Hrad Hasištejn u obce Místo, malebná zřícenina hradu založeného někdy na počátku 14. století

Tip na výlet v Podkrušnohoří

Je poslední dubnová neděle, počasí jak ze žurnálu, jsme po snídani a přemýšlím, kam tentokrát na výlet. Měl jsem napsán seznam, kam se podívat, ale volil jsem podle dnů a dostupnosti. Volba padla na Hasištejn, který je přístupný v dubnu a v květnu pouze o víkendech a státních svátcích. Je zde placený vstup, výtěžek je použit na opravy a údržbu hradu (aktuální informace o otevírací době, akcích a vstupném naleznete na oficiálních stránkách hradu).

Hasištejn se nachází v Podkrušnohoří cca 15 km jižně od Chomutova u obce Místo, v jejímž katastru se nachází. Autem jsme zajeli až téměř k hradu, kde jsme auto nechali na parkovišti. Nějací návštěvníci zde již byli. A to i z nedalekého Německa. Nebylo přelidněno, což mi vyhovovalo při focení. Prošli jsme přes dřevěný most, prošli vstupní branou a ocitli se na parkánu, kde byl slyšet dívčí zpěv a hra na kytaru. Zaplatili jsme vstupné a vydali se na prohlídku.

Hrad Hasištejn byl založen počátkem 14. století na úzkém skalním ostrohu, který na západní straně prudce klesá k Prunéřovskému potoku. Předpokládá se, že byl založen pravděpodobně kolem roku 1320 pány ze Šumburka jako královský hrad, který dostali za jeho stavbu v léno od Jana Lucemburského. Král neměl na jeho stavbu peníze. Hrad měl strážní a ochranný charakter. Majitel Hasištejna byl králi povinován věrností. Panovník měl na hrad volný přístup a Šumburkové do královského vojska posílali 10 vojáků vyzbrojených kopími.

První písemná zmínka o hradu je v zákoníku Majestas Carolina, který byl sepsán v letech 1348 - 1353. Je zde uveden pod jménem Hassenstein jako královský hrad, který nesmí být prodán, ale pouze dán do zástavy, nejdéle však na devět let. V roce 1351 král Karel IV. udělil Hasištějn a Přísečnici v léno bratrům Bedřichu a Bernardovi ze Šumburku.

Ke konci 14. století za krále Václava IV. se zavázal Frycek ze Šumburku míšeňskému markrabímu Vilémovi ke službě a pomáhat komukoliv jen ne českému králi. V roce 1417 Frycek postoupil hrad i léno svému švagrovi knížeti Jindřichu mladšímu Reussovi z Plavna. Bylo to neplnění povinností vůči českému králi a proto v roce 1418 král Václav IV. vyslal vojsko, aby Hasištejn dobyli.

Hrad byl obléhán více než dva měsíce. Gotická pevnost však byla postavena tak, aby se i malá posádka dokázala ubránit. Hrad byl dobyt až když přišel obléhatelům na pomoc Mikuláš I. z Lobkowicz s dalšími posilami. Hradní posádka se vzdala a Jindřich mladší Reuss z Plavna byl zatčen a před králem se zodpovídal z porušení lenních práv.

Mikuláš dostal hrad Hasištejn do zástavního řízení na úhradu 4 000 kop grošů pražských, které byly vynaloženy na dobytí hradu. Po zaplacení dluhu měl být hrad vrácen, ale než se tak stalo, Václav IV. 16.srpna 1419 umírá a poté následují husitské války. Král Zikmund potřeboval schopné spojence a proto dal roku 1421 Hasištejn zapsat jako dědičné léno Mikuláši I. Tím se rozrostla Lobkowiczowa majetková základna a společenská prestiž.

Při obléhání hradu v roce 1418 byl hrad značně poškozen. Mikuláš I. jej nechal opravit, v předhradí byla postavena věž s příkopem i hradbami, která zajišťovala jedinou vstupní cestu do hradu. V té době byl vybudován podlouhlý sklep, kde byly ukládány hradní zásoby. Sklep se dochoval dodnes.

V roce 1435 Mikuláš I. umírá a pozůstalost si dělí Jan Popel, který dostal Hlubokou a Mikuláš II., který má Hasištejn. Mikuláš II. své jmění zvětšil o další osady. Zajímal se i o Kadaň, kterou dokonce před rokem 1449 Jindřichovi z Plavna vyplatil, ale již v roce 1454 vrací zápis králi Ladislavovi. Po smrti Mikuláše II. se o majetek starali svorně všichni čtyři synové, jež zanechal jako potomky. Když zemřel Jaroslav, zbývající tři - Jan, Mikuláš III. a Bohuslav si rozdělili panství na třetiny, jen Hasištejn zůstal společný.

Od roku 1491 se zde natrvalo usadil Bohuslav Hasištejnský z Lobkowicz, který se zde roku 1461 narodil. Ten nechal hrad opevnit. I přesto, že znal z Itálie a Středomoří moderní pevnostní architekturu, na Hasištejně těchto znalostí nevyužil.

Za jeho působení se stal Hasištejn kulturním střediskem evropského významu. Bohuslav studoval astronomii a přírodní vědy a vybudoval zde jednu z největších knihoven své doby, tak jako uměleckých cenných děl a přírodnin. Hasištejnové z Lobkovic drželi hrad až do roku 1587, kdy umírá Šebestián a dědictví přechází jako odúmrť do rukou Rudolfa II., který jej roku 1592 prodává bezdětnému Jindřichovi, synovi Maxmiliána, ale v roce 1597 se jako odúmrť opět vrací do jeho rukou.

Počátkem 17. století patřila pouze jedna osmina hradu Kryštofu Hasištejnskému z Lobkovic a zbytek vlastnil Rudolf II. Roku 1606 prodává císař sedm osmin panství Linhartovi staršímu Štampachovi ze Štampachu. Jeho syn Jan Richard v roce 1609 koupil od Kryštofa zbývající osminu panství. Dědictvím přešel hrad Hasištejn na Linharta mladšího, kterému byl v roce 1622 zkonfiskován za účast na stavovském povstání. V roce 1623 koupil Hasištejn Jaroslav Bořita z Martinic. Hrad již v té době nebyl obýván a chátral. Další poškození způsobili Švédové za 30leté války. Poté se zde vystřídala řada majitelů a hrad sloužil jako levný zdroj stavebního materiálu.

I přesto se mu dostalo oživení. A to v letech 1891 - 92, kdy jej poslední soukromý vlastník velkostatku Prunéřov - Ahníkov, Emanuel Karsch, nechal restaurovat a zřídil při něm hostinec. Nechal zpevnit zdi, zhotovit střechu na věžích, obnovit kapli, vybudovat schodiště a opravit přístupovou cestu k hradu. Od té doby byl hrad oblíbeným výletním cílem na Chomutovsku.

Hrad je svým způsobem i tak trochu prolézačka. Dostanete se do sklepení, v jednom z nich je i voda, vylezete na věž. Menší z věží je v současnosti uzavřena z bezpečnostních důvodů a bude na ní probíhat rekonstrukce včetně oprav zdiva. Zůstali jsme po prohlídce sedět na lavičce nahříváni sluníčkem na parkánu a poslouchali mladou umělkyni. Hrála a zpívala na kytaru nádherně. Zahrála a zazpívala i písničku na přání. Lze se sem dostat velmi dobře autem, pěšky. Vhodné i pro rodiny s dětmi, jen děti je třeba více hlídat.

Ještě než jsme opustili vlastní hrad a vydali se na prohlídku předhradí a věže, jsem zde pořídil několik fotografií. Má zde pamětní desku poslední vlastník a restaurátor hradu a také německý básník Johann Wolfgang Goethe, který je s Krušnohořím úzce spjat.

Před hradem jsem objevil i smírčí kámen, ale komu patří, se mi nepodařilo zjistit a ani rozluštit. Za návštěvu to sem rozhodně stojí.

• Hrad Hasištejn na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.