Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 10.10.2020 , svátek má
Treking > Tipy na výlet > Chebsko / výlety

Chebsko / výlety

…za přírodou a památkami Chebské pánve

Zdánlivě nezajímavá, rovinatá a odlesněná Chebská pánev při důkladnějším pohledu do turistické mapy odkryje pestrou mozaiku turistických cílů. Chráněná okolními pohořími odedávna přitahovala osadníky, vždyť nejstarší osídlení se dá dokladovat už Hrázděný dům v Milhostově od doby kamenné. Křižovaly se tu důležité obchodní stezky, při nich vznikaly starobylé osady i strážní hrady, typická je i zdejší lidová architektura hrázděných domů.

Pozoruhodná je Chebská pánev i po přírodní stránce. Neklidná geologická minulost a především sopečná činnost zanechaly v krajině nesmazatelné stopy například v podobě hojných minerálních pramenů. Ty stály i u zrodu Františkových Lázní, které proslavily zdejší kraj daleko za hranicemi České republiky.

Chebská pánev je nejzápadnější a s rozlohou 271 čtverečních kilometrů i nejmenší z Podkrušnohorských pánví a od sousedící o málo větší Sokolovské pánve ji na východě odděluje Chlumský práh.

Čtěte také: Smrčiny a Chebská pánev, nejzápadnější hory ČR. Seznamte se, prosím…

Od poloviny třetihor se začala postupně propadat podél hlavních tektonických zlomů, a že tento pohyb dosud neustal, dokládají malá zemětřesení, která jsou zde čas od času zaznamenávána. Příkopová propadlina Chebské pánve je výrazně ohraničena okolními pohořími, na východě hraničí s Krušnými horami a Slavkovským lesem, na jihu zasahuje Český les a na západě a severu ji uzavírají Smrčiny.

Plochý reliéf pánve má poměrně velkou nadmořskou výšku 450 - 500 metrů nad mořem a je jen mělce rozčleněn jednotlivými přítoky řeky Ohře, která Chebskou pánev odvodňuje. Pěknou představu o rozloze i charakteru Chebské pánve si můžeme udělat například při pohledu z nově opravené rozhledny na Zelené hoře západně od Chebu.

Cheb

Přirozeným hospodářským, kulturním a historickým centrem celé oblasti se stal Cheb. Jeho dlouhá a složitá historie sahající až do 9. století se výrazně podepsala na jeho současném vzhledu. Turisticky vyhledávané je zachovalé historické jádro, od roku 1981 vyhlášené městskou památkovou rezervací.

Chebský hrad, Černá věž

Pozoruhodné je především náměstí Jiřího z Poděbrad se známým Špalíčkem, blokem hrázděných staveb, a řadou dalších cenných měšťanských domů a kašen. Například v Pachelbově domě, kde byl 25. února 1634 zavražděn vévoda Albrecht z Valdštejna, je dnes umístěno Chebské muzeum. Kromě sbírek týkajících se osoby Valdštejna je tu k vidění i vypreparovaný Valdštejnův kůň, údajně nejstarší vycpanina u nás (zvíře zahynulo v bitvě u Lützenu roku 1632). V jiné budově, tzv. Nové radnici, sídlí galerie výtvarného umění.

Z církevních památek lze v Chebu jmenovat původně románskou trojlodní baziliku sv. Mikuláše z počátku 13. století, gotický kostel sv. Bartoloměje z počátku 15. století, klášter františkánů s cennou křížovou chodbou a kostelem Zvěstování Panny Marie z období gotiky, zrušený barokní chrám sv. Kláry od architekta K. Dienzenhofera s klášterním areálem či barokní dominikánský klášter s kostelem sv. Václava.

Při návštěvě Chebu nelze vynechat ani chebský hrad, jednu z nejkrásnějších středoevropských románských památek u nás. Na místě slovanského hradiště a pozdějšího hradu nechal německý císař Fridrich Barbarossa po roce 1179 vybudovat reprezentativní císařskou rezidenci - tzv. falc, jedinou stavbu tohoto druhu v Čechách.

Dominantou hradu je dodnes obranná románská čtyřboká Černá věž, vysoká přes 18 metrů, součást původního románského opevnění. Dále se dochovala část zdí hradního paláce, o jehož výstavnosti vypovídají tři pětidílná románská arkádová okna v místech bývalého slavnostního sálu.

Největším skvostem tehdejší architektury je bezesporu na hradním nádvoří samostatně stojící kaple sv. Erharda a sv. Uršuly. Její přízemí je ještě románské, je však osmibokým průhledem spojeno s prvním patrem, kde zdobené sloupy nesou již raně gotickou lomenou klenbu.

Další mladší stavby hradu, jako cihlové hradby s kasematy, pocházejí z období, kdy byl chebský hrad přeměněn na barokní vojenskou pevnost. Dnes je v prostorách kasemat zpřístupněna expozice archeologie Chebska, ozdobných kachlových kamen a lapidárium.

Františkovy Lázně

Severně od Chebu, ještě na pozemcích města, byly od pradávna známy studené minerální prameny. Nejznámějším se stal současný Františkův pramen, ve středověku nazývaný jako Chebská, Městská či Slatinná kyselka. Minerálka byla oblíbená jak u chebských měšťanů, tak u jejich lázeňských hostů, a byla dovážena do města.

Po třicetileté válce začalo návštěvníků postupně přibývat a objevily se snahy přestěhovat lázně z města Chebu přímo k minerálnímu pramenu, aby odpadlo zdlouhavé cestování a rozvážení vody.

Tyto návrhy však narazily na tvrdý odpor chebských obyvatel, kteří nechtěli přijít o zdroj příjmů, a teprve v roce 1793 se podařilo prosadit výstavbu zcela nových lázní, nesoucích dodnes jméno tehdejšího panovníka, císaře Františka I. Hosté se sem sjížděli z celé Evropy, nechyběli ani členové panovnických rodin či osobnosti tehdejší kultury, takže se Františkovy Lázně staly skutečným společenským centrem.

Císařský pramen, rezervace Soos

Poklidné lázeňské městečko se dodnes pyšní jednotnou empírovou architekturou lázeňských domů, pavilonů a kolonád, centrum tvoří jen několik pravoúhle se křížících ulic a obklopují ho rozsáhlé lázeňské parky. Dnes se lázně specializují na léčbu nemocí srdce a krevního oběhu, pohybového ústrojí a gynekologických onemocnění včetně neplodnosti.

K léčbě je k dispozici 21 minerálních pramenů nejrůznějšího chemického složení, přírodní vývěr oxidu uhličitého a sirnoželezitá slatina. Většinu minerálek mohou běžní návštěvníci ochutnat přímo z podchycených pramenů, kromě nejznámějšího Františkova pramene je vyhledáván Solný, Luční či Železnatý pramen. Po chemické stránce je nejpozoruhodnější pramen Glauber IV, který vyvěrá z hloubky 92 metrů a obsahem Glauberovy soli je nejsilnější na světě (20 gramů na litr!).

Z turistického hlediska jsou Františkovy Lázně pozoruhodné i pravoslavným kostelem sv. Olgy, postaveným z darů bohaté ruské aristokracie, rozhlednou Salingburg v podobě romantické hradní zříceniny či výletní restaurací Zámeček s bývalou vyhlídkovou věžičkou. Kromě nádherných parků zve k návštěvě i nedaleký rybník Amerika s ptačí rezervací, největší ve zdejší rybniční soustavě.

Soos

Pokud bychom si chtěli udělat představu, jak asi vypadalo území dnešních Františkových Lázní před jejich založením, vydáme se po červené značce nebo vlakem do pět kilometrů vzdálené národní přírodní rezervace Soos v blízkosti osady Hájek a železniční zastávky Nový Drahov.

Po dřevěném chodníčku tři kilometry dlouhé naučné stezky se dostaneme do nejzajímavějších míst malé, jen dva kilometry dlouhé sooské pánve. Zde na mnoha místech dosud divoce vyvěrají četné minerální prameny, jejichž přítomnost prozrazuje oranžové zbarvení usazenin v okolí vývěrů. Odborníci jich tu napočítali okolo dvou stovek! Nejvydatnější z nich, Císařský pramen, je podchycen v kamenné jímce a nabízí vynikající železitou kyselku.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Nejpozoruhodnější je jižní polovina sooské pánve, která byla kdysi třetihorním jezerem. V jeho vodách se dařilo mikroskopickým řasám - rozsivkám. Jejich odumřelé křemičité schránky vytvořily v pánvi silnou, tvrdou a nepropustnou kůru křemeliny. Na mnoha místech je tento krunýř proražen trychtýři mofet, ze kterých vytrvale syčí unikající oxid uhličitý.

Když zaprší a do prázdných kráterů nateče voda, změní je v bublající nepravé bahenní sopky. Za sucha je slatinné bahno vyschlé, rozpukané a pokryté barevným popraškem vysrážených minerálních solí a připomíná exotickou poušť. Koncentrace solí je v bahně tak vysoká, že brání růstu běžné vegetace a přežívají tu jen unikátní slanomilné druhy.

Zcela jinak vypadá severní část sooské pánve. Není tu vyvinut křemelinový štít, a tak tu vzniklo klasické rašeliniště. Jeho plochu porůstají borovice blatky a břízy, vyskytují se tu typické druhy rostlin jako je rašeliník, klikva, masožravá rosnatka atd.

Ochranu si zaslouží i zdejší fauna s bohatým zastoupením hmyzu, obojživelníků a ptactva. O tom se můžeme přesvědčit nejen na vlastní oči a uši, ale také v muzeu u vstupu do rezervace. Je věnováno přírodě a geologii blízkého okolí. Další divoké vývěry minerálek a oxidu uhličitého můžeme například obdivovat v lokalitě Bublák v nivě říčky Plesné nedaleko Milhostova.

Komorní hůrka

Další vyhledávanou přírodní památkou mezi Františkovými Lázněmi a Chebem je vyhaslá sopka Komorní hůrka (503 m n. m.). Nepříliš vysoký pahorek vyčnívající z ploché Chebské pánve je mylně považován za náš nejmladší vulkán. Stáří sopky se odhaduje na 700 - 800 tisíc let, o málo mladší je jen blízká Železná hůrka (viz článek Dyleň 2/2006).

Pahorek tvoří především sopečné vyvřeliny - struska, sopečný popel a prach, jen v západní části vystupuje čedičové skalisko. Geologové předpokládají, že celý sopečný kužel vznikl ve čtvrtohorách jediným výbuchem, doprovázeným výlevem čedičové lávy. Silné převládající jihozápadní větry uložily sypké vyvřeliny v protáhlé návěji na severovýchodní straně kopce.

V minulosti byly tyto usazeniny těženy k vysypávání parkových cest ve Františkových Lázních, takže dnes tu najdeme velkou vytěženou jámu. V jejích stěnách je místy dobře vidět sled barevných vrstev uložených sopečných vyvřelin. Někteří návštěvníci považují tuto jámu omylem za sopečný kráter, ten se ale nedochoval.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Komorní hůrka se v 19. století proslavila vědeckým sporem mezi neptunisty a plutonisty. Plutonisté byli přesvědčeni o sopečném původu čedičových skal, neptunisté předpokládali, že čedič vznikl vyhořením uhelných slojí, původně uložených v moři.

Do sporu zasáhl J. W. Goethe, častý návštěvník Chebska a vášnivý přírodovědec. Navrhl vykopat štolu, aby se zjistilo, má-li Komorní hůrka ve svém nitru přívodný čedičový sopouch. Tím by se potvrdila teorie plutonistů.

Hrabě Šternberk, také nadšený přírodovědec, nechal v letech 1834 - 1837 tedy vykopat podzemní systém chodeb, objevil sopouch a dokázal tak, že se jedná skutečně o sopku. Vstup do jedné z těchto štol, Trpasličí díry, byl opatřen empírovým portálem, mříží a pamětním nápisem. Na sousedící čedičové skále je vytesán reliéf Goethovy hlavy a německý text připomínající básníkovo bádání.

Místní čedič byl vyhledávaným stavebním materiálem a je z něj postavena i Černá věž chebského hradu. Na starých fotografiích je vidět, že v minulosti bývala Komorní hůrka odlesněná a poskytovala výborný rozhled, dnes je však zalesněná. Při jižním úpatí sopky, vedle silnice do osady Klest, stojí pěkně opracovaný smírčí kříž.

Středověké hrady

Pokud se budeme chtít důkladněji seznámit s historií Chebska, měli bychom navštívit i několik zdejších středověkých hradů, které jen potvrzují, jaký význam měl region v minulosti. Jeho poloha na pomezí Čech měla své kladné i záporné stránky. Obchodu to samozřejmě prospívalo, horší to však bývalo s bezpečností během válek, které se tomuto území nevyhýbaly a ničivě zasahovaly do jeho rozvoje.

Ve 12. století se Chebsko dostalo pod nadvládu německých císařů a stalo se německým územím, což se projevilo v postupném poněmčení zdejších obyvatel. Až v roce 1322, za vlády Jana Lucemburského, bylo Chebsko definitivně připojeno k zemím Koruny české. V rámci království si však dlouho ponechalo výsadní postavení samosprávného území s vlastním sněmem.

Hrad Ostroh (Seeberg)

Hrady Seeberg (Ostroh), Libá, Starý Rybník, Skalná či Starý Hrozňatov obklopovaly Chebskou pánev a měly především strážní funkci, v průběhu staletí se pak některé rozrostly v zámky, jiné si svůj starobylý vzhled zachovaly nebo se staly zříceninou.

Nejhůře se na stavu památek podepsala druhá polovina 20. století, kdy byly objekty využívány například jako zemědělské sklady a zcela ponechány bez dostatečné údržby. V žalostném stavu je dosud zámek v Libé, Starém Hrozňatově, naopak záchrany se dočkaly hrady Seeberg a Skalná.

Seeberg je dnes zpřístupněn a je oblíbeným výletním cílem lázeňských hostů z nedalekých Františkových Lázní. Expozice je věnována historickému nábytku, porcelánu a historii sídla. Skalná se stala naopak soukromým majetkem a zve k návštěvě nefalšované středověké hospody.

Starobylá zřícenina v sousedícím Starém Rybníku překvapí svou rozlohou i malebnou polohou na břehu rybníka, který byl původně součástí opevnění. Výčet feudálních sídel můžeme doplnit i o nedávno zrekonstruovaný romantický zámek Mostov z roku 1880, ležící asi 8 km severovýchodně od Chebu, kde je nyní luxusní hotel.

Lidová architektura

K Chebsku neoddělitelně patří i zdejší typická lidová architektura, reprezentovaná chebským hrázděným domem. Ta k nám pronikla ze sousedního Bavorska. Uzavřené čtyřboké chebské statky vynikaly nádherně propracovanými hrázděnými štíty a skládaly se z obytného domu s hrázděným patrem a někdy i pavlačí, zděného chlévu, kolny a stodoly. Ty, které se dochovaly, jsou nyní pod dohledem památkářů, škoda jen, že jejich zájem nebyl vyslyšen v předchozích desetiletích.

Zámek Mostov

Po válce a následném vystěhování původních německých obyvatel byla spousta těchto cenných statků opuštěna, a protože jejich noví majitelé již nemohli hospodařit na vlastních polích, nenašly stavby odpovídající využití a postupně zchátraly a byly zbořeny nebo byly zcela přestavěny.

Z původního počtu se jich do dnešních dnů dochoval jen zlomek, hlavně zásluhou novodobých chalupářů. Nejkrásnější ukázky této architektury najdeme v obcích Nový Drahov a Doubrava, kde je jeden ze statků zpřístupněn jako soukromý skanzen, dále v Milhostově, Hájku, Paliči, Tuřanech, Velké Šitboři, Lipině, Horních a Dolních Lažanech a dalších obcích.

Smírčí kříže

Zajímavým dokladem středověkého trestního práva v oblastech s původně převažujícím německým osídlením jsou smírčí kříže a ani Chebsko není výjimkou. Popsaných jich je zde několik desítek, i když ne všechny se dochovaly a mnohé jsou i nezvěstné. Smírčí kříže, tesané z jednoho kusu kamene, se obyčejně stavěly v místech, kde došlo k nějakému zločinu či tragédii.

Rozhledna Zelená hora (Bismarckova) u Chebu

Jejich význam spočíval ve smíření duše zemřelého a o způsob vyrovnání se vraha s pozůstalou rodinou, kterou musel většinou odškodnit i finančně. Pěknou skupinu třech kamenů můžeme například spatřit v Milhostově před zdejším gotickým kostelíkem sv. Mikuláše, další dva pěkné exempláře stojí na okraji této obce u křižovatky do Nové Vsi a mají připomínat smrt dvou rozhádaných děvčat, které se vzájemně posekaly srpy.

Přehrady

V letním období si můžeme zpestřit návštěvu Chebska i koupelí v některé ze zdejších přehrad. Starší a větší z nich, přehrada Jesenice, byla vybudována v letech 1957 - 1961 na řece Odravě. Má 22 metrů vysokou sypanou hráz, plochu 746 ha, délku vzdutí 9,4 km a maximální hloubku 18 metrů.

O málo mladší přehrada Skalka byla postavena v letech 1962 - 1964 na řece Ohři. Její vzdutí začíná těsně za německou hranicí a dosahuje délky 8,3 km. Hráz má kamennou, vysokou 17 metrů, maximální hloubka činí 14 metrů a zatopená plocha měří 385 ha. Obě přehrady slouží k rekreaci, i když původně měly chránit Chebsko především před povodněmi a zajišťovat dostatek užitkové vody pro průmysl a tepelné elektrárny v Podkrušnohorských pánvích. K ubytování slouží několik kempů.

Info

Podrobnější informace ohledně ubytování či otvíracích dob památek získáte v turistickém infocentru v Chebu na náměstí Jiřího z Poděbrad 33, tel. 354 440 302, E-mail: infocentrum@mestocheb.cz, www.mestocheb.cz. Vhodnou turistickou mapou je například mapa KČT č.1 Ašsko a Chebsko.

Chebsko, turistická mapa

Další související články:

+ Goethova skalka, nejzápadnější lezecká oblast v České republice
+ Rozhledna na Klínovci, jedna z nejvýše položených rozhleden v ČR
+ Rozhledna Háj u Aše, nejzápadnější rozhledna České republiky
+ Krušnohorská mozaika aneb putování po severní hranici s Německem, pokračování
+ Poohří a Slavkovský les turisticky (2)
+ Poohří a Slavkovský les turisticky (1)
+ Rozhledna Bučina, rozhledna u Kyselky
+ Rozhledny v Karlovarském kraji, rozhledny v západních Čechách
+ Slavkovský les na kole – nejen za hornickými památkami
+ Krásenská krasavice oslavila sedmdesátku, rozhledny Slavkovského lesa
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Výběr článků
Hory Napříč Českým středohořím: Nejen na Milešovku za dalekými výhledy
Hory Na Svaroh a Ostrý po hranici, Královský hvozd a turistika
Hory Medvědi v Jeseníkách aneb hurá za šelmami do druhého nejvyššího pohoří ČR
Reklama
Témata našich článků…
Jurkovičova rozhledna Malá Fatra, ubytování Ramža Frýdštejn Lužické hory Zbojnícka chata Luční bouda Orlické hory Ski Pustevny Strečno Rotštejn Maroko Panská skála Polárka Starý Jičín Zinalrothorn Chočské vrchy Altocumulus Ski Ramzová Mars Termoprádlo Slunečná
Vybíráme z obsahu…
1. Turistika Železné hory křížem krážem. Lichnice, Vildštejn, Kočičí hrádek…
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Rumunské Karpaty Apuseni je vhodné pre každého, Rumunsko a turistika
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadný objekt na pomezí planet a hvězd
7. Rozhledny Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist