Hoslovická rozhledna, vyhlídka na Hoslovickém vrchu

Hoslovická rozhledna, tip na výlet v Šumavském podhůří

Šumavské podhůří má spoustu utajených míst, ke kterým se turisté moc nehrnou. Jedním takovým je i Hoslovická rozhledna v Bavorovské vrchovině, blíže určeno v jejím podcelku, vrchovině Volyňské. Nemohu ale vyloučit, že je to trochu jinak, protože dělení podle map je tak trochu sázkou do loterie.

Ale vraťme se k rozhledně samotné. Ta se nachází na návrší nad obcí Hoslovice, asi 600 metrů severozápadním směrem. Jak se ono návrší jmenuje je také trochu ve hvězdách. Má dva výraznější vrcholy, ten s rozhlednou je 668 m n. m., jižnější je o 6 metrů vyšší. Na mapách jméno není a jen na katastrální jsem našel název Vršky.

Autoři, kteří o rozhledně psali si to usnadnili a návrší dali jméno Hoslovický vrch a jiní jej pojmenovali Čekankou. Zdali tomu tak je si netroufám tvrdit a zůstávám u názvu Vršky a bezejmennou kótou 668 m n. m. Vyhlídková plošina je na 50 metrů vysoké telekomunikační věži ve výšce 29 metrů a vede k ní 152 schodů.

Čtěte také: Rozhledna na Kožichu, vyhlídka na vysílači na vrchu Kožich u Libákovic

Dny, kdy teplota vystupuje ke třicítkám se pro výšlap moc nehodí anebo se musí vstávat se sluníčkem. V tomto případě má člověk možnost dostat se na rozhlednu v době, kdy je ještě viditelnost dobrá. Čas také hodně uberou okresky, po kterých se prostě musí projet.

Malé parkoviště na okraji obce je konečnou pro auto. Věž je odtud vidět v celé kráse. Jde se příjemnou cestou mezi loukami k okraji lesa. Tady je hezky napsaná žádost obyvatel lesa k lidským návštěvníkům. Odtud se pěšina klikatí lesem na vrchol. Zbývá zdolat schody a před očima má člověk nádhernou podívanou.

Je odtud hezký pohled na velkou část Šumavy. Boubín (1 362 m n.m.) a Bobik (1 264 m n.m.) se svými společníky jsou na jihu. Na jihozápadě je Popelná hora (1 075 m n.m.) a oblast kolem Churáňova. Na západě je blíže Kůstrý (837 m n. m.) a za ním Javornická hornatina s nejvyšším Javorníkem (1 066 m n. m.).

O něco severněji je pásmo Svatoborské vrchoviny se Sedlem (902 m n. m.) a o něco dál se Svatoborem (845 m n. m.). Na severozápadě je hřeben Budětické vrchoviny s výrazným Kozníkem (635 m n. m.). Sever patří Blatenské pahorkatině. Severovýchodně je Strakonicko a v dálce se modrají Brdy. Na východě to jsou kopečky nad údolím Volyňky. Máme štěstí, že žijeme v tak hezké, i když malé zemi.

Sluníčko vystoupilo o něco výše, ale ještě nemá sílu. Cestou zpět k parkovišti se rozhodujeme pro cestu do Podhosloviček. Cesta prochází Hoslovicemi, tady mají hezkou kapli se štíhlou věží, u které je socha sv. Jana z Nepomuku. Opodál je ještě zavřená hospodu U starýho kance.

Za posledními domky vsi vede cesta údolím Hoslovického potoka. Prochází tudy i zelená značka. Při pohledu na potok si člověk musí položit otázku, jak se tady mohlo vůbec něco mlít. Vysvětlení se nám dostává z popisu o mlýně. Je to zajímavé místo. O mlýně se již psalo v roce 1654 a byl obýván až do roku 2005. Protože se jedná o mimořádnou památku, byl mlýn opraven a od roku 2008 je přístupný veřejnosti.

Ještě k tomu mletí. Mlelo se jen občas, na kolo se pouštěla voda z rybníčku nad mlýnem a když došla, čekalo se až se znovu rybník naplní. Více informací o mlýně se lze dozvědět na stránkách strakonického muzea, kterého je mlýn součástí.

Vracíme se stejnou cestou na parkoviště. Teplota stoupá a tak se raději jedeme k domovu. I když je ještě dopoledne něco před jedenáctou hodinou, pohled doma na teploměr 27, 2 st. C je předzvěstí tropů. Hoslovická rozhledna je na mapách KČT č. 69 Pošumaví - Vimpersko a č. 68 Pootaví. Délka cesty je kolem 3 kilometrů a převýšení okolo 100 metrů.

Hoslovická rozhledna na turistické mapě

Další související články: