Kadaň, hrad z 13. století a město s dochovanými městskými hradbami + historie

Tip na výlet v západních Čechách na pomezí Mostecké pánve a Doupovských hor

Do města Kadaň jsme přijeli autem, které jsme nechali zaparkované na náměstí. Nejdříve jsme navštívili místní infocentrum a poté se vydali na prohlídku městem. Začali jsme Katovou uličkou. Je to nejužší ulička v ČR, kdy v nejužším místě má pouhých 66,1 cm. Za touto ojediněle úzkou uličkou se před námi zjevila katovna.

Nejdříve jsme se vydali vlevo směrem ke kostelu sv. Anny, kde se nachází jedna z bašt, která patří k dochovaným hradbám a městskému opevnění. Naším cílem byl také, když už jsme město navštívili, hrad a městské opevnění. To k němu dozajista patří. Zatím jsme vůbec netušili, jak je opevnění velké, rozsáhlé a že místy jsou i tři řady hradeb, které dnes vytváří nádherný parkán a místo na procházky a k odpočinku.

Vrátili jsme se zpět ke katovně a vešli na parkán, který nás dovedl k Žateckému barbakánu. Odsud jsme se vydali k řece, ke kostelu Stětí sv. Jana Křtitele, kde se nacházejí pozůstatky špitálu, který v minulost vyhořel a v současnosti je opravován. U řeky jsme si chvíli sedli na lavičku a chytali jarní sluneční paprsky, nebo možná už skoro letní. Nacházeli jsme se na nábřeží Maxipsa Fíka, kde je i zvěčněn. Byli jsme pod hradem. Odsud byla většina hradeb a hrad jako na dlani. Cestou po nábřeží jsme ještě míjeli místní orloj - velmi zajímavý hodinový strojek.

Teď už nás čekají schody a výstup k hradu. Celou cestu jsem fotil. Ocitli jsme se před hradem a vstoupili na nádvoří. Na hradě se nachází knihovna, domov s pečovatelskou službou a také muzeum. V době naší návštěvy bylo zavřeno. Vydali jsme se dále po hradbách a cestou po parkánu se postupně vraceli k Žateckému barbakánu. Na parkánu jsme si na chvíli sedli na lavičku a pozorovali řeku, okolí, sídliště, které je odsud velmi dobře vidět, ale také vnímali ten klid. Nebylo přeturistováno. Dali jsme potom ve městě pozdní oběd spojený s kávičkou a vydali se zpět na základnu ve Spořici u Chomutova.

Hrad Kadaň měl významnou strategickou polohu. Stojí na rulové skále nad řekou Ohře. Opevnění středověkého města navazuje na hrad z obou stran. Původní osídlení zde bylo již v pravěku. Nejstarší písemné zprávy o Kadani pocházejí z 12. století. V té době tu měl své sídlo, komendu, rytířský řád sv. Jana Jeruzalémského - johanité (maltáni), jimž český kníže Bedřich v roce 1186 věnoval zdejší krajinu, aby ji kolonizovali.

Johanité zde zřídili kostel Panny Marie, při něm faru a špitál, ale na pozemcích z neznámých příčin nepodnikali. Z tohoto důvodu před rokem 1261 král Přemysl II. řeholníkům majetek odebral. Krom fary a kostela. A místo začali kolonizovat páni z Egerberku. Město bylo opevněno a povýšeno na královské a to někdy kolem roku 1259. Panovník nechal v té době na rulové skále vystavět také hrad.

Není vyloučeno, že zde stával již hrad s palácem, věží s hradbou z románského řádkového zdiva, jichž nechal v letech 1125 - 1140 kníže Soběslav I. vybudovat několik proti vpádům nepřátel a k ochraně zemské hranice. Jako první doložený zde sídlil královský purkrabí Albrecht ze Žeberka v letech 1277 - 1292, který vykonával správce v Žateckém kraji.

V letech 1295 až 1297 navštěvoval hrad příležitostně král Václav II., který se zde setkal s kurfiřtem Svaté říše římské Otou IV. Braniborským, aby se dohodli na společném postupu proti králi Adolfovi Nasavském. Další významnou událostí bylo setkání Václava II. s Gutou Habsburskou na hradě, se kterou se v roce 1285 oženil, ale až do roku 1287 žili odděleně.

Hrad byl sídlem samosprávy rozsáhlého kraje v letech 1306 - 1317 dokonce územní jednotky zvané Kadaňská župa. Správci hradu se zde poměrně často střídali. Za panování českého krále a později i římského císaře Karla IV. zažilo město velký rozkvět. To se projevilo i na hradu, který po velkém požáru prošel kompletní rekonstrukcí. Císař udělil roku 1366 městu právo úplné samosprávy a Kadaň navštívil hned dvakrát. Poprvé v roce 1367 a podruhé v roce 1374.

V roce 1421 hrad dobyli husiti. Ti zde pod vedením rytíře Ojíře z Očedělic zavedli nový řád, zlikvidovali místní kláštery a pobývali zde několik měsíců. V roce 1422 Kadaň dobyli křižáci a zároveň se stala sídlem velitele Fridricha Braniborského. V té době byl nenávratně poškozen kastel a hrad už nikdy nesloužil jako královské sídlo.

V roce 1467, za krále Jiřího z Poděbrad, byl hrad opraven. Opravena byla také věž, hláska, hradní palác, val i příkop a také zvláštní východ z hradu k řece. V roce 1498 hrad celý vyhořel, zřítila se jeho věž a hrad zůstal dočasně opuštěný. Od roku 1501 na hradě sídlí Jan Hasištějnský z Lobkovic, který nařídil kompletní přestavbu, která byla dokončena v roce 1504. Hrad tím ztratil raně gotický vzhled.

Po smrti Jana z Lobkovic se zde vystřídalo několik správců. Za Rudolfa II. v roce 1595 byl zámek, jak se hradu říkalo, předán Kadaňským s tím, že může být císaři kdykoliv k dispozici. Město zažilo hospodářský vzestup a bylo zároveň protestanské. Také za aktivní účast na stavovském povstání bylo město roku 1621 pokutováno Ferdinandem II. Další rány město utrpělo během třicetileté války. Několikrát zde prošly obě znepřátelené armády a město také několikrát vyhořelo. V roce 1647 zde řádily jednotky generálů Wrangela a Wittenberga. Roku 1648 utrpělo město ještě pod jednotkami generála Königsmarka. Po válce střežil polorozbořený hrad pouze zámecký šafář.

Velké změny proběhly až v roce 1750 za vlády Marie Terezie, která povolila přestavět pustý hrad na kasárna, což bylo dokončeno v roce 1775. V roce 1811 skoro celé město lehlo popelem. Týkalo se to i hradu a kasáren. Hrad byl naposled ve velkém opraven v letech 1816 až 1818. Kasárna zde již zůstala. Ke konci 19. století patřil hrad městu a armádní státní správě. Původní hrad patřil mezi středoevropské kastely. V současné době se zde nachází ještě muzeum zabývající se stavebním vývojem v kontextu s dějinami Kadaně.

Prohlídka města byla úžasná a nádherná. Vím, že se sem ještě vrátíme. Nemohu vynechat i františkánský klášter a přírodní rezervaci Svatý Kopeček s rozhlednou.

• Města Kadaň s hradem na turistické mapě