Výlet na hrad Kamýk (Plešivec) v Českém středohoří

Hrad Kamýk, ledový Plešivec, horké Hradiště a skalnatý kopec Kamýk - putování nádhernou krajinou Českého středohoří nad Litoměřicemi s dalekými výhledy, historií a přírodními zajímavostmi

Výlet za exkluzivního jarního počasí začínáme v obci Kamýk, která leží pod stejnojmenným hradem. Parkujeme plechového oře na návsi a za horkého dne dáváme před výletem několik pivek v místní hospůdce, kde překvapilo pivo Šerák z Jeseníků (na Litoměřicku častější jev). Správně by se měl tento rituál odbýt po návratu z výletu, ale řidič by nesměl.

Kamýk je malá obec asi 5 km od Litoměřic ve výšce asi 300 m n. m. Oblíbil si ji náš hudební velikán Bedřich Smetana, který sem podnikl roku 1860 svatební cestu se svou druhou manželkou Barborou (Bettinou). Poblíž hospůdky na jednom z domů je pamětní tabule na tuto událost a také pamětní místnost s kresbami zdejšího kraje od velkého skladatele. Z Kamýku stoupáme mezi domy po modré značce k odbočce na zříceninu hradu Kamýk.

Čtěte také: Labské vyhlídky v Českém středohoří; za ústeckými vodopády, hrady a…

Hrad Kamýk je zřícenina gotického hradu na výrazném čedičovém suku ve výšce 350 m n. m. nad stejnojmennou obcí. Byl vystavěn na pokyn krále Jana Lucemburského a první zmínka o hradu je z roku 1319. Hrad sloužil jako významný opěrný bod královské státní moci nad labskou vodní cestou a k vybírání cla při plavbě po Labi a jeho majitelé měli manskou povinnost vůči králi. Hrad přežil i husitské války, kdy bylo roku 1428 zpustošeno celé okolí, a v roce 1547 byl opraven a rozšířen. Po vydrancování saskými vojsky roku 1632 zpustl a byl opuštěn.

Hlavní obrannou i obytnou částí hradu byla velká pětiboká obytná věž na nejvyšším vrcholu skály, jejíž zbytky jsou vidět již z daleka. Skálu s věží obklopovalo předhradí, jehož hradba je doposud částečně dochována. Výstup na skálu do horních částí hradu dnes není možný, protože se muselo lézt průrvou po hladké skále a hrozilo velké nebezpečí úrazů. Vstup je dnes zabezpečen silnou ocelovou mříží se zámkem. Můžeme si alespoň prohlédnout spodní část hradu a obejít skálu dokola podél dochovaných hradeb a najdeme zde i několik pěkných výhledových míst.

Po prohlídce hradu pokračujeme dále po modré značce a po vstupu do lesa mírně stoupáme po širokých cestách k rozcestí Pod Plešivcem. Stojí zde větší šestiboká kaple Narození sv. Jana Křtitele z r. 1660, opravena v 90. letech 20. století. U rozcestí můžeme obdivovat mohutné chráněné staleté duby a z blízké louky jsou nádherné výhledy na hrad Kamýk a vrcholy Českého středohoří.

Po modré značce stoupáme strměji na vrch Plešivec a brzy přijdeme k úpatí mohutného kamenného moře. Z otvorů mezi sutí na nás proudí ledový vzduch a rozdíl teplot je opravdu značný. Posedět delší dobu na kameni se tady opravdu nedá a stoupáme strmou a klikatou cestou přes příkré a zde naopak sluncem rozpálené kamenné moře s dalekými výhledy k vrcholu kopce. Vlastní vrchol Plešivce je tvořen obrovskými plochami sutě a balvanových hromad a nenajdeme tu žádné travnaté místo.

Plešivec (509 m n. m.), též nazýván Ledový vrch, je neovulkanický suk se strmými úbočími pokrytými čedičovými kamennými moři a balvanovými haldami. Vlivem dokonalého utěsnění v dolní vanovité části suti se v dutinách hromadí studený vzduch, který nemůže proudit. Vznikly tak trvalé ledové suťové jámy, kde se udržuje sníh a led až do pozdního jara. Ledové jámy na Plešivci patří k nejznámějším jevům tohoto druhu v Českém středohoří, ale nejsou v tomto pohoří jediné. Celý vrch je od roku 1966 chráněn jako přírodní památka.

Po odpočinku na vrcholu Plešivce se vracíme stejnou cestou přes ledové jámy nazpět až k rozcestí Pod Plešivcem s kaplí. Pokračujeme odtud po lesní cestě a žluté značce do malé obce Hlinná. Stoupáme mezi domy, dále přes pastviny kde se hojně pasou ovce a pak přes krásné a udržované louky na vyhlídkový vrchol Hradiště.

Hradiště (545 m n. m.) je čedičový vyhlídkový vrchol s travnatou plošinkou na vrcholu a strmými skalnatými srázy, padajícími jižním směrem. Byla zde vyhlášena přírodní rezervace k ochraně vzácných rostlin (koniklec luční český, koniklec otevřený, medvědice léčivá, mochna jarní apod.). Z vrcholu jsou nádherné pohledy od Dlouhého vrchu, přes Bezděz a Ralsko k Řípu. Vidíme Polabí s vystupujícím Házmburkem, kopce západní části Českého středohoří až po hřeben Krušných hor s Komáří vížkou. Nádherný je pohled také na Litoměřice s Radobýlem a na Terezín.

Po dlouhém posezení za pěkných výhledů se vracíme stejnou cestou do centra obce Hlinná. Odtud pokračujeme chvíli po silnici směrem na Litoměřice a po asi 500 metrech odbočujeme vlevo na polní cestu lemovanou keři a křovisky. Naším cílem je vrch Kamýk, pod který přijdeme po dalších asi 500 metrech chůze po polní cestě.

Přejdeme louku s elektrickým vedením a stojíme na okraji lesa, odkud vede na vrcholek výrazná, ale velice strmá stezka. Výstup je opravdu strmý s občasným prodíráním pichlavými křovisky, ale naštěstí netrvá dlouho a již stojíme na nádherném místě s dalekým výhledem. Jedná se o již čtvrtý námi navštívený Kamýk v Českém středohoří (obec Kamýk, hrad Kamýk, vrch Kamýk u Libčevse a nyní vrch Kamýk u Hlinné).

Kamýk (455 m n. m.), nazývaný též Malé Hradiště, je nápadný skalnatý čedičový vrchol nedaleko obce Hlinná bez značené cesty na vrcholek. Výhled je stejně daleký jako z blízkého Hradiště (545 m). Kamýk nebyl nikdy narušen žádným lomem a vrchol má jedinečnou strukturu se zcela přírodním charakterem. Je zde možné dobře pozorovat sloupcovou odlučnost čediče.

Z Kamýku se vracíme stejnou cestou až na silnici před obec Hlinná. Zde se rozhodujeme, kudy se vrátit do Kamýku a nakonec zvítězila rychlá cesta po silničkách z kopce přes obec Mířejovice a zase do kopce ke Kamýku. Doprovázejí nás krásné a daleké výhledy a po asi 4 km stojíme v Kamýku na návsi.

Máme ještě čas, je krásný den a rozhodli jsme se zdolat ještě jeden blízký a nápadný kopec. Sjíždíme z Kamýku na křižovatku silnic z Velkých Žernosek do Libochovan a zde parkujeme. Naším cílem je ostrý čedičový vrchol Strážiště (362 m n. m.), též nesprávně Sedlo. Jdeme po zeleně značené široké polní cestě mírně do kopce směrem na Kalvárii po úbočí Strážiště.

Na vrcholu stoupání a zlomu cesty opouštíme zelenou značku a prudce odbočujeme vlevo do volného lesního prostoru. Strážiště je známé velkou koncentrací mravenišť, kterých je tu údajně nejvíce v celém Českém středohoří a cestu lemuje opravdu neskutečné množství mravenčích kup. Stoupáme po zvířecích cestičkách až na vrcholový hřbet. Myslíme si, že jsme již na vrcholku, ale Strážiště má vrcholky dva a tento zarostlý vegetací a bez výhledu není ten hlavní.

Po hřebeni nás již vede výraznější pěšina a brzy jsme na hlavním vrcholu Strážiště (362 m) s menší stepní loukou, čedičovými skalkami, kamenným mořem pod skalami a dalekým výhledem. Na malé stepi nádherně vlaje ve větříku kavyl Ivanův a kvetou tu nápadné květy třemdavy bílé.

Sedíme opět dlouho na nádherném místě a vidíme před sebou Radobýl, jezero v Píšťanech, Labe, Lovosice s chemičkou, Házmburk, Lovoš a rovinaté Polabí s Řípem. Stejnou cestou, spíše necestou, sestupujeme k široké zeleně značené cestě a brzy jsme nazpět u auta. Nádherný výlet skončil, ale České středohoří nás určitě zase brzy zláká k dalším výstupům za přírodou a dalekými výhledy.

Kamýk a Plešivec, turistická mapa