Asi nejznámější částí Drahanské vrchoviny je vápenci a dolomitickými vápenci budovaná oblast Moravského krasu. Dalšími jsou Adamovská vrchovina a Konická vrchovina. Adamovská vrchovina se rozkládá severně od Brna a má relativně členitý reliéf na silně deformovaným žulovém podloží. Její povrch tvoří zřetelné vyvýšeniny, hrásťových struktur, které se v terénu projevují jako mírně vystupující, obvykle zalesněné, hřbety četných kopců.

Narozdíl od ní představuje sousední Konická vrchovina náhorní planinu s malými výškovými rozdíly. Strmější srázy a členitější reliéf se objevuje obvykle jen v okrajových partiích pohoří, kde svahy Drahanské vrchoviny spadají do Dyjsko - Svrateckého úvalu, Hornomoravského úvalu, Vyškovské brázdy či Boskovické brázdy. Nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny je kóta Skalky (735 m) východně od Boskovic.

Krajina Drahanské vrchoviny je poměrně řídce osídlena. Díky tomu tady nalezneme velké komplexy neporušených lesů, v nichž převládají bukové porosty či teplomilné doubravy. Zajímavé jsou rovněž mokřady a nivní louky s velice vzácnými živočišnými a rostlinnými společenstvy. Zachovalost přírody je rovněž dána absencí velkého průmyslu.

Moravský kras

Samostatnou kapitolu si zaslouží Moravský kras, který je největším krasovým územím v České republice se čtyřmi turisticky zpřístupněnými jeskyněmi. Jsou to jeskyně Balcarka, Kateřinská, Sloupsko - Šošůvské jeskyně a nejznámější a nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně, v jejichž blízkosti nalezneme i jednu z největších a nejhlubších moravských propastí - Macochu.

Do popisované oblasti jsem zahrnul i Bobravskou vrchovinu, která je spolu s Drahanskou vrchvinou a Boskovickou brázdou, dalšími celky tzv. Brněnské vrchoviny.

Geomorfologické členění Drahanské vrchoviny

Bobravská vrchovina

Bobravská vrchovina je jedním z geomorfologických celků Brněnské vrchoviny. Na jihu a východě sousedí s Dyjsko - Svrateckým úvalem, na severovýchodě s Drahanskou vrchovinou, na severu s Hornosvrateckou vrchovinou, a na západě s Boskovickou brázdou. Na jihozápadě dochází jen k letmému polibku s Jevišovickou pahorkatinou.

Rozloha Bobravské vrchoviny činí 371 km², což z ní činí rozlohou 66. největší celek České republiky. Střední výška 316,7 m, nejvyšším bodem je návrší Kopeček (479 m) nedaleko Ostrovačic. Bobravská vrchovina, která je odvodňována toky řekami Svratka a Jihlava s krátkými, ale poměrně prudkými přítoky, se dělí na tři geomorfologické podcelky. Jsou to Leskounská vrchovina, Lipovská vrchovina a Řeckovicko-kuřimský prolom.