Opočno aneb jedinečný zámek v údolí Zlatého potokaZámek Opočno v údolí Zlatého potoka - historie11.1.2016 | Lumír Kothera
V podhůří Orlických hor leží Opočno, nevelké městečko s významným zámkem, který patří k nejlepším dokladům renesanční zámecké architektury v Čechách. O Opočně najdeme první zmínky v kronice Kosmově, kde je uváděno k roku 1068, avšak předpokládáme, že jeho původ náleží dobám mnohem dávnějším a že ještě před vznikem českého státu bylo Opočno významným hradištěm slavníkovského knížectví. Existenci hradiště a později knížecího hradu s trhovou osadou v dosud málo obydlené krajině můžeme vysvětlit blízkostí slezského pomezí a hlavně pak existencí tudy procházející obchodní cesty, směřující z Čech do Kladska. Bylo tedy Opočno obranným pohraničním hradištěm i obchodní stanicí, která se později stala jedním ze správních středisek země. Zámek Trčků z LípyStrážní a správní funkci dávného Opočna převzal v prvé polovině 14. století panský hrad, zbudovaný na místě, kde kdysi stávalo hradiště s nevelkou knížecí tvrzí. Prvním známým majitelem před rokem 1350 byl Mutina, po němž tu vládli Sezema a Štěpán. Čtěte také: Litice, hrad u obce Litice nad Orlicí Na konci 14. století náleželo Opočno Půtovi z Častolovic, od kterého je záhy koupili páni z Lichtenburka. V době husitských válek držel hrad Jan Městecký z Opočna, který se zprvu hlásil k Husovu učení, avšak v nastalých bojích stanul v táboře jeho protivníků. Za to bylo opočenské sídlo v roce 1425 pobořeno polním bratrstvem sirotků. Význam Opočna klesl a na panství se rychle za sebou střídali majitele, až kolem roku 1495 se dostalo kupí od Jana z Janovic do majetku Mikuláše Trčky z Lípy, významného dvořana krále Jiřího z Poděbrad. Honosné renesanční sídloTrčkové z Lípy byli česká šlechtická rodina, od pradávna usedlá ve východních Čechách, a svůj přídomek získali podle tvrze ve vesnici Lípě u Smiřic v hradeckém kraji. V husitských dobách stáli na straně českého reformního hnutí. Mikuláš Trčka byl známým mluvčím na sněmu čáslavském a jeho syn Burian byl členem českého poselstva, které jelo do Francie pro nevěstu králi Ladislavovi. Burianův syn Mikuláš převyšoval mnohé pány svým majetkem a řadil se v království na první místo v zemi mezi rytíři. V manželství však příliš šťastný nebyl, neboť svoji manželku Kateřinu, "že mu nebyla věrná kázal zazdíti, milce jejího, zemana, jakéhosi Šanovce, který u něho sloužil, ztíti a bábu, která je spolu sváděla, za živa zahrabati". Protože zemřel bezdětný, přešel majetek na druhou linii Trčků, na jeho bratrance Jana. Ani Jan však neměl potomky, a proto statky zdědil jeho bratr Zdeněk, který na troskách starého hradu začal s úpravou nového sídla. Jeho nástupce Vilém si Opočno zvolil za své trvalé sídlo a s náročností a vkusem renesančního šlechtice zahájil v roce 1560 velkolepou stavbu zámecké rezidence. Podnětem k jejímu zahájení byla pravděpodobně v roce 1551 uskutečněná cesta českých pánů do italského Janova u příležitosti volby Maxmiliána II., které se sám zúčastnil. Práce na stavbě skončily v roce 1569 současně se životem pana Viléma. Po Vilémovi se stali nakrátko majiteli zámku páni ze Žerotína, ale brzy se panství ujali opět Trčkové: Jaroslav, po něm Viléma na samém konci 16. století Kryštof Jaroslav. Počátkem 17. století držel Opočno Jan Rudolf Trčka z Lípy. Vzhledem ke svému zdrženlivému postoji ve stavovském odboji ušel díky prostřednictví své choti, rozené Lobkovicové, nejen vězení, ale záhy se i s manželkou mohl podílet na výnosných obchodech s pobělohorskými konfiskáty. Majetek rodu rozmnožil o panství novoměstské a náchodské, na Opočně bylo pokračováno ve stavební činnosti budováním letohrádku a úpravou obory. Ostatně již před bělohorskou bitvou si rodina Jana Rudolfa stála velice dobře, hlavně díky obchodnímu talentu Marie Magdalény Trčkové, rozené Lobkovicové, která koupí menších statků po venkovských městech a jejich následném výnosnějším prodeji nashromáždila obrovský kapitál, který po bělohorské bitvě zapůjčila císaři. Odměnou za to získala jakési přednostní právo k dalším nákupům, které uskutečňovala v letech 1662-1669 velmi levně zejména od emigrantských rodin. Když byl Adam Erdman Trčka, syn Jana Rudolfa, zavražděn s Valdštejnem v Chebu, byla celá rodová država zkonfiskována a rozdělena císařským stoupencům. Opočno získali v roce 1635 od Ferdinanda II. italští šlechtici, polní maršálek Rudolf Colloredo a jeho bratr Jeroným jako zvláštní odměnu za zásluhy, které měli při zatčení jednoho z hlavních Valdštejnových spoluspiklenců hraběte Schaffgotscha. Za jejich vlády se stavební činnost omezila jen na menší úkoly. Závažnější úpravy renesančního objektu do tvarů baroka byly podniknuty teprve na konci 17. století. Významné postavení Colloredů ve vládních kruzích bylo příčinou, že opočenský zámek se stal místem diplomatických jednání protinapoleónské koalice; v roce 1813 se zde ve dnech 16. až 23. června sešel ruský car Alexandr I. se svými sestrami, Marií, vévodkyní sasko-výmarskou, a Kateřinou, vévodkyní oldenburskou, s pruským králem Bedřichem Vilémem III., pruským kancléřem Hardenbergem a rakouským kancléřem Metternichem. Po celé 19. století bylo Opočno stranou veškerého dění. Na zámku se péče posledních majitelů projevovala úpravami ve snaze o zachování pohodlného sídla i jako místa pro uložení rozsáhlých rodinných sbírek. Okolí zámku s parkem, upraveným podle anglické zahradní architektury v roce 1820 se vzácnými dřevinami, dvěma rybníčky, letohrádkem a čínským pavilónem, je protkáno rameny Zlatého potoka a jeho přítoků, které modelují terénní reliéf do malebného seskupení často zalesněných hřbetů. Značené cesty vedou zpravidla údolími a všechny směřují k hlavnímu hřebeni Orlických hor. Ubytování v Opočně nabízí především Zámecká restaurace v areálu zámku. Při výjezdu z města, které má autobusové spojení s Prahou, se nachází při silnici do Semechnic velký rybník Broumar. Zámek Opočno, turistická mapaDiskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Divoká i poklidná Divoká Orlice, okolo půvabné bystřiny na česko polském pomezí+ Babiččino údolí, kultovní výletní místo ve východních Čechách + Sfingy uprostřed hor, pozoruhodné skalní hříčky + Rozhledna na Anenském vrchu, Orlické hory + Tyršova rozhledna neboli rozhledna Rozálka, Žamberk + Rozhledna Suchý vrch, Orlické hory + Muzeum Pevnost Hanička - Dělostřelecká tvrz Hanička + Rozhledna Dobrošov, rozhledna jako součást Jiráskovy chaty + Rozhledna Ruprechtický Špičák + Rozhledna Žaltman, Jestřebí hory + Čáp, Adršpašsko - teplické skály + Rozhledna na Anenském vrchu, Orlické hory |
|