochopitelně jezdil autobus, kdysi číslo 22. Dnes je v těchto místech ostravská zoologická zahrada a průchod tedy není možný. V tu dobu bylo ZOO v Ostravě - Kunčičkách, pak zvířata přestěhovali do Michálkovic pod haldu Ema. Je to dnes jedna z nejhezčích ZOO v republice a co je hlavní, stále se rozšiřuje. Sloni, zebry, hroši, klokani či lvi a medvědi se tady mají určitě dobře. Pokud to tedy v zajetí lze. Napadá mne při této příležitosti jeden z mála slušných vtipů, který ocenily moje vnoučata.

Ptá se malý velbloud maminky velbloudice. "Proč máme my velbloudi tak velká široká víčka nad očima, široká kopýtka a hrb na zádech?" Maminka velbloudice se zamyslí a odtuší: "No přece aby nám písek z pouště za větru nelezl do očí, abychom se v poušti příliš nebořili do písku a abychom v horké poušti nezahynuli žízní!" Malý velbloud chvílí přemýšlí a pak praví: "Ale maminko, vždyť je nám to stejně na hovno, když jsme v zoologické zahradě!" Asi to tak nějak je. Ale děti se aspoň naučí poznávat zvířata.

I když jeden můj mladý spolupracovník Arnošt M. z ocelárny se mi kdysi chlubil, že jeho synáček už pozná z počítače všechna zvířata. Když jsem se ho zeptal, proč ho raději nevezme do ZOO, zamyslel se a pravil zcela upřímně. "Vidíš, to mě nenapadlo!" Ubohý chlapec, v ZOO by si mohl v dětském koutku sáhnout na živou kozu. Takže si na ní sáhne až doroste. Musí počkat tak do 8. třídy, stává se to nejčastěji ve společné školní šatně.

Rybník, Ostravsko

Ale vraťme se raději k rybníkům. Podíváme-li se na mapu, uvidíme jich skutečně dost, oblast může směle konkurovat Třeboňsku, kde vznikly rybníky díky panu Jakubovi Krčínovi z Jelčan (1535 - 1604) a jeho Zlaté stoce (45 km dlouhý spojovací kanál propojující rybníky) na řece Lužnici již v 16. století. Kdo by neznal rybníky Svět nedaleko hrobky Schwarzenberků či Rožmberk - největší rybník v Čechách (490 ha) s hrází, osázenou duby? Nebo Petra Voka? Či třeboňské šupinaté vánoční kapry a jejich nebezpečné tenké kostičky.

Zde jsou ostravské rybníky mezi toky řeky Odry na západě a Olší na východě, tyto vodní toky se setkávají kousek za meandry Odry u Kopytova v n.v. asi 190 metrů. A nezná je skoro nikdo, snad s výjimkou místních obyvatel či některých rybářů nebo ochránců přírody a ptactva. Do Odry se zde vlévá a mezi rybníky protéká říčka Vrbická Stružka, která vzniká soutokem Rychvaldské Stružky a Petřvaldské Stružky. A jistí to hospoda "Stružka" v Záblatí.

Kališák a Záblatský rybník

V okolí Bohumína to jsou na severu Kališčák, na jihu u Záblatí Záblatský rybník, nad Heřmanicemi Heřmanický rybník, okolo Rychvaldu Nový stav, Velký Cihelník, Spojený rybník, Velký Gořalčok, Podkostelní rybník, Skučák a dále směrem k Orlové Kout a Kališčok. Mezi Dětmarovicemi a Karvinou jsou rybníky Větrov, Čerpák, Mělčina, Lipový, Dubový, Olšový, Sirotek, Šafář a Vdovec. A to jsem nepočítal štěrkovny u Antošovic a Vrbice či různá kaliště mezi Orlovou a Karvinou.

Štěrkovna u Antošovic je známé oblíbené místo ostravských nudistů, kde vystavují své přitažlivé či odpudivé intimní místa nezdravému ultrafialovému záření. Ale někteří tam jenom chodí šmírovat do keřů, po ostravsky do "křaků". A občas dostanou pěkně "po čuni". Když je nějací nudisti polapí a k boji se pochlapí. I když bez kalhot se bojuje blbě. Již jeden z velkých klasiků kunčické odlévárny, předčasně zesnulý Alois B. z Horní Datyně říkával, když ho někdo borovsky nasral: "Kopnout do kulí, až se vybulí. A až se vybulí, znovu do kulí!" Fuj, hrozná představa. Ale co by za to dal některý masochista!

Rychvaldské rybníky

Rychvaldské rybníky i další jsou zde naplňovány menšími potoky a potůčky, které byly před 1. světovou válkou živá řečiště s množstvím škeblí, ryb, raků i žab. Vyskytoval se zde i ledňáček. S rozvojem šachet a průmyslu však postupně docházelo k vypouštění odpadních vod a kaly způsobovaly zabahnění a snižovaly průtočnost. Svůj podíl zde měly průmyslové usazovací nádrže, které ročně pojaly až 1,5 milionů tun uhelných kalů a flotačních hlušin, které např. způsobily zabahnění Figura, který byl oddělen tratí od Nového stavu.

Zlepšení nastalo po roce 1964. Potok Petřvaldská Stružka protéká Rychvaldem celých 7 km, přibírá asi 8 menších potoků. Prameny napájejících potůčků se nacházejí v lesích či polích. Za 1. republiky klikatý a pomalý tok Stružky v době dešťů a tání sněhů způsoboval povodně, proto byla provedena regulace toku do Odry u Vrbice, dříve se do Odry vléval u Kopytova. Břehy Rychvaldské Stružky zpevňují letité vrby i olše, černý bez a plevelné rostliny.

Rybníky

Rybníky měly odedávna význam vodohospodářský, ale i z hlediska chovu ryb a přírodního bohatství hrály svou roli. Jsou zde vodní rostliny, živočichové i vodní ptactvo. Zakládání rybníků má dlouhou tradici - začalo již v 15. a 16. století, rozvoj rybníkářství probíhal v letech 1474 - 1528, ale na Těšínsku ještě dříve. Např. v Karviné již v roce 1331. Kníže Boleslav (1407 - 1433) zakládal rybníky v Rychvaldě, Lutyni, Dětmarovicích i u Fryštátu.

Rychvaldský rybník

Chovali se zde kapři, líni i drobné ryby. Rybníky rovněž dříve zadržovaly vodu pro pohon vodních mlýnů - v Rychvaldě byly hned tři. V 19. století však byly nahrazeny mlýny větrnými. Napájení panských rybníků bylo tehdy v minulosti zajišťováno obsáhlým vodním právem, avšak po 1. světové válce se občané dožadovali zrušení a vysušení rybníků z důvodů milionů komárů, kteří občany silně obtěžovali a dokonce byl objeven komár Anopfela, jako zdroj malárie, která se zde vyskytla, ne však v masovém měřítku.

Během druhé světové války a těsně po osvobození péče o rybníky upadla a rybníky zarůstaly rákosím, které bylo dříve vysekáváno kosami po zamrznutí rybníků a rákosí se používalo místo slámy. V zimě zde bylo běžné vysekávání ledu pro potřeby pivovarů a řeznictví.

Na rybníku Cihelnám byly za 1. republiky sádky pro uchování kaprů na vánoce a v šedesátých letech se zde chovaly domácí kachny. Rychvaldské rybníky patřily k odštěpnému závodu v Jistebníku, kde rybníky viděl každý, kdo projížděl vláčkem ze Studénky do Svinova. Zde se již jedná o rybníky v lokalitě Poodří a soustava Polaneckých rybníků je známa všem obyvatelům Ostravy.

Petřvald a Rychvald

Města Petřvald (265 m) a Rychvald (220 m) jsou známy i díky Petru Bezručovi (1867 - 1958) a jeho Slezským písním, o kterých se dnes říká, že je vlastně nenapsal. Ale to neřešme, nechme to znalcům. V Petřvaldě se narodil např. Bohumil Kulínský (1910 - 1988 ), sbormistr známého dětského souboru "Hrabovští zpěváčci", otec neméně slavného syna , taktéž dirigenta omladiny, jehož kauzu znají snad všichni. V Rychvaldě se pro změnu narodil operní zpěvák Přemysl Kočí. Právě díky těmto četným rybníkům zde působí podnik Státní rybářství Ostrava, takže se jejich vodách nějaké ryby asi skutečně vyskytují.

Bohumín

Město Bohumín bylo letech 1920 - 1938 hraničním městem s Polskem (řeka Odra) a Německem (řeka Odra). Na podzim 1938 bylo území okupováno polským vojskem, v září po vypuknutí 2. světové války bylo město připojeno přímo k německé říši. Proto můj přítel a spolupracovník z ocelárny W. R. (1924 - 1994), další klasik života, uměl zcela plynně německy. V tu dobu za války bydlel v Bohumíně. Jednou jsme sedmdesátých letech dostali v jazykové škole záludný domácí úkol, z asi dvaceti vět v preteritu a perfektu jsme měli vytipovat, který minulý čas se více hodí.

I vydal jsem se za Waltrem a nastínil úkol. Walter na mne vytřeštil oči a otázal se: "Co to kurva Ivanko je to preteritum a perfektum?" Tak jsem mu vysvětlil a Walter rozvážně pravil. "Tak mi všechno přečti a já ti řeknu, jestli jsem to někdy slyšel". Je zajímavé, že vždy slyšel jen jednu možnost a já jsem stanovil prioritu vět v minulých časech podle něho. Světe div se! Všechno bylo dobře, dostal jsem jedničku. Jako jediný. To byl náš Waltřík!

A tak jsem jeden květnový den roku 2008 vsedl do auta a vyrazil z Poruby do Svinova, odkud jsem téměř sám mířil po nové dálnici, která již měla být dávno otevřená z Olomouce až do Polska, směrem na Bohumín. Dálnice vede na hraniční přejezd Chalupki, za Odrou je již Polsko. Proto odbočuji na východ do centra Bohumína a jedu směrem na Petřvald. První rybník, který vidím, je sice velký, ale vypuštěný. Je to Záblatský rybník, mezi ním a rybníkem Nový stav prochází zelená značka směrem na Heřmanice, které jsou známé taky svou věznicí, ve které přebývali svého času nedobrovolně i nejznámější disidenti - exministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier (1938) a spisovatel, exprezident Václav Havel (1936).

Parkuji auto na okraj Záblatí a vyrážím k rybníku po cestě okolo potůčku. Břeh rybníka je zarostlý, rybník je vypuštěný a bahnité dno je rozpraskané od květnového sluníčka. Za rybníkem vykukují komíny ŽDB, kde se ještě v malé míře taví ocel a válcují se dráty. Okolí rybníka je porostlé rákosím. Na západním břehu narážím na dvě budoucí maturantky, které si zde v klidu opakují maturitní otázky. Nebo je taky možná čtou poprvé, kdoví. Fotím rybník a vracím se k autu.

Rybník Skučák

Dále jedu směr Rychvald k rybníku Skučák, který mi již dříve jednou ukázal při zpáteční cestě z lezení na vápencových skalách v Polsku můj přítel Karel Návrat (1956), horolezec a vynikající fotograf z Petřvaldu, který se zaměřuje právě na přírodu - hory, květiny a zvířata. Získal již za to řadu ocenění. Často fotografuje vodní ptáky právě zde. Parkuji vedle benzinové pumpy, kde je informační tabule, odkud se dovídám mnoho zajímavostí. Tak tedy:

  • přírodní rezervace vznikla v roce 1969
  • přírodní rezervace Skučák se nachází na území Rychvaldu s plochou 30 ha, je tvořena vodní plochou se čtyřmi ostrůvky, rozsáhlou rákosinou s tůněmi a bažinnou olšinou
  • vyskytují se zde vzácní obojživelníci (skokan ostronosý), plazi , hmyz i rostliny (plavín štítnatý, nepukalka)
  • v roce 2005 se navrátily četné druhy vážek
  • nachází se zde nejbohatší ornitologická lokalita ve významném vymezeném ptačím území Heřmanský stav - Odra - Poolží, hnízdí zde 70 druhů ptactva
  • v 80. a 90. letech dochází k úbytku vzácné vodní květena v důsledku rybí osádky
  • rok 2004: Projekt Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ( AOPK ČR) pro zlepšení situace, spolupráce se Slezskou ornitologickou společností
  • rok 2005: realizace projektu - odbahnění rybníka, nové ostrůvky, tvorba mělkých tůní v rákosových porostech, změna rybí osádky

Je zde rovněž podrobná mapa cyklistických tras v okolí Rychvaldu a mapa ptačího území Heřmanský stav - Odra - Poolší, o čemž jsem neměl ani ponětí. Nad ostrůvkem uprostřed rybníka se vznáší hejno různých ptáků, je vidět, že je jim tu době. Jediná labuť je zvědavá a připlouvá ke břehu, takže ji mohu bez problémů snadno vyfotit. Bohužel pro ní nemám žádný pamlsek.

Vypuštěný Blaťák

Podobně krmím labutě v rybníku Štěpán mezi Martinovým a Děhylovem, kde je rovněž přírodní rezervace hned vedle železniční tratě Svinov - Háj ve Slezsku - Opava a řeky Opava. Na břehu rybníka a řeky v létě překvapivě rostou krásní praváci, ale taky smrtelně jedovaté muchomůrky zelené. Těch bývá víc. Jestli něco roste tady, to nevím. Ale v břízkách by mohli růst kozáci.

Podkostelní rybník

Když jsem nenabažil krás rybníku Skučák, obracím auto směrem na Michálkovice a parkuji mezi Velkým Cihelníkem a Podkostelním rybníkem, který fotím ze všech stran. Nic nezůstává dlužen svému jménu, kostel tvoří za vodní hladinou vděčnou kulisu. Tento rybník je hned u cesty, proto scházím pěšinkou kolem rybníka směrem na východ okolo říčky Rychvaldská Stružka. Při tom si vzpomínám na již nežijícího bodrého mohutného taviče Miroslava Stružku z tandemové pece č. 4, na které začínal mimochodem i hrdina socialistické práce a pozdější ředitel NHKG, Ing. Michal Hocko (1945). Kdy své ředitelování ukončil, je nasnadě. Shodou okolností byl vášnivým rybářem a jezdil chytat kapry právě na Heřmanický rybník. Uzený kapr pak byl často pochoutkou pro hutníky v pracovní době, Michal nikdy nebyl lakomý.

Onen tavič Stružka mne jednou na noční šichtě jako mistra tandemových pecí na směně A v roce 1973 volal telefonicky na pec se slovy: "Nabrali jsme 333 bodů síry, co tím mám dělat?". Při výrobě oceli se po roztavení vsázky z pece odebírá vzorek kovu pro chemickou analýzu a měří se teplota, aby se dal řídit další průběh tavby. Bylo to nejvyšší natavení síry v historii ocelárny, nasadil se do pece tehdy nevhodný šrot z továrny na kyselinu sírovou. Síra je v normální oceli nežádoucí prvek, takže se musí odsiřovat. A tak jsme tavbu čtyři hodiny "mršili" na FeMn a vápně, než jsme odsířili na požadovaných 0,030% S.

Od té doby se tak vysoká síra na kunčické ocelárně, dnes Arcelormittal, nenatavila, protože se zlepšila kvalita nakupovaného šrotu. Tavič Stružka se také vyznačoval tím, že si na schůze a konference KSČ nosil vodku v láhvi od minerálky, aniž to někdo věděl. Přišlo se na to náhodou, když se žíznivý soudruh soused napil v době, kdy Stružka zaslouženě močil na WC. Přezdívalo se mu "Čvachta". Ach jo! A já jsem rád, že místo ocelárny se dnes mohu toulat mezi rybníky. Třicet pět let v žáru hutě mi úplně stačilo. Ale při vzpomínce na žár oceli a žíznivého taviče Stružku jsem dostal hroznou chuť na pivo, nevím proč.

Vrbický rybník a Heřmanický rybník

Další mé pokračování za rybníky pokračuje dalšího dne, kdy jedu opět již po nové dálnici ze Svinova směrem na Bohumín a zastavuji u Vrbického rybníka, kolem kterého se upravuje terén a na břehu je neskutečné množství bílých racků. Za rybníkem je vidět nový velký most přes Odru a Bohumínský kostel. Dále chci navštívit Heřmanický rybník a jedu směrem na Hrušov a Heřmanice. K rybníku se dá dojet podjezdem, ale je zde zákaz vjezdu, protože vedle rybníka je obrovská halda a rumoviště, kde se těží a je zde plno bagrů.

Břeh rybníka je z této strany v zuboženém stavu, hromady odpadků a vypadá to jako měsíční krajina. S půvabným rybníkem Skučák se to např. vůbec nedá srovnat. Fotím okolí rybníka a tabuli rybářského svazu, na které jsou stanoveny podmínky pro rybolov. Okolo celého rybníka je nejméně 100 dřevěných "domků" na dřevěných nohách ve vodě, odkud rybáři loví ubohé kapříky. Něco takového jsem viděl naposled v Chile na ostrově Chillos, ale tam to byly domky obytné.

Rybářský revír zde na "Heřmaňáku" patří společnosti RYBÁŘSTVÍ Rychvald s.r.o, která sděluje, že chce z rybníka udělat atraktivní sportovní revír s moderním rybářským řádem a pravidelným zarybňováním. Dřevěné domečky na břehu se nazývají "posedy" a roční pronájem stojí 2000 Kč, stejně jako povolenka k lovu. Tato společnost dále provozuje rybolov na dalších rybnících - Velkém Cihelňáku (24 ha), rybníce Figura či Nový Svět (60 ha), je možno lovit kapry, amury, tolstolobiky, sumce, štiky či candáty.

Protože nejsem rybář a nerozumím příliš této problematice, nejsem schopen posoudit nakolik je zde chytání ryb pro rybáře výhodné. Už jen příšerná krajina okolo Heřmanického rybníka by mi vzala chuť na jakoukoliv rybí pochoutku. S malebnou krajinou to zde nemá opravdu nic společného, i když ostatní rybníky jsou v celkem příjemné zvlněné krajině Rychvaldska či Petřvaldska, kde o okolní zeleň není nouze.

Nicméně se domnívám, že "Ostravské Třeboňsko" v těsné blízkosti černé Ostravy má své místo na slunci a kdo chce poznat celé Ostravsko, neměl by si tuto část krajiny nechat navždy zahalenou tajemstvím, jako jsem to měl já doposud.

Ostravské rybníky, turistická mapa

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Rybníky (Andy, 04.02.2009, 20:30 )
Tuto oblast dobře znám a mám ji moc ráda. Od Bohumína do Karviné jsou rybníky skoro vąudu, akorát v Lutyni jsou uľ z části vysuąené. Kdyľ pojedete z Dolní Lutyně, od vlakové stanice do Věřňovic, pojedete po hrázi dvou velkých (dnes vysuąených) rybníků. Věřňovice totiľ stojí za procházku. Je zde chráněná přírodní památka, kde můľete na jaře vidět kvést ve velkém mnoľství sněľenky, na březích řeky Olzy můľete zpatřit ledňáčka a dokonce i bobry, kteří se zde nedávno zabydleli. řeka je jeątě krásně málo regulovaná a tak uvidíte písečné kosy a silou proudu vyplavené břehy. Za vycházku stojí také návąetav lesu v blízkosti přírodní památky. Je zde krásný meandrující hluboce do terénu zařezaný potůček s ľelezitou vodou a původní rostliná skladba lesa. Pro ty, kteřým nestačí přírodní památky doporučuji pěąí výlet do nedaleké vesnice Lazisk (Pl), kde je nádherný starý dřevěný kostel. Přátelé, věřte tomu, ľe i Ostravsko má své kouzlo a stojí za návątěvu!!!


Další související články:

+ Vítkovská vrchovina, zapomenuté vrcholy v blízkosti Ostravy
+ Ostravsko, kam na výlet
+ Halda Ema a kopec Landek – nejvyšší body Ostravy
+ Areál čs. opevnění Hlučín – Darkovičky
+ Almín kopec (315 m) - nejvyšší bod Hlučínské pahorkatiny
+ Slezská Harta – přehrada a nejbližší okolí
+ Velký Roudný: nejvyšší sopka Nízkého Jeseníku
+ Nejvyšší jesenická sopka má zbrusu novou rozhlednu!
+ Za tajemstvím Hranické propasti
+ Za rozhlednami Slezska
+ Arboretum v Novém Dvoře, Opavsko
+ Nízký Jeseník a Oderské vrchy, obecné informace
+ Radhošťské Beskydy, české hory
+ Přes Svinec a Čerťák do Nového Jičína
+ Vikštejn, strážce údolí Moravice
+ Hrad Hukvaldy, tip na výlet
+ Poodřím na kolech
+ Větrné mlýny severní Moravy, turistické cíle a technické památky
+ Výlet na Weisshunhský splav, na místo, kde na vás dýchne minulost
+ Těšínská pahorkatina – kopečky ve stínu Beskyd; tip na výlet
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist