Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 10.3.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Herlianský gejzír v obci Herľany

Herlianský gejzír v obci Herľany

Tip na výlet v Slanských vrších - Slovensko

23.10.2017 | Tomáš Fries, foto Jiří Farkač

Nevysoké pohoří Slanské vrchy na východě Slovenska oplývá několika světovými unikáty, o kterých ale málokdo ví. Kromě opálových dolů je to gejzír v obci Herľany. Článek o něm sice už na tomto portále vyšel, ale některé pamětihodnosti si opravdu zaslouží občas "oprášit".

Herlianský gejzír

Unikátní na tomto gejzíru je to, že je tzv. "studený", to znamená, že voda (podle rozboru středně mineralizovaná s mírně zvýšenou radiací) se nehrne na povrch vlivem geotermálního přehřívání, jako u většiny gejzírů, ale čistě jen tlakem oxidu uhličitého. Její teplota kolísá během roku mezi 12 a 17 °C.

Po dlouhá léta byl Herlianský gejzír jediný studený gejzír na kontinentální Evropě, další podobné byly až na Islandu. Ty tam sice zůstaly, ale v roce 2006 si Němci pořídili v Andernachu svůj vlastní studený gejzír, zřejmě aby demonstrovali svoji neotřesitelnou nadřazenost. Slováci tím sice o své výsadní postavení přišli, ale i tak je Herlianský gejzír úctyhodná rarita. Ne nadarmo je to "národná prírodná pamiatka" a zároveň čekatel na zápis do světového kulturního dědictví UNESCO.

Čtěte také: Herľanský gejzír – jediný na Slovensku; Slanské vrchy

Tento gejzír, stejně jako ten německý, ovšem není přírodního původu, vznikl v důsledku lidské činnosti, když se v 19. století hledaly nové zdroje minerální vody pro místní lázně. Ty ještě tehdy docela konkurovaly Piešťanům! Pracemi byl pověřen bratislavský rodák inženýr Viliam Zsigmondy a vrtat se začalo v roce 1870.

Herlianský gejzír

První erupce dne 16. 8. 1872 byla z hloubky 172 m, dosahovala výšky 4 m a trvala 5 minut. Následná erupce dne 4. 7. 1873 z hloubky 275 m byla tak silná, že prorazila střechu vrtné věže vysoké 20 m. Když dosáhli dne 15. 10. 1874 hloubky 330 m, eruptovala voda nepřetržitě 10 dní až do výšky 112 m. Vrt dokončili 6. 5. 1875 v hloubce 404,5 m.

Intervaly erupce byly zpočátku 8-9 hodin, později 18-20 hodin a dnes se udává 34 - 36 hodin (když jsem to v průběhu srpna sledoval, tak vycházel interval jen s malými výkyvy na 32 hodin). Vydatnost gejzíru však pomalu klesá a časy mezi erupcemi se prodlužují, ale podle dostupných údajů se nemusíme obávat, že by ještě v tomto století svou činnost ukončil. Voda, kterou gejzír dosud vychrlil, by prý naplnila bazén o rozměrech 2 × 2 km a hloubce 5 m. Naozaj pekné…

Ale jak erupci gejzíru shlédnout bez dlouhého čekání? Dnes v éře informační revoluce a internetu je to docela snadné. Na stránkách obce Herľany (www.herlany.ocu.sk) najdete čas příští erupce odhadnutý na základě té předchozí v rozmezí dvou hodin. A tak se dá návštěva docela dobře naplánovat, nebo alespoň v případě putování Slanskými vrchy včas zjistit, jestli se vám odbočení do obce Herľany nějak vejde do itineráře, popř. ten itinerář podle toho upravit. My jsme to štěstí měli, i když jsme si museli počkat až do večera, a tak jsme návštěvu Herľan spojili s nákupem proviantu, večeří v místní pizzerii a zaslouženým odpočinkem.

Celý areál, který gejzír obklopuje, byl nedávno rekonstruován a v dobrém připomíná kombinaci lázeňského vřídla s amfiteátrem. To na druhé straně umožňuje si pohled na eruptující gejzír opravdu vychutnat i při větším počtu diváků. Většinu času je však toto místo ospale prázdné, bývalou slávu lázní Herľany už dávno odvál čas.

Jak jsem předeslal, měli jsme slíbenou až večerní erupci, konkrétně mezi desátou a dvanáctou. To je čas ještě přijatelný, ve tři ráno by to bylo horší. Dostavili jsme se s mírným předstihem a konstatovali docela dobrou účast přihlížejících. Předpokládali jsme, že to bude, jako když čekáte doma na pošťáka - většinou přijde až po limitu. Avšak opak byl pravdou. Jen několik minut po desáté se najednou v otvoru k tomu určenému objevila voda, než jsme nastartovali foťáky a mobily, už letěla nahoru, takže ten úplný začátek vlastně ani nikdo nezachytil.

Herlianský gejzír

Během chvilky dosáhl gejzír své maximální výšky, odkazy uvádějí 12-15 m, po vzpomínané rekonstrukci prý dokonce 22 m! Zdálo se nám to míň, ale to se špatně odhaduje, zejména v noci. Celý areál gejzíru je velmi pěkně nasvícený, takže se dalo fotit dokonce i bez blesku. Je docela dost možné, že díku tomu osvětlení je noční erupce mnohem zajímavější a exotičtější než ta denní. Erupce trvala 28 minut, což je víc než se uvádí v odkazech (25 minut). Asi jsme to měli za dobré chování…

Do obce Herľany lze při putování Slanskými vrchy odbočit buď po zelené značce z rozcestí Vyžník přes Rankovské skaly s nádherným výhledem, nebo po modré značce ze sedla Mošník, podle toho, kterým směrem hřebenovkou Slanských vrchů půjdete. Zároveň se pak můžete vždycky tou druhou značkou zas na hřebenovku vrátit. Počítejte ale s tím, že obě odbočky jsou mizerně vyznačkovány, což moderní treker, jak jsem s údivem zjistil, řeší satelitní navigací a digitální mapou v mobilním telefonu. A já blázen jsem se chtěl na stará kolena stát značkařem!

V Herľanech je hned vedle již vzpomínané pizzerie (pizza byla opravdu dobrá!) obchod, takové to klasické venkovské pultové smíšené zboží. U gejzíru se nachází Lázeňský dům Dargov, vedený jako Liečebno-výcvikové zariadenie Technickej unverzity Košice. Tady se dá také občerstvit i najíst a určitě se tu ptejte po ubytování, pokud ho bude zapotřebí, nabízejí velmi pěkné a připravte si 12 € za osobu a noc. Pro pravověrné a skalní vandrovníky je na zelené značce na okraji obce upravené veřejné tábořiště.

Herlianský gejzír, pizzerie

A nakonec jeden postřeh. Paní v obchodě nám říkala, že se dost často stává, že se na erupci nepřijde podívat vůbec nikdo. A to nemluvila o nějakých nekřesťanských nočních hodinách. Je to prostě otázka marketingu. Jak pravil jeden průmyslový inovátor: "Co je nám to platné, že jsme v tom nejlepší na světě, když to ten svět vlastně neví…"

Herlianský gejzír, turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Saturn Chalupská slať Vosecká bouda Hrad Sovinec Zámek Hluboká Šerák Šerlich Macocha Merkur Sluneční soustava Motýli Matterhorn Hukvaldy Zvířetník Konopiště Pluto Cumulus Velhartice Bouřky Černá díra Opruzeniny Jelení hřbet
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Karpaty Alpy
Reklama
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Jeskyně Jeskyně Šipka, pravěké obydlí lovců mamutů ve Štramberku
2. Jeskyně Jeskyně Na Pomezí: Otevírací doba a cena vstupného jeskyně Na Pomezí, Rychlebské hory
3. Naše vrcholy Vozka, 5. nejvyšší hora Hrubého Jeseníku
4. Památky Dřevěný kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem, tip na výlet v Beskydech
5. Vesmír Mléčná dráha neboli naše Galaxie - náš mateřský galaktický hvězdný ostrov
6. Horské chaty Chata na Čiháku, turistická chata KČT v Orlických horách
7. České hrady Karlštejn. jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých hradů
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist