Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Archiv | Kalendář akcí | Napsat článek
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 9.10.2017 , , svátek má
Reklama
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Moravská Sázava

Moravská Sázava

Okolo Moravské Sázavy, za půvabnými partiemi českomoravského pomezí

13.5.2013 | Jan Vítek

Moravská Sázava, první větší přítok řeky Moravy, není sice v širší veřejnosti tak známá jako její česká jmenovkyně, přesto však údolí této asi 55 km dlouhé říčky patří k nejpůvabnějším místům na českomoravském pomezí - na rozmezí Orlických hor, Podorlicka a Zábřežské vrchoviny.

Při zdrojnicích horské bystřiny

Za bližší poznání stojí už pramenná partie Moravské Sázavy na temeni Bukové hory (958 m), tedy ještě v jihovýchodním cípu Orlických hor. Přilehlé svahy se sjezdovkami směrem k Čenkovicím bývají v zimních měsících doslova přelidněny, ale prameniště horské bystřiny protínají jen běžkařské stopy.

Čtěte také: Litice, hrad u obce Litice nad Orlicí

Ty sem přicházejí po vyznačeném lyžařském okruhu z frekventovaného Červenovodského sedla při silnici č. 11 (mezi Jablonným nad Orlicí a Červenou Vodou), dostupné jsou též od horní stanice vleku nad čenkovickou sjezdovkou na Bukové hoře.

Hlavní pramen není v terénu nijak vyznačen a přiblížíme se k němu po širší lesní cestě (vyznačené jako lyžařská a cyklistická trasa), uhýbající pod vrcholovou partií vpravo směrem ke hřbítku mezi Bukovou horou a Valteřickým sedlem.

Ve vrcholové partii Bukové hory, porostlé převážně bukovým lesem, zaujme rulové skalisko a od telekomunikační věže při horním okraji lyžařské sjezdovky se otevírá pěkný pohled přes Čenkovice na protější Suchý vrch, pásma Orlických a Bystřických hor, za jasných obzorů se objeví i Krkonoše. Pokud se při dalším pokračování běžkařské či pěší túry přidržíme bystřiny Moravské Sázavy, klesneme stále lesním terénem přes malebné zákoutí Palouky do táhlé údolní obce Výprachtice.

Za romantikou Sázavského údolí

Výprachtice, ležící při silnici z Lanškrouna do Čenkovic nebo Jablonného nad Orlicí, jsou východiskem do následujícího, asi 5,5 km dlouhého úseku údolí Moravské Sázavy, kterému se až k obci Albrechtice říká též Sázavské údolí. Prochází jím široká modře značená cesta, v zimě jde o místa zcela poklidná a při vydatnější sněhové nadílce zbrázděná běžkařskými stopami. O místních zajímavostech nás poučí informační tabule naučné stezky (nazvané Údolí Moravské Sázavy), vyznačeny jsou zde též dvě cyklotrasy.

Sázavské údolí se vyznačuje řadou zajímavých míst. Například pod Výprachticemi se říčka vyhýbá ostrohu Na zámku s drobnými pozůstatky dávného tvrziště. Z opačné, levé strany přitéká do těchto míst výrazný přítok, zvaný Sázavka nebo Heřmanický potok, odvodňující nejjižnější cíp Orlických hor. Pravý břeh pak provází k jihu obrácená Sluneční stráň, zatímco levý svah postupně stoupá do rozložitého návrší Varta (620 m), jedné ze zdejších dominant Zábřežské vrchoviny.

Ke krajinářsky nejhodnotnějším úsekům patří prostřední část údolí pod osadou Halda, dostupná též po žlutých značkách od obce Nepomuky (při silnici z Lanškrouna do Výprachtic nebo Horní Čermné), případně až od poutního kostela na Mariánské hoře nad Lanškrounem.

V blízkosti někdejšího rulového lomu řeka protéká dvojitým údolním meandrem. Šíji prvního z těchto meandrů nad pravým břehem zvýrazňuje ostroh zvaný Kozí hřbet. V nejužším místě je skutečně hrbolatým rulovým hřebínkem, což platí i pro protilehlou šíji, spadající k levému břehu členitými skalními stěnami.

V říčních naplaveninách lze nalézt temně rudá zrnka granátu, vypadlá ze zvětralých rul a svorů. O někdejší těžbě rudných minerálů zase svědčí štola, otevírající se na úpatí někdejšího rulového lomu, menší štola ústí také nad levým břehem níže v údolí.

Už blíže k Albrechticím ústí do Sázavského údolí dvě levá boční údolí. Rozvětvenější je Uhelná dolinka, zčásti procházená výše uvedenou žlutě značenou cestou, po které bychom vystoupili až na vyhlídkový vrch Lázek, název druhého údolí Důl umučených zase vypovídá o pohnuté minulosti tohoto odlehlého místa za třicetileté války.

Sázavské údolí má svoji "konečnou" na horním okraji Albrechtic, kde je také točna silnice. Střední části obce dominuje návrší s kaplí sv. Anny a dolního okraje se dotýká silnice č. 43 z nedalekého Lanškrouna do Štítů a Šumperka. Za zmínku stojí i to, že dosud málo porušená partie Sázavského údolí - v blízkosti Lanškrouna hojně využívaná k příměstské rekreaci, turistice a v létě též k dětským táborům - je navržena k vyhlášení za Přírodní park Moravská Sázava.

Od dolního konce Sázavského údolí se Moravská Sázava vine několika obcemi - Albrechticemi, Sázavou a Žichlínkem, spojenými silnicemi s nedalekým Lanškrounem.

Dalším výrazným údolím říčka protéká zase až pod obcemi Krasíkov a Tatenice, kde se zařezává do zvlněných okrajů Zábřežské vrchoviny. Údolí zde plní významnou komunikační roli, protože jím prochází jak silnice z Lanškrouna do Zábřehu, tak i hlavní železniční trať (koridor) z Prahy a České Třebové na střední a severní Moravu. I když strmé a souvisle zalesněné údolní stráně kolem Moravské Sázavy jsou velice působivé, turistiky využívané jsou spíše okolní partie.

Na stráních kolem Hoštejna

Například v blízkosti železniční stanice Krasíkov stojí za chvilku zdržení krátká odbočka na návrší se zříceninou někdejšího kláštera Koruna pod stejnojmennou obcí. Augustiánský klášter, původně zvaný Corona sanctae Mariae, byl založen ve druhé polovině 13. století a po třech stoletích zanikl během luteránské reformace.

Přes obec Koruna to není daleko do údolí Ospitského potoka (zvaného též Slovácké údolí), což je jeden z pravostranných přítoků Moravské Sázavy. Prochází jím silnička, rozdělená jednak do "náhorní" obce Hynčina, jednak do údolního Petrušova, sevřeného mezi malebnými stráněmi Petrušovských kopců.

Mnohem navštěvovannějším místem nad břehy Moravské Sázavy je až blízké okolí Hoštejna při vyústění říčky Březné. Název této nejvydatnější levé pobočky nese i zdejší poměrně rozsáhlý Přírodní park Březná, vyplňující lesnaté stráně až do blízkosti Zábřehu.

Hoštejnu už při pohledu z vlaku dominuje návrší, zvýrazněné štíhlým monolitem - pískovcovým jehlanem, umístěným na vršku v roce 1847 na počest dokončení už zmíněné železniční dráhy z Prahy do Olomouce. Kdysi tam stál hrad Hohenstein, který dal místu pojmenování, ale z něhož se zachovaly už jen skromné zbytky zdiva, příkopy a valy.

Na hradní návrší stoupá z obce Hoštejn krátká strmá cesta. Od pamětního jehlanu jistě oceníme pěkný výhled, který se odtud otevírá nejen do přilehlých údolních partií Moravské Sázavy, Březné a Kosovského potoka, ale i na okolní svahy Zábřežské vrchoviny.

Za jejich půvaby, a třeba i na vrchol nejvyššího kopce - Lázku (714 m), se z Hoštejna můžeme vydat po červeně značené cestě. Zprvu protneme údolí Březné, odkud nás čeká místy opravdu strmé stoupání na rozložité a zcela zalesněné návrší Cukrová bouda (591 m).

Už poněkud povlovnějším terénem pak dojdeme kolem mohyly prince Eugena (614 m) do obce Strážná, odkud to už není daleko na vyhlídkový vrch Lázek. Zdejší chata s rozhlednou však bývá v zimě uzavřena, ale i z blízkého okolí je dobře vidět daleko do krajiny na českomoravském pomezí.

Z Hoštejna se však můžeme vydat také údolní silničkou proti toku Březné k rekreační osadě Drozdovská Pila, kde je křižovatka turistických cest. Kolem Březné bychom došli až do městečka Štíty, napříč údolím prochází žluté značení. Směřuje jednak bočním údolíčkem pod Janoušov a dále na vrch Lázek, opačným (tedy východním) směrem se žluté značky vinou členitým terénem Přírodního parku Březná přes Drozdov, Pivonín a Růžové Údolí až do Zábřehu.

Moravská Sázava, turistická mapa

Další související články:

+ Divoká i poklidná Divoká Orlice, okolo půvabné bystřiny na česko polském pomezí
+ Sfingy uprostřed hor, pozoruhodné skalní hříčky
+ Rozhledna na Anenském vrchu, Orlické hory
+ Tyršova rozhledna neboli rozhledna Rozálka, Žamberk
+ Rozhledna Suchý vrch, Orlické hory
+ Muzeum Pevnost Hanička - Dělostřelecká tvrz Hanička
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Nejčtenější
Reklama
Výběr článků
Hory Švédsko, Královská cesta Kungsleden (1) aneb spanilá jízda do Laponska
Hory Říje a podivné období, zakázaný hřeben v Západních Tatrách
Hory Jak bezpečně bivakovat v medvědích oblastech
Reklama
Témata našich článků…
Baranec Štiavnické vrchy Krkonoše, ubytování Radegast Pravčická brána Kvarky Žiarska chata Klíč Beskydy, ubytování Poledník Závojový vodopád Maroko Jeřáb Merkur Sovinec Jupiter Poľana Soos Lužické hory Starý Jičín Fáze Měsíce Rešovské vodopády
Reklama
Reklama
Doporučujeme ke čtení

S medvědy v zádech (2), jak se chovat při setkání s medvědem

Medvěd

Existuje celá řada rad a doporučení, co dělat a jak se chovat při pohybu v oblastech, kde nelze setkání s medvědem vyloučit. Zhruba by se daly…

Outdoorové bundy - bundy v outdooru, používané materiály

Bunda, neboli svrchní vrstva při cestě ven (na hory, na kolo, do města) je velmi důležitou součástí oblečení, zvláště v případě, kdy nám povětrnostní podmínky tolik nepřejí. Správný výběr nás může ochránit od nepříjemných…

Reklama
Populární treky
1. Ukrajinské Karpaty Přechod pohoří Hriňavy a Čivčiny, trek s bonusovým výstupem na Pětroš
2. České hory Hřebenovka Jeseníků na sněžnicích trochu jinak, trek z Červenohorského sedla na Rejvíz
3. České hory Kolem vodopádů Stříbrného potoka na nejvyšší vrchol Rychlebských hor - Smrk (1 125 m)
4. Slovenské hory Přechod přes Skriniarky, vysokohorská turistika v Západních Tatrách
5. Španělské Pyreneje Parc Nacional d'Aigüestortes i Estany de Sant Maurici, Pyreneje a treky
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist