Kotelní jámy jsou spolu s Úpskými jámami,
Studničními jámami či Sněžnými
jámami jedněmi z asi 15 jam v Krkonoších.
Kotelní jámy (stejně jako další z krkonošským jam) představují strmá karová údolí
s velice prudkými srázy, které jsou pozůstatkem po mohutném svahovém ledovci z poslední
doby ledové, kdy byly naše nejvyšší
hory zaledněny.
Kotelní jámy se nacházejí na jižních svazích nápadné a velice fotogenické hory
Kotel (1 435 m) v západní části Krkonoš.
Tvoří je dva ledovcové kary - Velká Kotelní jáma a Malá Kotelní jáma s vertikálním
rozpětím asi 350 m (1 050 - 1 400 m n. m.). Jámy jsou odděleny skalnatým Kotelským
hřebínkem a odvodňovány Kotelským potokem.
Kotelní jámy jsou rovněž státní přírodní rezervací o výměře asi 101 hektarů. Přírodní
rezervace byla vyhlášena již v roce 1952 z důvodu ochrany výjimečně bohaté květeny
s množstvím chráněných a endemických druhů. Jmenujme např. lomikámen vstřícnolistý
(Saxifraga oppositifolia), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), lilii
zlatohlávek (Lilium martagon), kostřavu peřestou (Festuca persicolor)
či devětsil bílý (Petasitetum albi) aj.
Celkem je v Kotelních jámách evidováno asi 230 vyšších cévnatých rostlin. Kotelní
jámy tak představují jakousi botanickou zahradu Krkonoš. Podobně jako Velká
kotlina v Jeseníkách, která je botanicky
vůbec nejbohatší lokalitou v ČR.
Spodní částí Kotelních jam prochází zelená turistická značka spojující Dvoračky a Horní
Mísečky. Tato stezka je v zimních měsících při sněhové pokrývce ohrožena pádem lavin, proto
bývá v tomto roce uzavřená. Nakonec bezlesí Kotelních jam a nápadně snížená horní hranice
lesa na "dojezdových" drahách lavin,
které berou vše co jim stojí v cestě, jsou více než výmluvné.
Dle mého názoru nejhezčí stezka Krkonoš! Už jen fakt, že to místo má takový "tatranský" charakter a že tam nechodí tolik lidí, z toho místa dělá něco jedinečného. Ostatně, právě mám před sebou nedodělaný článek, z tohoto místa. :)