Krušné hory, turistika a příroda pohoří

Krušné hory - příroda, památky a geomorfologické členění

Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo o délce zhruba 130 km podél česko-německé hranice. Pohoří se rozkládá na severozápadě Čech. Nejvyšším vrcholem Krušných hor je mezi turisty známý a oblíbený Klínovec (1 244 m).

Dalšími významnými vrcholy pohoří jsou Božídarský Špičák (1 115 m), Medvědí skála (924 m), Plešivec (1 028 m), Fichtelberg (1 214 m) v Německu aj.

Krušné hory jsou ve směru severozápad - jihovýchod značně asymetrické. Zatímco severozápadní svahy jsou poměrně povlovné a do Německa spadají mírně, jihovýchodní svahy jsou naopak strmé a příkře spadají až 600 metrů.

Pohoří je budováno krystalickými břidlicemi a starými vyvřelinami. Zajímavý reliéf Krušných hor dotvářejí četné čedičové vrchy či vypreparované sopouchy. Nejvyšší (bývalou) sopečnou kupou Krušných hor je Božídarský Špičák (1 115 m). Poměrně intenzivní vulkanická činnost dala Krušným horám nejen bohatá ložiska kovových rud, ale také četné minerální prameny, které jsou využívány v mnoha lázeňských střediscích.

Krušné hory, turistická mapa

• Krušné hory na větší mapě

Krušné hory jsou z velké části zalesněny, přestože se v minulosti na lesních porostech negativně projevily kyselé deště produkované četnými tepelnými elektrárnami spalujícími zejména nekvalitní hnědé uhlí.

Podnebí Krušných hor je chladné s velkým množstvím vodních srážek. Sněhová pokrývka se v nejvyšších partiích udrží až 200 dní v roce a nezřídka dosahuje mocnosti 3 až 4 metrů. Množství vody, která v Krušných horách spadne, odvádějí četné řeky - Ohře, Bílina, které jsou zásobovány říčkami Svatava, Rolava, Rotava či Chomutovka, která pramení v rašelinné oblasti v blízkosti Hory Svatého Šebestiána.

Krušné hory, geomorfologické členění na podcelky a okrsky