Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 9.10.2017 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Kamenná kolonie

Kamenná kolonie

Nnad Svratkou přes Kamenku mezi dvěma zastávkami tramvají (2), turistika v Brně

3.3.2009 | Theodor Teshim

V minulém díle jsme vystoupali ulicí Vinohrady a kolem bývalé Městské infekční kliniky přišli na hranu dolního lomu s výhledem na část Kamenné kolonie. O této unikátně dochované brněnské dělnické kolonii, stejně jako o nedaleké Mahenově stráni, bude řeč ve druhém díle našeho představení zajímavostmi nabité zelené značky spojující přes lesy na pravém břehu Svratky brněnské městské části Štýřice a Pisárky.

"Kamenka" (Kamenná kolonie)

Kamenka, Brno

Labyrint stotřiceti přízemních domků většinou se sedlovými střechami, chlívků, kůlen a přístavků s úzkými uličkami a miniaturními zahrádkami, rozblácené stezky a kluzké schody, studená kulisa strmých červených skal bývalého lomu, kolem lesnaté porosty a řeka hluboko dole.

Nenacházíme se nikde na vsi v zanedbaném pohraničí, ale takřka v centru Brna, v Kamenné kolonii, zvané také Kamenka či Skala. Kamenná kolonie je místem nezaměnitelné atmosféry. Ač je dnes označována někdy jako čtvrť umělců představuje unikátní památku - alespoň ve své části dobře zachovalou bývalou nouzovou dělnickou čtvrť - kolonii, doklad někdejšího bydlení těch nejchudších.

Vznikla naprosto neorganizovaně jako útočiště nejnuznějších vrstev obyvatel v důsledku tehdejší bytové krize v první republice ve vytěženém kamenolomu. Lom byl zřízen ve dvou úrovních a tak i domky čtvrtě jsou dnes rozmístěny ve svou etážích, hovoří se tedy o Horní a Dolní Kamence. Původní obyvatelé kolonie většinou přišli ze Starého Brna, muži pracovali převážně ve dvou nedalekých cihelnách (Kohnově a Jílkově), ženy v různých továrnách či jako pomocnice zedníků.

Osada měla svou vlastní samosprávu i starostu, jednou za rok se tu dokonce konalo posvícení. Malé domky zpravidla o rozložení 1 + 1 se stavěly ze zmetkového či odpadového materiálu a na omezený čas. Chyběla tu zpočátku elektřina i voda. Úřady měly za všech režimů zájem kolonii omezit či odstranit. Je tedy malým unikátem, že z asi dvaceti brněnských dělnických kolonií se tato zachovala v takové (největší) míře.

Přiblblí sgrafiti jsou snad všude …

Na konci minulého dílu jsme stanuli na hraně dolního lomu. Zelená značka vede po hraně dále směrem na SZ. My však značenou trasu, chceme-li si prohlédnout Kamenku, na chvilku opustíme a vydáme se doprava. Po pravé ruce máme sérii opravdových skvostů podnikatelského baroka, které ostře kontrastuje s malebností a pestrostí chaosu domků nouzové kolonie.

Za rohem natrefíme na další brutalitu současnosti, v tabulce zmíněný soubor nových rodinných domů. Sterilitu prostoru sevřeného mezi dvěma pásy králíkáren pro lidi nedokáže přehlušit ani nádherný rámec načervenalých stěn bývalého horního lomu, natožpak dětské pískoviště na konci chladné uličky.

Chuť nám jistě spraví prohlídka samotné Kamenky. Její horní část začíná v bezprostředním sousedství zmíněné skupiny rodinných krabic, jak naznačuje první bílý dům se sedlovou střechou a rezavou korouhví. Mohutnost zrekonstruovaného domu na nároží před námi svědčí o tom, že i v Kamence žijí lidé, co nehledí příliš kolem. Nicméně z horní části vyzdvihněme zvláště dva domy.

Cesta Brnem

Domek s č.p. 117 za nízkým laťkovým plotkem s okrovou fasádou, doplněnou bílým lemem a modrým spodním pruhem je favoritem mé hodné ženy. Před ním kamenná deska na dvou dřevěných špalcích - improvizovaná lavička dělá to jediné, co může - vybízí k usednutí. O kousek dál vřetenovitým sloupem zaujme dům s č.p. 63. Domáckou pohodu doplňuje vodní pumpa s rumpálem a originální cedule směřující nově příchozí na tramvaj. Obzvlášť přesně vás nasměruje nápis na ní: "LINX ODA REX" i s překladem.

Poté, co se pomotáme v uličkách mezi baráčky, nezbývá než sestoupit po spojovací cestě do dolní části. Zde nás čeká dům č.p. 60 s deseti plastikami Panny Marie, stejně jako můj favorit v soutěži krásy domků Kamenky - památkově chráněný dům č.p. 19. Neživé kulisy Kamenky se nesestávají jen z celých domů a stěn bývalého lomu, ale i drobných jednotlivostí. Vzpomeňme různé vitráže, malé plastiky, kachličkovou výzdobu, plyšové hračky, sluneční hodiny, pestré i střízlivé fasády, kaktusy a sukulenty v oknech, popínavé rostliny včetně vína a všudypřítomné kočky a psi.

Pohled na Brněnský veletržní areál Pohled na Brno

Samostatnou kapitolou jsou obyvatelé Kamenky. Potomci starousedlíků, dělníků budujících kolonii, si hrdě říkají Skaláci a bydlí zde v současnosti ve výrazné menšině. V Kamence žijí převážně lidé, kteří sem přicházeli od konce 70. let minulého století dodnes a jejich potomci. Jedná se o poměrně pestrou paletu národností i profesí s výrazným podílem umělců a studentů. V provozu tu je kulturní dům, stacionář, miniškolka, několik ateliérů, keramická dílna, nakladatelství, hudební studio, veterinární ošetřovna, meditační centrum a hospoda.

Závěrem povídání o Kamence musím zmínit i trpkou zkušenost mého kamaráda, co zde žil několik let, s některými návštěvníky kolonie. Ti se mnohdy dle jeho slov chovají jako by se ocitli v zoologické zahradě - chodí zdejším obyvatelům svévolně po dvorcích, vstupují do domků bez předchozího byť jen zaklepání, nahlížejí drze do oken a podobně. Líčil mi i situaci, kdy ze dvorku vstoupil do svého obývacího pokoje, kde stál úplně cizí chlap se dvěma dcerami a nabízel mu hotové peníze za jeho domek…

Za výhledy na "Palouk" a Mahenovu stráň

Domek jako malovaný

Nad Kamennou kolonií pokračuje zelená značka po hraně dolního lomu vzhůru podél plotu zahrádkářské kolonie. Záhy dosáhneme travnatého plácku zvaného místními "Palouk". Z něj se otevírají pěkné výhledy zpět na věže brněnského historického centra se Špilberkem (282 m) a Petrovem (245 m). O kousek dále ční paneláky sídliště Vinohrady. Obzor na severovýchodě uzavírají Hády (424 m) s vysílačem a vápencovým lomem a lesy navazující jižní části Moravského krasu. Ze zelených vln na severu vystupuje ostrůvek polí Babické plošiny s kótou Stádla (502 m) a o něco níže položenými Babicemi nad Svitavou.

Daleko blíže nám, nad pravým břehem řeky Svitavy západněji od Hádů zahlédneme i pole na vrcholové plošině Ostrohu (338 m), jež kdysi neslo hradiště Obřany. Západní svahy Špilberku padají do sedla v místě dnešní ulice Úvoz, západním směrem se z Úvozu zvedá Žlutý kopec (292 m). Průhled mezi zmíněnými vrcholy umožňuje popatřit na sídliště Lesnou, nad ní se modrají lesnaté kóty Zaječí hora (324 m) a Strom (404 m). Pootočíme-li hlavu jihovýchodním směrem, zjistíme, že mezi červenými skálami horní části někdejšího lomu a zelení zahrádkářské kolonie vykukuje Stránská skála (310 m).

Dalších pár metrů stoupání lesíkem vede ke skalce - odkryvu slepence po levici. Duby, břízy a výhledy nám signalizují, že se ocitáme na hraně Mahenovy stráně, prudkého skalnatého severního slepencovo - pískovcového svahu Červeného kopce nad Svratkou. Svými přírodními poměry lokalita, hodnocená ekology jako regionální biocentrum, již delší dobu aspiruje na nutnou ochranu (zakrslé duby, břízy, podrost chráněných rostlin, nejjižnější lokalita vřesu v okolí Brna). Ještě kousek a jsme u posprejovaného rozcestníku Červený kopec - vyhlídka (295 m), skoro 100 m nad hladinou Svratky pod námi.

Stezka je široká a pěkně vyšlapaná

Vodní tok a silnice obkružují rozsáhlé slavné brněnské výstaviště v Pisárecké kotlině. Těsně u řeky se rozkládá areál letních vodních hrátek zvaný Riviéra, kousek dále i železobetonový uzel nového silničního mostu u pisárecké vozovny. Pisáreckou kotlinu z jihu a západu obkružuje hradba zalesněných kopců, z nichž odsud uvidíme především výrazný Kamenný vrch (386 m) nad Novým Lískovcem, severněji vykukují kohoutovické paneláky, ještě více na sever se od prolomového údolí Svratky nad Pisárkami zvedá Mladá hora (354 m), za ní pak i Holedná (391 m) nad Jundrovem.

Nad ulicí Hlinky šplhají domky a vily městské části Stránice po jižních svazích Žlutého kopce. Za prolomem Svratky u Kamenného mlýna je dále vidět městské části Žabovřesky a Komín, odděluje je Palackého vrch (339 m), lidově zvaný "Palečák". Za ním své lesnaté paže rozpínají vrchy v severním sousedství Brněnské přehrady ležící v severní části Přírodního parku Podkomorské lesy. O něco severovýchodněji vystupují vrcholy na území Přírodního parku Baba.

Obzoru na severozápadě při příznivém počasí dominuje hradba Sýkoře (701 m). Nad východním svahem Žlutého kopce zřetelně vystupuje ostrý hřeben Babího lomu (562 m) i sousední Baba (442 m) a Veselý kopeček (514 m) u Vranova. Na severovýchodě uvidíme místa, s nimiž jsme se již seznámili na Palouku: Lesnou a navazující lesnaté okolí, Špilberk, Obřanské hradiště, část centra města, Hády…

Mahenova stráň v Brně, turistická mapa

Odkazy a literatura:

Treking.cz - diskuze
Nejčtenější
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist