Za tajemnými hrady v okolí Dalešické přehrady (2) - levý břeh

"Bílá místa" na turistických mapách

Za dalšími hrady musíme zamířit na protější břeh přehrady. Pro přístup na hrad Kokštejn a Wilsonovu skálu je ideálním výchozím bodem obec Hartvíkovice. Do obce jezdí autobusy z Třebíče a Náměště nad Oslavou nebo můžeme přijet autem a zaparkovat na návsi u restaurace. Zde začíná i tři kilometry dlouhý, žlutě značený okruh za uvedenými cíli.

Kokštejn a Wilsonova skála

Hrad Kokštejn (též Kufštejn) jsou dnes jen nepatrné terénní zbytky hradu, jehož jádro stálo na vrcholu skalního útvaru dnes zvaného Wilsonova skála. Ve výšce přes 100 m nad tehdejším kaňonovitým údolím řeky Jihlavy stály na ploše 36 × 20 m ve tvaru rozeklaného trojúhelníka objekty pravděpodobně dřevohlinitého charakteru. Skálu od planiny odděluje dodnes velmi zřetelný 20 m široký a 6 m hluboký příkop.

Čtěte také: Minulá část článku Za tajemnými hrady u Dalešické přehrady (1)

Před příkopem se na náhorní plošině nachází druhá část hradu, která pravděpodobně využila původní pravěké hradiště. Ze severu a západu ho chránily dvojité až trojité příkopy a tři pásy valů o výšce 2,5 až 5 m. První zpráva o hradu pochází z roku 1556 a hovoří o tehdy již pustém hradu Kokštejnu. O počátcích hradu není tedy nic známo, ale pravděpodobně na něm sídlili rody vlastnící ves Hartvíkovice a v určitém období i loupeživí rytíři.

Wilsonova skála je nejznámější skálou a skalní vyhlídkou nad Dalešickou přehradou. Byla přejmenována turisty po 1. světové válce na počest amerického prezidenta Wilsona. Rulová skála se původně vypínala přes sto metrů vysoko nad řekou Jihlavou a byla vyhledávaným horolezeckým terénem. Dnes je až do výšky 42 m zatopena. Na vrcholu je vyhlídka se zábradlím, odkud jsou hezké pohledy na hladinu Dalešické přehrady a okolní stráně.

Po sestupu z vlastního vrcholku Wilsonovy skály si můžeme odbočit malý kousek vlevo, kde se nacházejí další mohutné vyhlídkové skály nad přehradou. Je odtud nádherný boční pohled na útes Wilsonovy skály a na opačné straně je hluboko pod námi známý autocamp Wilsonka, rozložený na počátku malebného poloostrova. Po žluté značce dojdeme do Hartvíkovic a ukončíme tím okružní trasu.

Cesta na hrad Kozlov

Návštěva hradu Kozlov patří rozhodně k největším zážitkům v oblasti Dalešické přehrady. Hrad se po většinu roku nachází na ostrově a je přístupný jen na loďce. V některých suchých částech roku se z ostrova stává na malou chvíli poloostrov a hrad je přístupný po skalnaté a rozeklané skalní šíji ostré jak vysokotatranský hřeben!

Pěší přístup na hrad je z menší obce Kozlany, kam zajíždí autobusy z Třebíče a Náměště nad Oslavou a kde případně můžeme zaparkovat své auto. Z Kozlan jdeme nejdříve západním směrem po cyklotrase č. 5207 okolo pěkného odpočívadla s výhledem do kraje. Přijdeme na okraj lesa na rozcestí se zelenou turistickou značkou, kde je i cyklistická směrovka k hradu Kozlov.

Pokračujeme po zelené značce, projdeme okolo rekreačních chat a asi po 600 metrech se nám po pravé straně objeví velká cyklistická tabule s názvem Kozlov a též turistická mapa s informacemi o hradě. Tady však veškeré směrování k hradu končí a cesta začíná být orientačně náročnější. Scházíme pomalu lesem k okraji skalních srázů, které už spadají k hladině Dalešické přehrady.

Když odbočíme vpravo a půjdeme pěšinou těsně nad prudkými srázy, dojdeme po chvilce ke kamenné mohyle, umístěné vysoko nad hladinou Dalešické přehrady. Jedná se o památné trampské místo, kde se každý únor scházejí trampové, aby uctili památku svých kamarádů, kteří již nežijí. Jména zemřelých trampů jsou zvěčněna na kovových štítcích a připevněna na kamenné mohyle.

Po prohlídce místa se zase vracíme nazpět po pěšině vedoucí nad skalními srázy a dojdeme až k menšímu skalnímu městu, spadajícímu strmě až k hladině Dalešické přehrady. Toto skalní seskupení se nazývá Kozlovské skály. Mezi stromy již odtud vidíme vodami Dalešické přehrady obklopený poloostrov s hradem Kozlov.

Sestoupíme mezi skalami nejvhodnějším možným terénem na skalní hřbet, který pokračuje k hradu Kozlov. Přelézáme a obcházíme skály a po pěkně zubatém spojovacím hřbítku, který je za vlhka prakticky neschůdný, se dostaneme na zalesněný vršek s hradem Kozlov, který je jinak zcela obklopen vodami Dalešické přehrady.

Na nejvyšší bod, kde se nachází i hradní jádro, musíme ještě vystoupat po stezce vedoucí podél skal dost strmě nahoru. Z vrcholu je nádherný výhled na skalnaté svahy nad Dalešickou přehradou i na vodní hladinu přehrady, která obtéká Kozlov dokonalým meandrem.

Z hradu Kozlova zůstaly jen skromné zbytky, samotný hrad nebyl ani v době své existence příliš rozlehlý. K nejvyšší skále se dnes přimykají pouze malé zbytky zdiva obytné věže, původně o rozměrech 14 × 14 m. Pod zbytky věže a skalami začíná 70 m dlouhé předhradí, oddělené od jádra hradu 13 m širokým příkopem. K hradu nejsou skoro žádné písemné informace a jediná zmínka o hradu z r. 1556 již hovoří o pustém hradě Kozlově. Pravděpodobně byl založen v první polovině 14. století.

Na konci předhradí v areálu hradu se nachází volně přístupný a otevřený trampský srub ve výborném stavu, který je vhodný i k případnému přespání. Návrat od hradu do Kozlan je možný suchou nohou jedině stejnou a náročnou cestou, jakou jsme sem přišli.

Zdroj informací k historii hradů: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí od Miroslava Plačka

Dalešická přehrada, turistická mapa