Jeskyně (jaskyňa) pod Spišskou v pohoří Levočské vrchy

Nejdelší pseudokrasová jeskyně na Slovensku

Ve východní části Levočských vrchů nedaleko obce Brutovce se nachází nejdelší v současnosti známá pseudokrasová jeskyně na Slovensku. Veřejnosti sice není přístupná, leží však v pěkné krajině s krásnými výhledy a její okolí proto každopádně stojí za návštěvu.

Jeskyni pod Spišskou jsem měl možnost navštívit asi před rokem díky vstřícnosti místních jeskyňářů ze Speleoklubu Šariš (www.speleosaris.estranky.cz). Ti náhodou narazili na materiály o krasu a pseudokrasu vytvořené v rámci projektu na našem gymnáziu (viz krasy.gymuo.cz) a za jejich poskytnutí nám nabídli návštěvu jimi objevené a spravované jeskyně.

Jeskyně se nalézá na úbočí kóty Spišská (1 056 m). Byla objevena asi před deseti lety, když jednomu z členů speleologické skupiny při povrchovém průzkumu terénu spadla mapa do pukliny. Nedokázal ji vytáhnout, vrátil se proto na místo s vybavením a po rozšíření pukliny objevil vstup do podzemních prostor. Jedná se o pseudokrasovou jeskyni tvořenou puklinami mezi horninovými bloky (na rozdíl od krasových jeskyní, které vznikají rozpouštěním vápenců a mají obvykle krápníkovou výzdobu).

Čtěte také: Harmanecká jeskyně (jaskyňa), veřejnosti přístupná jeskyně Velké Fatry

Přestože je Slovensko na přírodní krásy v mnohých ohledech bohatší než české země, v případě pseudokrasu a pseudokrasových jeskyní to neplatí. Většina českých pseudokrasových jeskyní se nachází v pískovcích severních a východních Čech. Soustředění pískovcových skalních měst v tomto území je minimálně v rámci Evropy jedinečné. Nejdelší pseudokrasovou jeskyní České republiky je Teplická jeskyně v Adršpašsko-teplických skalách (v pískovcích, délka 1 065 m). Z hlediska vzniku se jedná o jeskyni suťovou.

Pseudokrasové jeskyně se nacházejí i v jiných horninách než pískovcích, např. v krystalických břidlicích (rozsedlinová Brněnská jeskyně v rámci tzv. Ledových slují v Podyjí má délku 400 m). V moravských Karpatech jsou známy rozsedlinové jeskyně svým charakterem blízké právě jeskyni Pod Spišskou. Nejdelší z nich je Cyrilka u Pusteven s délkou 520 m v horninách flyšového pásma.

Ale zpět k Jeskyni pod Spišskou. Vznikla ve flyšových horninách vnitrokarpatského paleogénu, někdy označovaného též jako vnitřní flyš. Paleogén je odborné označení pro starší třetihory. V té době se v předpolí postupně se zdvíhajících Karpat nacházela mořská pánev, ve které se usazovaly střídavě pískovce (pro vodu propustné) a jílovce (pro vodu nepropustné). Tento soubor usazenin, vyznačující se charakteristickými vlastnostmi, především tendencí ke vzniku sesuvů, označují geologové jako flyš (z německého fliessen = téci).

Jeskyně pod Spišskou je rozsedlinovou jeskyní, ve které je dobře patrný způsob vzniku takové pseudokrasové jeskyně. Mnohatunové pískovcové bloky se pohybují po plastických jílovcových vrstvičkách. Tento pohyb je v jeskyni sledován pomocí přístrojů. V jílovcích se místy zachovaly organické zbytky, v podstatě jde o nekvalitní třetihorní uhlí.

Přestože se jedná o jeskyni pseudokrasovou, v horninách se místy vyskytuje vápnitá příměs. Díky tomu vznikl v jeskyni dokonce jeden malý krápník. Do jeskyně se vstupuje úzkou puklinou ve skále po provazovém žebříku, dostanou se do ní jen štíhlí speleologové. Další jeskynní chodby jsou již poměrně prostorné. Jeskyně má dvě větve: Brutovskou a Spišskou. V současnosti známá délka chodeb je 746 metrů.

Jeskyně pod Spišskou není jedinou pseudokrasovou jeskyní v Levočských vrších. V nejvyšší části pohoří se nachází ještě Derežovská j. (délka 60 m) a Jaskyňa v Prednej Kohútovke (délka 100 m), obě chráněné jako přírodní památky.

Vrchol Spišské leží na pomezí starých uherských regionů (žup, komitátů) Spiše a Šariše. I když jen o něco převyšuje nadmořskou výšku 1 000 m a do Čiernej hory (1 289 m), nejvyššího kopce Levočských vrchů, jí ještě zbývá hodně, troufnu říct, že je nejkrásnější horou Levočských vrchů.

Střídají se zde jehličnaté lesy (smrk, modřín, jedle) s loukami a pastvinami. Dle sdělení místních však v době maximálního zemědělského využívání krajiny za socialismu byla i na svazích Spišské pole. Za zimních inverzí se prý Spišská občas nachází těsně "nad hladinou" oblačnosti, pohled na Podtatranské kotliny s Tatrami v pozadí musí být odtud úchvatný. Bohužel jsem zatím neměl příležitost ho zažít.

Po úbočí Spišské prochází žlutá (dříve zelená) turistická značka z Oľšavice na Bišár (981 m), kde se napojuje na červenou z Tichého Potoka do Nižného Slavkova (pokračuje směrem na hřeben Braniska). Za Bišárem směrem k Tichému Potoku jsou zachovány jedny z posledních seníků mimo obec ve slovenských Karpatech. Před několika desetiletími je zde obnovili místní ochránci přírody.

V Brutovcích, které jsou též vhodným nástupištěm na Spišskou (neznačená cesta) se nachází malé soukromé Muzeum lidových hudebních nástrojů (vstup možný po dohodě v případě přítomnosti majitele).

Jeskyně pod Spišskou, turistická mapa

Corno Grande neboli Velký roh, túra na nejvyšší horu v Apeninách…

Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande…

Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola

Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce…

Starohorské vrchy křížem krážem, dvoudenní túra po…

Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater stojí tak trochu…

Na Elbrus přes Pik Terskol, výstup na nejvyšší horu Kavkazu…

"Ne! Nechci si to ulehčovat, ani náhodou! Do lanovky mě nikdo nedostane, takový kopec by mě ani…