Stožecká kaple na Zlaté stezce na zelené ŠumavěStožecká kaple šumavské Madony na Stožci13.12.2012 | Lumír Kothera
Pod zříceninami strážní věže, sloužící již od 13. století k ochraně kupců, přijíždějících po Zlaté stezce z Bavorska do Čech, stojí na Volarsku v šeru lesních stromů u žulového srázu Stožecké skály na jihovýchodním úbočí Stožecké hory (1 065 m) jedna z přitažlivých církevních památek - dřevěná kaple Panny Marie, která často vzbuzuje zájem turistů. Před kaplí vytéká pramen údajně léčivé vody, u kterého se setkávají tři směry křížových cest - ze Stožce, z Českých Žlebů a z Dobré, z nichž však zbylo jen torzo. Dnešní návštěvníci nejvíce ke kapli využívají okružní pěkné dvoukilometrové mírně stoupající lesní pěšiny ze Stožce, která vede na samý vrcholek Stožecké skály s pět metrů vysokým železným křížem. Odtud se nabízí výhled na osadu Stožec přímo dole pod nimi, masiv Plechého a Třístoličníku, Smrčinu, Želnavskou hornatinu, i na bavorské lázeňské městečko Haidmühle při dobré viditelnosti s kulisou Alp v pozadí. Čtěte také: Za tajemstvím Hauswaldské kaple Jako snad všechny stavby tohoto druhu opředlo kapli lidové podání řadou pověstí. Podle jedné z nich stávala v 17. století za Volary jihozápadně od Soumarského mostu v místech zvaných Na šancích malá dřevěná kaplička obrazem Panny Marie. Když krajinou pronikali Švédové, jeden ptáčník, který jim ukazoval v nepřehledném terénu cestu, ukryl obraz ve Stožeckém lese. Tam jej objevili soumarští a pověsili na strom. Vedle postavili pokladničku, do které byly vkládány milodary, určené pro chudé a neštěstím postižené soumarské povozníky. Jednou kráčel po cestě luteránský voják a chtěl obraz zničit; jakmile však po něm švihl mečem, obraz zazářil takovým světlem, až útočník oslepl. Stalo se, že obraz vhodil myslivec do blízké Vltavy. Ten se nejenom nepotopil, ale jako zářící předmět plul na hladině. Jako odplatu přišel myslivec o zrak. Jedna z verzí uvádí, že již v 16. století zavěsil v lesích mezi Volary a Strážným vděčný obchodník na strom mariánský obraz jako dík za šťastné přežití loupežného přepadení. Postupem doby se obraz stal zastávkou četných karavan, které si zde modlitbou vyprošovaly Boží ochranu při cestě hlubokými šumavskými hvozdy. Založení kaplePrvní písemná zpráva o existenci obrazu Panny Marie u Stožce pochází z konce 18. století, kdy v roce 1791 žil ve Volarech kovář a měšťan Jakub Klauser, stížený slepotou. Jedné noci se mu zdál sen; neznámý hlas radil, aby, pokud chce zase vidět, navštívil nedalekou Stožeckou horu, na jejímž zalesněném úbočí nalezne obraz. Sen se opakoval po tři noci. Kovář Klauser se pak dlouho modlil k Panně Marii, až se mu vrátil ztracený zrak. První, co spatřil, byla vidina mariánského obrazu, která se však brzy ztratila. Jakmile však druhého dne zjistil, že sen se proměnil ve skutečnost, vydal se do stožeckých lesů, kde po mnohahodinovém hledání objevil strom, na němž visel obraz Panny Marie, který viděl v noci ve snu. Jako dík za své uzdravení postavil ještě v roce 1791 vděčný Jakub Klauser vlastním nákladem u stožecké skály dřevěnou kapli, do které byl přenesen obraz světice. Místo se zakrátko stalo cílem mnoha poutníků a nemocných lidí, z nichž většina odtud odcházela ze slepoty úplně vyléčena… Byl zde nejmladší přažský arcibiskupJakub Klauser o svém zázračném uzdravení zanechal z roku 1794 listinu, kterou dlouho ukazovali ve volarském farním archivu. Jak dokládají dobové prameny zemřel Jakub Klauser ve Volarech 3. července 1807 v 71 letech. Jeho dřevěná kaple velice trpěla drsným šumavským podnebím a proto se volarští rozhodli v roce 1804 postavit na své náklady kapli kamennou. Starý obraz nahradili novou malbou, kterou pravděpodobně vytvořil volarský malíř Ignác Schraml (1762 - 1846). Počátkem 19. století se kaple dostala do krumlovského majetku Schwarzenbergů, kteří po dlouholetém sporu s volarskými měšťany o právo z užitku okolních lesů ji svěřili do užívání obce České Žleby. Tato správní změna přinesla další důsledky pro vývoj osudů kaple i obrazu. Volarští samozřejmě nemohli nechat zázračný obraz na půdě schwarzenbergské vrchnosti a obraz přenesli ze stožecké kaple do Volar, kde pro něj farář Riegler postavil v roce 1818 při kostelu postranní kapli. Obraz byl nakonec zničen při velkém požáru města v roce 1863. Jelikož starý mariánský obraz se dostal ze stožecké kaple do Volar, nezbývalo českožlebským nic jiného, než si dát pořídit nový obraz; namaloval ho v roce 1815 patrně opět Ignác Schraml. Lesní kaple se záhy začala těšit značné oblibě. Již v průběhu první poloviny 19. století přicházeli zbožní poutníci nejenom z okolních měst, městeček a vesnic české strany Šumavy, ale také z bavorské strany hranic. Velká procesí se konala zejména na 15. srpna, kdy katolická církev oslavuje svátek Nanebevzetí Panny Marie. Protože dosavadní prostory nepostačovaly, bylo nutno přistoupit k rozšíření, o které se postaral stožecký lesní hajný August Gams. První bohoslužba v takto upravené kapli se konala 24. července 1865 a za dva roky sem přijel nejmladší pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg. Protože to byla návštěva významná, dala vrchnost v tzv. "švýcarském" stylu přistavět dřevěné průčelí. Došlo i na nový obraz, který v roce 1884 maloval v Mnichově Josef Müller. V roce 1908 nechal českožlebský farář pořídit na svůj náklad od neznámého malíře další mariánská obraz, který ve stožecké kapli byl umístěn do roku 1947, kdy byl tajně převezen přes československé hranice. V roce 1915 byl vnitřek kaple vyzdoben dřevořezbami. O pět let později se zde sešlo na šest tisíc věřících. Po době nepochopení v 60. a 70. letech 20. století, kdy se místo stalo cílem vandalů, kteří zde dokonali úplné dílo zkázy, jsme se kaple dočkali v původní podobě v roce 1988. Slavnostní vysvěcení proběhlo v létě 1990. Kaple na Stožci na turistické mapěDalší související články:+ Zřícenina kostela sv. Bartoloměje+ Kostel svatého Vavřince na Zdouni + Stifterova vyhlídka na Šumavě + Podél Schwarzenberského kanálu + Přírodní památka Mrazové srázy u Lazen |
|