Hrhovský vodopád na jižním okraji krasové planiny Horný vrch jsem až doposud
neznal. A to i přesto, že mé návštěvy této oblasti se dají počítat na desítky. Koho
by také napadlo, že se uprostřed obce Hrhov na samotném okraji Slovenského
krasu na styku s Turnianskou kotlinou bude nacházet vodopád…
Hrhovský vodopád přitom není vodopád ledasjaký. Je nejen nejvyšším vodopádem krasové
planiny Horný vrch, která se táhne od Lipovníku až po Zádielskou dolinu, ale se svými
14 metry je zároveň nejvyšším vodopádem Slovenského krasu. Jednoho z geomorfologických
celků Slovenského rudohoří.
K Hrhovskému vodopádu (225 m n. m.) se lze snadno dostat od obecního úřadu v obci
Hrhov (hned vedle je turistický rozcestník, od kterého vyráží žlutá turistická značka
do závěru Zádielské doliny) po cestě
a chodníku. Směr je vyznačen malými směrovými tabulkami s nápisem vodopád. Je to nějakých
200, 300 metrů.
Když poprvé spatřím Hrhovský vodopád, hned se mi na mysl dere Lúčanský
vodopád v Chočských vrších. Nejenže
je podobně vysoký, ale také se nachází uprostřed obce. A jak Lúčanský, tak i Hrhovský
vodopád vznikly na travertinech. Lúčky a Hrhov jsou tak (snad) jedinými obcemi na Slovensku,
které mají na "návsi" vodopád…
Jak se lze dočíst na informační tabuli pod vodopádem, právě usazování travertinových
vrstev (s mocností až 16 metrů) a jeho pozdější těžbě vděčí Hrhovský vodopád za svůj vznik.
Jde tak o (do jisté míry) umělý výtvor. Ovšem krasová vyvěračka Féj (také Veľká hlava)
kousek nad vodopádem je veskrze přírodním výtvorem. Její vydatnost může dosahovat až
1 000 l / s. Během naší návštěvy v červenci 2017 však Féj chrlila každou sekundu maximálně
několik desítek litrů vody.
Vody vyvěračky Féj měly v minulosti pohánět čtyři vodní mlýny - Dobosov, Tirolyov,
Haneszov a Szekfűov. Dnes jsou její vody využívány k zásobování obce Hrhov pitnou vodou.
V okolí Hrhovského vodopádu můžete dále navštívit Hrhovské rybníky, Turnianský
hrad, Zádielskou dolinu, Hájske vodopády aj.
