Občasný prameň na úbočí hory Havrania
skala (1 156 m) představuje jednu z nesčetných přírodních pozoruhodností Slovenského ráje.
Občasný prameň se nachází na jihovýchodním úbočí Havraní skály ve výšce asi 960 metrů nad
mořem.
Voda Občasného pramene vyvěrá v nepravidelných intervalech. To podle rychlosti doplňování
podzemního zásobníku. Tudíž na množství podzemních vod, jenž je závislé na dešťových srážkách.
Podle měření košického Hydrometeorologického ústavu je činnost pramene nejintenzivnější v jarních
měsících. Především v období od března do května. Slabší je v období od června do října je jen
zřídkavá v zimním období.
Vývěry vody z Občasného pramene mohou být jednorázové a nebo vícefázové s vydatností 30
až 35 litrů za sekundu, výjimečně až 45 litrů za sekundu. Při jednofázovém vývěru voda vytéká
po dobu asi jedné hodiny, při vícefázovém se prodlužuje a trvá maximálně dvě až tři hodiny.
Bohužel nikde jsem se nedočetl, jaká je obvyklá prodleva mezi jednotlivými vývěry v jarním
období. Při svých návštěvách této oblasti jsem, zatím, štěstí neměl.
Podzemní část Občasného pramene, který prvně zmiňuje v roce 1861 E. Helm, má pravděpodobně
tvar sifónu, což zapříčiňuje právě tento jev. Občasný pramen popsal již Dionýz Štúr (1827 - 1893),
rodák z Beckova pod Považským Inovcem a někdejší
ředitel Říšského geologického ústavu ve Vídni. Občasný prameň, jehož vody mají teplotu od 5,2
po 6,4 °C, vznikl ve vrstvách mezozoických wettersteinských vápenců z období
spodního triasu a jury.
V blízkosti pramene je také informační tabule věnovaná výrobě dřevěného uhlí. Z ní se
dozvíme, že výroba dřevěného uhlí měla celkem 5 etap - zapálení, předehřívání, usměrňování
ohně s vyplňováním vyhořelých děr, hašení a vychladnutí a nakonec rozebírání milíře. Leží
na naučné stezce k Občasnému prameni a na Havraní skálu, na níž je instalováno ještě dalších
6 informačních panelů.
Rozkaz zněl jasně. Nikoliv že nesmí projít muž s koženou brašnou,
ale naopak že my projít musíme. A s hezky naditými batohy. Kde? Přes slovensko-polskou
hranici. A nejen tam, nýbrž i zpět. A hezky pěšky. Kdy? Na konci října
…
Ráno se cítím svěží, po včerejší krizi ani památky. Chůzi jen trochu
znepříjemňuje puchýř. Sestupuji do Sidonie ve Vlárském průsmyku. Pro tuto osadu jsou
charakteristické dlouhé řady starých, původně sklářských
…
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT vybavený přístrojem SPHERE
zjistili, že planetka Hygiea by mohla být klasifikována jako trpasličí planeta. Hygiea
je čtvrtým největším objektem hlavního pásu planetek
…
Budím se kolem jedné. Venku je světla jako ve dne. No, Měsíc je
asi den po úplňku. Abych stativ nenesl zbytečně, jdu udělat pár nočních fotek útulny
Tajch. No nočních. Ono to ve výsledku vypadá stejně jako ve dne, tak
…
Dnešní výlet začínám v Dolním Žlebu, který je místní částí Děčína.
Přesněji na zdejší železniční stanici. Ta leží na levém břehu Labe a je nejníže položenou
stanicí v Česku. Vyrážím po zeleně značené trase směrem ke státním hranicím
…
Další den, po návratu z túry na poloninu Krásna, lelkujeme celé
dopoledne po Usť Čorné (dříve Königsfeld neboli Královo Pole). Přece jen (dříve
převážně dřevorubeckou) osadu zakládali němečtí osadníci. Po snídani jdeme
…