Krkonošské Kotelní jámy, velký lavinový katastr

Kotelní jámy, rodiště lavin a botanická zahrada Krkonoš

Kotelní jámy jsou spolu s Úpskými jámami, Studničními jámami či Sněžnými jámami jedněmi z asi 15 jam v Krkonoších. Kotelní jámy (stejně jako další z krkonošským jam) představují strmá karová údolí s velice prudkými srázy, které jsou pozůstatkem po mohutném svahovém ledovci z poslední doby ledové, kdy byly naše nejvyšší hory zaledněny.

Kotelní jámy se nacházejí na jižních svazích nápadné a velice fotogenické hory Kotel (1 435 m) v západní části Krkonoš. Tvoří je dva ledovcové kary - Velká Kotelní jáma a Malá Kotelní jáma s vertikálním rozpětím asi 350 m (1 050 - 1 400 m n. m.). Jámy jsou odděleny skalnatým Kotelským hřebínkem a odvodňovány Kotelským potokem.

Čtěte také: Pančavský vodopád, nejvyšší vodopád v ČR

Kotelní jámy jsou rovněž státní přírodní rezervací o výměře asi 101 hektarů. Přírodní rezervace byla vyhlášena již v roce 1952 z důvodu ochrany výjimečně bohaté květeny s množstvím chráněných a endemických druhů. Jmenujme např. lomikámen vstřícnolistý (Saxifraga oppositifolia), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), kostřavu peřestou (Festuca persicolor) či devětsil bílý (Petasitetum albi) aj.

Celkem je v Kotelních jámách evidováno asi 230 vyšších cévnatých rostlin. Kotelní jámy tak představují jakousi botanickou zahradu Krkonoš. Podobně jako Velká kotlina v Jeseníkách, která je botanicky vůbec nejbohatší lokalitou v ČR.

Spodní částí Kotelních jam prochází zelená turistická značka spojující Dvoračky a Horní Mísečky. Tato stezka je v zimních měsících při sněhové pokrývce ohrožena pádem lavin, proto bývá v tomto roce uzavřená. Nakonec bezlesí Kotelních jam a nápadně snížená horní hranice lesa na "dojezdových" drahách lavin, které berou vše co jim stojí v cestě, jsou více než výmluvné.

Kotelní jámy na turistické mapě