Výlet začneme v malé obci Tis u Blatna, která je položena ve slušné nadmořské výšce 605 metrů. Od nejbližší železniční stanice v Blatně na trati Plzeň - Žatec - Chomutov je obec vzdálena asi 3 km a cesta sem vede po silnici neustále do kopce.
Opustíme úhlednou vesnici, vstoupíme do hlubokého lesa a po červeně značené cestě dojdeme na turistické rozcestí Raštická louka - sever. Zde sejdeme ze značené široké lesní cesty a půjdeme méně chozenou lesní cestou rovně k přírodní zajímavosti, kterou je Raštické rašeliniště. Čeká nás povalový chodník nad zcela promáčeným terénem a zastávka naučné stezky Sklárna, kde se dočteme vše zajímavé o tomto rašeliništi. Jedná se o kombinaci rašeliniště a slatiniště a místo připomíná extrémně podmáčenou louku.
Čtěte také: Viklan u Jesenice u Rakovníka, Rakovnická pahorkatina
Z rašeliniště pokračujme po trase naučné stezky přes rozcestí Raštická louka - jih a stoupáme táhle do kopce. Dojdeme tak k odpočívadlu a krátké odbočce na Lidčinu skálu. Je zde malebné seskupení velkých balvanů a na jednom z nich je upevněná černobílá fotografie dívky Lídy, která si zde sáhla na život při omylem obdrženém dopisu z vojny o smrti svého milého. Že šlo o záměnu jmen vojáků a pochybení důstojníka se už později nemohla dozvědět.
V blízkém okolí se nachází množství balvanů roztodivných tvarů a ještě hezčí útvary jsou v malém skalním městě na zalesněném návrší naproti odpočívadlu, poblíž odbočky na Lidčinu skálu. Po naučné stezce pokračujeme dále ještě asi 600 metrů a v místech, kde se naučná stezka stáčí do protisměru, odbočíme vlevo na neznačenou lesní cestu. Ta nás neomylně dovede na lesní asfaltovou silničku a zároveň cyklotrasu č. 2261, po které se vydáme vpravo.
Po silničce jdeme stále rovně bez jakéhokoliv odbočování, projdeme kolem označené skály Hřib, která je však v hustém lesním porostu špatně viditelná, a brzy již narazíme na žlutou turistickou značku u blízkého viklanu se skalním městem. Tento viklan a skalní město však navštívíme o něco později a nejdříve odbočujeme po žluté značce k největším a nejznámějším balvanům celé oblasti, které nesou jméno Dědek a Bába.
Po necelých dvou kilometrech putování po lesních cestách ohromeně stojíme před obřím balvanem, zvaným Bába. Kámen je oproti nedalekému Dědkovi plný hrbolů a dá se na něj i vylézt. Kámen je to opravdu gigantický, ale málem zmizel před lety z povrchu zemského. V celém okolí se ještě zhruba před sto lety intenzivně těžila kvalitní žula a místní kameníci mnoho podobných kamenů zcela rozbili a odtěžili. Stopy této činnosti jsou zřetelné i v těsné blízkosti Báby a balvan měl opravdu "namále".
Místo i okolí je chráněno již od roku 1933 a zabránilo se tím dalšímu rozbíjení kamenů. Dnes se zde nachází přírodní památka s názvem U Báby - U lomu. Po geologické stránce se jedná o ukázkový bochníkový rozpad tiské žuly v tropickém podnebí druhohor a třetihor. Měkčí materiál byl následně ve čtvrtohorách rychleji odplavován než žula a vznikla zde neopakovatelná krajina žulových balvanů, které vykukují nad okolní terén.
Po důkladné prohlídce Báby pokračujeme po žluté značce k asi 300 metrů vzdálenému Dědkovi. Žulový balvan Dědek je s výškou 6 metrů a šířkou 12 metrů největším žulovým balvanem v České republice a je zapsán v encyklopedii rekordů naší neživé přírody. Krásu balvanu umocňuje fakt, že pod balvanem není žádná skalní podložka a sedí si v lese "přímo na jehličí". Od balvanu Dědek a pak okolo Báby se vracíme zase nazpět stejnou cestou až k rozcestníku žluté značky Viklan a skalní město a odtud následně přijdeme konečně po asi 200 metrech k žulovému viklanu.
Zdejší viklan je opravdu nádherná hříčka přírody. Z určitého úhlu vypadá tak, jako by zde neplatily žádné fyzikální zákony a kámen musí okamžité spadnout. V sousedství viklanu se nachází několik dalších mohutných a štíhlých balvanů, které vytvářejí na malém návrší opravdu malé, ale malebné skalní město.
Od skalního města seběhneme výraznou pěšinou západním směrem a asi po 150 metrech se najednou ocitáme opět na žluté značce, ale ta mezitím udělala obrovský oblouk. Tato zkratka má jediný důvod - chceme se podívat na asi největší a nejkrásnější skalní město celé oblasti, zvané Na Pasece. Nachází se na zalesněném návrší a žlutě značená cesta, vedoucí k rozcestí Uhlířská louka, ho zcela nesmyslně míjí, přičemž prochází asi pouze 100 metrů od skalního města. Vybíháme tedy na zalesněné návrší a ocitáme se v neskutečném labyrintu skalních balvanů.
Skalní město "Na Pasece" nás svojí krásou opravdu překvapilo. Nachází se zde žulová skalní brána, zcela kulaté i oválné balvany podobné dračím vejcím a mohutný převis s tábořištěm. Místo je často vyhledávané vyznavači boulderingu a na balvanech jsou šipkami vyznačené lezecké cesty. Je tu naprostý klid a místo si zachovalo své tajemno.
Po dlouhé prohlídce krásného místa se vracíme nazpět na žlutě značenou cestu a dojdeme na rozcestí Uhlířská louka. Dříve tu stávaly milíře k pálení dřevěného uhlí. Pokud na tomto rozcestí odbočíme vlevo na červeně značenou cestu, přijdeme po asi 500 metrech k dalšímu menšímu skalnímu městu, nazývanému také Uhlířská louka. Jedná se o menší skalní město, které připomíná skupinu malých hříbků. Místo se ale v nízkém smrkovém lese dost špatně hledá, nachází se nad značenou cestou vpravo. My jsme naštěstí místo objevili a po prohlídce a nezbytném focení se vracíme zase zpět na rozcestí Uhlířská louka, odkud pokračujeme k rekreačnímu středisku Sklárna.
Sklárna je osada uprostřed lesů, známá dnes hlavně rozsáhlou školou v přírodě a chatovým autokempem. V roce 1825 zde hrabě Lažanský založil sklárnu na výrobu tabulového a plochého skla. V roce 1868 sice sklárna vyhořela, ale byla opět rychle obnovena, zmodernizována a pracovala až do roku 1907.
V místě má svůj začátek i konec okružní naučná stezka Sklárna, která má 13 tematických zastavení. Po této naučné stezce můžeme pokračovat v putování menším obloukem od stanoviště 1 až na rozcestí Raštická louka - sever a pak již jen dojít malý kousek do Tisu u Blatna. Kratší variantou o délce asi 2 km je jít z osady Sklárna do Tisu u Blatna přímou cestou po červeně značené cestě.
Vybrat a naplánovat si zde můžeme trasu podle svého času a kondice a vždy budeme procházet velmi zajímavými místy. Pojem skalní město je v těchto končinách myšlen spíše obrazně a nemůžeme jej samozřejmě srovnávat s pískovcovými skalními městy severních a severovýchodních Čech. Jedná se spíše o skalní labyrinty mezi většími skupinami balvanů.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.