Horským celkem Ještědsko - kozákovský hřbet označujeme výrazný hřbet
hrásťového (zemská kra vystupující nad okolí) typu na severu Čech, který spolu
s Lužickými horami a Jizerskými
horami náleží do Krkonošské oblasti.
Jeho celková délka je téměř 60 km a šířka okolo 15 km. Začíná na severozápadě
nedaleko německých hranic sedlem mezi Pískovým vrchem (547 m) v Lužických horách a
Ostrým vrchem (514 m) již v Ještědsko - kozákovském hřbetu. Další vrcholy se
postupně zvyšují až přes 800 m n. m. a vrcholí mohutným vrcholem
Ještědu (1 012 m) se známým vysílačem,
nejvyšším bodem celého pohoří.
Hřbet dále pokračuje k jihovýchodu. Jeho
jednotlivé části jsou od sebe odděleny hlubokými údolími tvořenými řekami
Jizerou a Mohelkou. Naposledy se do nadmořské výšky nad 700 dostaneme na
vrcholu Kozákov (744 m).
Pohoří je tvořeno převážně křemenci, v nižší části také pískovci. Zalesněný je
téměř celý Ještědský hřbet až po Mohelku, proto jsou výhledy do krajiny velice
omezené, kromě vrcholové partie výstupu na Ještěd. Další části pokrývá
kombinace lesů, luk a polí.
Z přírodovědeckého hlediska jsou významné především
zachovalé bučiny, často chráněné v přírodních rezervacích (Karlovské bučiny).
Ještědsko - kozákovský hřbet jako celek není předmětem ochrany, jsou zde
zřízeny četné rezervace a dva přírodní parky - Přírodní park Ještěd a Přírodní
park Maloskalsko.
Nejvyšší partie pohoří mapuje červená turistická značka, která nás provede také
nejzajímavějšími místy pohoří jako jsou např. Západní jeskyně (nejvýznamnější
krasová dutina v severních Čechách), terasy Ještědu (naučná stezka obchází
vrchol), Hanychovská jeskyně, buk republiky z roku 1968 a samozřejmě krajinná
dominanta - Ještědský vysílač. V kozákovské části to jsou nejvyšší bod - Kozákov
(744 m), Táborský hřbet s horou Tábor a Tichánkovou rozhlednou aj..
Komárov 45
