Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 12.3.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Ranšpurk a Cahnov-Soutok, lužní lesy

Ranšpurk a Cahnov-Soutok, lužní lesy

Lužní lesy v okolí Břeclavi, tip na výlet

25.9.2008 | Kamil Balaj, foto Otakar Brandos

Břeclav leží na řece Dyji a je ze tří stran obklopena lesy. Lužní les lemující řečiště Dyje a Moravy představuje rozlohou přes 3 500 ha nejrozsáhlejší komplex svého druhu ve střední Evropě. Lesy protkané sítí kanálů, mrtvých ramen a tůní byly v roce 1993 pod názvem Mokřady dolního toku Dyje zapsány do seznamu Ramsarské konvence.

Lednické rybníky

K Břeclavi přiléhá ze severozápadu Kančí obora, lužní les s převahou porostů tzv. tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým. Po přírodních zajímavostech tohoto území vás provede naučná stezka Lužní les (Břeclav - Janohrad). Z jižní strany se města téměř dotýká nejrozsáhlejší celek lužních lesů, táhnoucí se až k soutoku Dyje a Moravy, s částečně zachovanými lužními loukami a nivními tůněmi.

V této oblasti patří k nejcennějším lokalitám pralesní rezervace Ranšpurk a Cahnov - Soutok. Od západu sem zasahuje jihovýchodní okraj národní přírodní rezervace Lednické rybníky, také vede naučná stezka.

Lužní les je vlastně přírodní nástroj k regulaci povodní. Pevně zakořeněné stromy odolají většinou náporu vody, slepá a mrtvá ramena jsou vynikající retenční nádrže, navíc celý les zadrží velké předměty, které voda unáší. Lužní les má však to, co chybí všem technickým dílům - regenerační schopnost. Velká povodeň může zničit zanesením některá mrtvá ramena, řeka ale neustále vytváří nová. Dnešní obhospodařovaný lužní les musí mít i udržovaný systém regulace vody. V celé oblasti jsou hráze, odvodňovací a zavodňovací kanály, voda je tu základem všeho.

Národní přírodní rezervace Ranšpurk (rozloha 19,20 hektarů)

Nezvaný host?

Tato rezervace se rozkládá jižně od Lanžhota. Plocha dnešního chráněného území byla ušetřena hrubších zásahů již od konce 19. století, kdy zdejší les začali jeho někdejší majitelé Lichtenštejnové považovat za přírodní památku a docházelo tady pouze k odvozu padlého dřeva. Od třicátých let 20. století byla rezervace zcela ponechána samovolnému vývoji. Díky tomu mají dnes porosty téměř přirozenou dřevinnou skladbu.

Zdejší les typickým tvrdým luhem. Z množství bylin, které se tu vyskytují, lze uvést například zvláště chráněné druhy ostřici hubenou, křuštík polabský, bleduli letní a řeřišnici malokvětou. Velký význam ve zdejším společenství má mykoflóra zejména dřevokazných hub, které žijí na dřevní hmotě v různém stupni rozkladu. Z plochého terénu rezervace vystupují na několika místech 1-3 m vysoké ostrůvky navátého písku, tzv. hrúdy, které mají díky svému suššímu charakteru i poněkud odlišné složení rostlinného pokryvu. Pralesní charakter území je vhodným prostředím i pro řadu živočišných druhů. Bujný porost nabízí úkryt obojživelníkům a mnoha druhům hmyzu.

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky (557,53 ha)

Lednické rybníky patří k nejstarším rybničním soustavám na Moravě a od 15. století jsou trvale využívaly k chovu ryb. Tvoří je největší moravský rybník Nesyt (315 ha) a dále rybníky Hlohovecký (104 ha), Prostřední (48,5 ha) a Mlýnský (107 ha). V první polovině 19. století byly břehy rybníků, s výjimkou Nesytu, Lichtenštejny parkově upraveny a spolu s dalšími krajinnými úpravami i stavbami v jejich okolí vznikl jedinečný krajinný park.

Rozsáhlé břehové rákosiny a četné ostrůvky poskytují ideální podmínky k životu vodnímu ptactvu, k čemuž přispívá i jeho hájení formou lovecké rezervace. Součástí rezervace Lednické rybníky je i Zámecký rybník v Lednici (30,1 ha), vybudovaný v polovině 17. století v místech meandrů Dyje. Třetinu jeho plochy zabírá patnáct ostrovů, které jsou stejně jako okolí parkově upraveny.

Lednice a minaret

V roce 1953 byly Lednické rybníky vyhlášeny státní přírodní rezervací za účelem ochrany ptactva a jiné zvířeny, květeny i krajinného rázu. Dnes je tato rezervace jednou z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v republice a byla zařazena i do seznamu mokřadů mezinárodního významu.

Režim rybářského obhospodařování i rekreačního využívání by měl být ochraně ptáků zcela podřízen, protože mnohé jejich populace jsou bohužel velmi zranitelné. O ptácích, ale i dalších zajímavostech v rezervace vám podá podrobnější informace oblíbená naučná stezka Lednické rybníky.

Národní přírodní rezervace Cahnov - Soutok (13,46 ha)

Zabírá část lužního lesa poblíž soutoku řek Moravy a Dyje. Je typickou ukázkou jihomoravského lužního lesa pralesovitého charakteru s převahou porostů tvrdého luhu s charakteristickým výskytem dubu letního, jasanu úzkolistého a dalších dřevin. V podrostu je zastoupena rozmanitá květena. Rezervace je rovněž bohatá na dřevokazné houby, které rozkládající odumírající biomasu, a tím přispívají k udržení přírodní rovnováhy zdejšího prostředí.

Lužní les je i hostitelem mnoha živočišných druhů, jejichž výskyt byl jinde již téměř nebo zcela znemožněn. Dutiny obývá i několik netopýrů. Nápadným a poměrně hojným hmyzím obyvatelem je tesařík obrovský. V tůňce na louce se hojně rozmnožuje skokan ostronosý, v době páření nápadný svým neobvyklým modrým zbarvením.

Naučná stezka Lednické rybníky, délka přibližně 15 km, 17 informačních tabulí, čas prohlídky 6 hodin

Stezka začíná na hrázi Mlýnského rybníka. Značení, zde není, cesta podle vody je však jednoznačná. Trasu si však musíte zvolit sami, pokud se rozhodnete projít vše, je to dlouhý výšlap, ale na kole je to naopak příjemná projížďka. A ještě pozor - mapky po trase jsou bez měřítka.

Lužní les na jaře

Rybniční soustava je dílem ze začátku 15. století. Začíná rybníkem Nesyt, který je 325 ha velký - to znamená, že jde o největší rybník na Moravě. Další rybníky jsou Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský, Zámecký a Podzámecký. Zarůstající vodní plochy se staly významným hnízdištěm a zastávkou na tazích vodního ptactva. Z tohoto důvodu zde byla zřízena již v roce 1953 národní přírodní rezervace.

Od roku 1990 je oblast zařazena navíc do seznamu mezinárodně významných mokřadů. Celý Lednicko - valtický areál byl v roce 1996 zařazen do seznamu Světového přírodního a kulturního dědictví organizace UNESCO. V okolí rybníků je řada romantických staveb, zasazených do krajiny.

Dnes břehy rybníků zarůstají rákosinami, průhledy postupně mizí. Na druhou stranu je tato situace výhodná pro většinu živočichů - především pro ptáky, kteří získávají další prostor ke hnízdění. Rákosí je tak dokonalý úkryt, že se jeho trvalé obyvatele podaří zahlédnout jen zřídka. Větší naději máme u ptáků, kteří se zdržují na vodní hladině.

V létě a hlavně na podzim jsou zde hejna divokých husí o tisících kusech, na rybnících hnízdí jen několik párů. Najdeme zde různé druhy kachen, labutě, volavky a kormorány, hnízdí zde i téměř vymizelý bukáček malý. Ptáky můžeme dobře pozorovat z dřevěné věže, která je zde za tímto účelem zřízena. Nezapomeňte si sebou vzít dalekohled.

Rybníky byly určeny k chovu ryb a to je jejich hlavní funkce. Hlavní rybou tu bývá kapr - ten dorůstá do váhy 5 kg. V rybnících se chovají i další ryby jako je štika, lín, candát, sumec, úhoř. Na jaře při cestě kolem rybníků uslyšíme koncerty žab. Pokud se rozhodnete absolvovat naučnou stezku celou, vypravte se za poslední panel. U rybníka Nesyt je slanisko, místo, kde se setkáme s unikátními slanomilnými rostlinami.

Naučná stezka Lužní les, délka 6,1 km, 15 informačních tabulí, čas prohlídky 2 hodiny

Trasa je vedena z Břeclavi po zelené turistické značce s malými odbočkami. Povrch je většinou asfaltový, vhodný pro cyklisty. Naučná stezka končí v Lednicko - valtickém areálu u romantické zříceniny Janův hrad. Značení umožňuje absolvovat trasu oběma směry.

Volavka u hnízda

Za zámkem v Břeclavi půjdeme nebo pojedeme na kole kolem areálu místní vodárny. U mostu přes Dyji je možno nabrat si vodu zdarma - je vhodná i pro kojence, lepší, než voda kupovaná. Až k vodárně je možno vjet osobním autem. Jak pěší procházka, tak i projetí cesty na kole mají své výhody i nevýhody. Pěší uvidí mnohem víc z lužního lesa. mohou se věnovat jednotlivým zajímavostem - prostě uvidí toho víc. Cyklisté zde zase mají nádhernou pohodlnou projížďku. Jediným problémem této naučné stezky mohou být hejna komárů.

Na stezku se můžeme vypravit v kterémkoli ročním období. Na jaře a na počátku léta je zde zajímavá květena v podrostu, v létě velká pestrost hmyzu a ptactva, na podzim nás zaujme barevnost listí, v zimě jsou zase nejvýraznější tvary stromů. Krajina, se kterou se seznamujeme, je většinou široká údolní niva řeky Dyje. Pokud nebyla regulována, kroutila se v ploché krajině a po povodních často měnila své koryto. Tím vznikala řada slepých a mrtvých ramen s jezery a mokřady.

Zámecký park v Lednici je určen zčásti i cykloturistům

Lužní lesy měly původně mnohem větší rozšíření nejen na jižní Moravě, ale všude u nás. Pravidelné záplavy lužním lesům neškodí, lesní společenstvo je natolik přizpůsobené, že mu prospívají. V některých oblastech lesníci zaplavují části lesa uměle. Výše položené Novomlýnské nádrže nejen zničily velké plochy lužního lesa, ale slouží i jako protipovodňové zařízení. V posledních době se sem vrátil i jeden z původních obyvatel - bobr.

Naučná stezka Břeclav - Pohansko - Lány, délka 7 km, počet zastavení 15 (23 panelů)

Tato naučná stezka je součástí postupně budovaného muzea v přírodě na Pohansku u Břeclavi. Před zámečkem, v němž se dnes nachází památník výzkumům Velkomoravské říše, byla v roce 2002 rekonstruována pohanská svatyně z počátku 10. století a polozemnice se studnou z 9. století. Současně byl u zámečku zrekonstruován bunkr (řopík) z konce 30. let, který udržují a o víkendech jím provázejí návštěvníky členové Klubu vojenské historie.

Témata a stanoviště jednotlivých panelů na naučné stezce jsou volena tak, aby dokumentovala přírodní a historické zajímavosti tohoto území. Třetina témat je věnována přírodě, třetina dějinám Velkomoravské říše a třetina moderním dějinám. Stezka navazuje na naučnou stezku z Břeclavi k Janohradu. Celá trasa vede po asfaltové cestě.

PR Ranšpurk a Cahnov na turistické mapě

Zajímavé odkazy

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi

Další související články:

+ Pálava - Lednicko-Valtický areál (Mikulovská vrchovina)
+ Podyjí, Národní park Podyjí
+ NPR Mionší - tip na výlet
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist