Treking > Tipy na výlet > Filipovské údolí a chata Megovka, Bílé Karpaty
Filipovské údolí a chata Megovka, Bílé KarpatyÚdolí Hrubého potoka a chata Megovka, Bílé Karpaty29.1.2009 | Theodor Teshim
Oblíbená trasa výstupu na nejvyšší vrchol Bílých Karpat, Velkou Javorinu (970 m) vede nejčastěji kroky ospalých turistů z vlakové zastávky Javorníku nad Veličkou po dně údolí proti proudu Hrubého potoka, který opouštějí po necelých 7 km u chaty Megovka prudkým stoupáním pod Kubíkův vrch. Zmíněné údolí, jak jistě mnozí z vás zjistili, je plné drobných zajímavostí. K Filipovskému údolí se navíc váže i velmi významná historie setkávání Čechů a Slováků - lidu, který (nejen) Bílé Karpaty nerozdělují, ale spojují. Minimálně tyto uvedené skutečnosti mne nutí, věnovat následující řádky právě tomuto kouzelnému koutu nedaleko horňáckého Javorníku. Stručná charakteristikaÚdolí Hrubého potoku v Bílých Karpatech v Javorinské hornatině představuje hluboce zařezanou sníženinu Hrubého potoku o celkové délce něco přes 5 km přibližně a převážně východo - západního průběhu, jež se otevírá prakticky na jižním konci Javorníku nad Veličkou. Z jihu do něj spadají prudké svahy vrchu Výzkum (630 m), o něco východněji pak Skalky (558 m), na východě pak Grúně (589 m), Kubíkova vrchu (683 m) a Šibenického vrchu (707 m). Ze severu údolí blíže Javorníku vymezují svahy Hradiska (636 m) a východněji pak Klokočníku (543 m). Hrubý potok, jedna ze zdrojnic říčky Veličky, pramení asi 400 m západně od vrcholu zmíněného Šibenického vrchu, asi 100 m pod silničkou, jež šplhá vzhůru z Nové Lhoty. Jak již naznačeno, ve své nižší části, mezi Javorníkem a Liščí boudou, probíhá údolí ze západu na východ, za Liščí boudou se stáčí k severovýchodu a ve své nejvyšší, koncové části se opět obrací k východu a uzavírá jej západní úbočí Šibenického vrchu. Údolní svahy pokrývají z velké části převážně bukové lesy, méně pak smrková monokultura, místy se projevuje na vzhledu porostů i rozbrázděnosti lesních cest intenzivní těžba dřeva. Z geologických zajímavostí můžeme zmínit, že v údolí Hrubého potoku se nachází přirozený odkryv sedimentů svodnického souvrství bělokarpatské jednotky. A jak že je to s Filipovským údolím? Obvykle ze něj bývá turisty považována část údolí Hrubého potoka (či jen rekreační oblast) mezi rekreačním střediskem Filipov a chatou Megovka, někdy se však název Filipovské údolí (patrně nesprávně) rozšiřuje na celou sníženinu, či její část zpravidla směrem k Javorníku, panuje tedy i zde jinde tradiční terminologická nejistota… Značené cesty v údolí Hrubého potokaÚdolím je vedena zelená TZ, kterou turisté nejčastěji využívají při cestě z Javorníku nad Veličkou na nejvyšší vrchol Bílých Karpat, známou Velkou Javorinu (970 m). U Liščí boudy (viz dále) sem z hřebene sestupuje žlutá TZ (možnost přístupu do Filipovského údolí z Myjavy, 12 km). Podél Hrubého potoku prochází i Naučná stezka Javořinská, jež tu má svá dvě zastavení - č. 4 (Filipovské údolí - rekreace) a č. 5 (Megovka - bučiny). Cykloturisté tudy sviští po cyklotrase č. 5046, přičemž dnem údolí mohou dojet z Javorníku do Nové Lhoty nebo vystoupat u Megovky či ještě dříve u Liščí boudy (trasa č. 5047) pod hraniční hřeben. Letem (Filipovským) údolímProjděme se nyní proti proudu Hrubého potoku od Javorníku po Megovku. Za obcí máme po levici Hrubý potok. Jeho malebný tok překlenuje řada starých dřevěných lávek. Po obou stranách dosud nízkého údolí se zvedají svahy pokryté převážně loukami i sady. O pár set metrů dále se údolí zařezává do okolních výše jmenovaných kopců. Majestátná je především silueta Hradiska, jež se zvedá nalevo. Na pravé straně vyklučený svah a vlek naznačují využití terénu pro sjezdové lyžování. Sjezdovka bývá v zimě uměle zasněžována. První turistický rozcestník potkáme asi 1,2 km od okraje Javorníku v údolí před Hotelem Filipov, jenž nabízí možnost levného přenocování i občerstvení (viz samostatný článek). Naproti se nachází jezírko, za hotelem i prostor pro kuželky a nečekané fotbalové hřiště. Naproti rekreačního střediska je ohrada vyhrazená kozám, zde chovaných patrně pro rozptýlení nejmenších návštěvníků místa. O 700 m dále silnička se značkou překračuje Hrubý potok na jeho pravý břeh. Za mostkem najdeme chatku s nápisem Dolní búda a nalevo od ní i pramen vody (nevím zda pitné). Kousek dál se mezi cestou a vodním tokem krčí kamenný pomníček s fotografií mladé ženy a umělými květinami připomínající patrně tragické úmrtí. Za dalších 1 200 m se ocitáme u rozcestí Liščí bouda (415 m). Zde nalezneme několikero zajímavých objektů. Jednoduchá patrová stavbička s červenou sedlovou střechou, žlutě omítnutým přízemím a patrem obloženým dřevem, které doplňuje dřevěný balkon, se nalézá naproti rozcestníku. Krom této chatičky zde narazíme i na pramen vody - kamennou zídkou z níž trčí kovová trubka s kohoutkem (v prosinci 2008 bez vody). Před pramenem je možno posedět na dvojici dřevěných laviček se stolkem, nalevo od cesty stojí dřevěná chata Kristina (patrně ona bývalá hájovna "Liščí bouda"), jíž má v nájmu Hnutí Brontosaurus (BRĎO Vlkani Mikulčice). Turistický altán u rozcestníku (viz konec článku) umožňuje přečkání prudkého lijáku a snad dokonce i méně pohodlný bivak v nepřízni počasí, kousek dále stále stojí jeho letitější kolega, starší dřevěný altán. Hustější koncentrace chatek o počtu několika desítek objektů mezi Javorníkem a Liščí boudou svědčí o intenzivnějším rekreačním využití údolí. Chata Megovka (446 m) v podstatě uzavírá nejčastěji navštěvovanou část údolí. Jedná se o půvabnou kamennou patrovou stavbu s dřevěnými schody do patra, patrovým ochozem, štíhlými obloukem ukončenými okny s bílým ostěním a hnědými okenicemi, chatu kryje sedlová střecha. Původně sloužila za patrně lovecké a výletní obydlí Filipa Magnise, majitele strážnického panství. (Zatím jen) mou soukromou domněnkou tak zůstává, že po tomto šlechtici je pojmenováno údolí i rekreační středisko, dříve zřejmě malá osada. Poblíže chaty nalezneme přízemní kamenný hospodářský objekt, pramen vody (značená odbočka), dvě vodní nádrže (neznačená cesta) a rovněž zastřešenou umělou jeskyni se sochou Panny Marie (napravo od rozcestníku neznačenou cestou cca 50 m). Doplňme informaci, že přibližně mezi Dolní búdou a Liščí boudou je plánována stavba vodní nádrže mající za cíl zásobování JV Moravy pitnou vodou. Nezbývá, než doufat, že ke stavbě v I. zóně CHKO Bílé Karpaty (či v blízkosti I. zóny) nedojde. Zárodek československých setkání a vzájemnostiTuristický ruch ve Filipovském údolí má poměrně bohatou a významnou historii. Ve druhé polovině 19. století se zde v návaznosti na předchozí česko - slovenská setkání na Velké Javorině konaly tzv. Filipové poutě či výlety, které pořádala od roku 1882 "městská beseda" Uherské Hradiště, poté "beseda" Uhersko - ostrožská a Strážnická. Smyslem akcí bylo dle cedule na chatě Megovka "sblížení uherské a moravské Slovače", tedy přeloženo do jazyka dneška lidu žijícího po obou stranách Bílých Karpat. Mezi účastníky setkání ve Filipovském údolí patřili např. Leoš Janáček, bratři Úprkové, František Bartoš, Jan Herben, Dušan Jurkovič, Pavel Blaho či bratři Mrštíci. Organizátorem akcí byl evangelický kněz Dr. Josef Hurban z Brezové, po jehož smrti roku 1888 výlety zanikly. Poslední se konal roku 1894, jeho obraz zachycuje Vilém Mrštík v povídce "Hudci" v "Knihách z cest". K obnovení této tradice došlo načas po roce 1935. J. Hurbanovi je věnována též bronzová deska na zdi patra chaty Megovky. Turistická setkání ve Filipovském údolí a na chatě Megovka je dle některých možno považovat za prvopočátek setkávání Čechů a Slováků. Přehled turistických rozcestníků a pramenů ve Filipovském údolíFilipov, rekreační středisko
Liščí bouda
Megovka
Na závěr připojuji užitečný přehled turistických rozcestí a vodních pramenů, na něž ve Filipovském údolí natrefíme.
Filipovské údolí na turistické mapěOdkazy
Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Trochu poopravím: Ve Filipově nikdy ľádná osada nebyla. Jen někilik vámi posaných staveb určených k odpočinku a rekreaci. Ve 30.letech si tam začali lidé stavět chaty, první moderní postavil pan Rychlík, díky němuľ byl do údolí zaveden elektrický proud. Onen hotel je bývalé tzv. Středisko, které vybudovalo komunistické vedení ®elezáren ve Veselí nad Moravou. Jezdili jsme tam v 60.letech na pionýrské tábory. A ono jezírko je normální koupaliątě, které bylo před zhruba 15 lety zamaskováno jako jezírko.
Další související články:+ Bílé Karpaty, ubytování v Bílých Karpatech+ Bílé Karpaty + Bílé Karpaty opravdu bílé + Větrné mlýny jižní Moravy, technické památky + Lesníci pozývajú cyklistov do lesa + Rozhľadňa Čubův kopec + Najsevernejším pohorím Bielych Karpát, aneb kam nevedú turistické chodníky (2) + Kobylinec, aneb kam nevedú turistické chodníky (3) + Z Matúšovho do Valašského kráľovstva + Hrad Vršatec, strážce cesty z Moravy na Považí + Vršatecká bradla či Vršatská bradla? Bílé Karpaty |
|