Na ploše zhruba sto metrů čtverečních je k vidění deset obrázků z Bystřice i Bystřicka - nechybí bystřické náměstí s kostelem sv. Vavřince, Olšiakova socha zubra v Lužánkách, Domanínský rybník, kostel sv. Michaela ve Vítochově, Santiniho kostel sv. Václava ve Zvoli, hrad Pernštejn, zřícenina hradu Zubštejn, karasínská rozhledna, horácká vesnička v bystřickém Centru Eden, přehrada ve Víru či Chudobínská borovice rostoucí v ní na skalním ostrohu nad zatopenou vsí Chudobín a oceněná titulem Evropský strom roku 2020. Na Masarykově náměstí je pak možné porovnat, zda výtvarníkovo ztvárnění kostela sv. Vavřince odpovídá skutečné předloze.
A kudy se pustit dál? Když pomineme zastávku v muzeu, případně depozitu automobilových veteránů v objektu bývalého lihovaru pod náměstím, trasa vede okrajem sídliště 1 kolem garáží a přes ulici Pod Horou horním krajem zahrádkářské kolonie, odkud směřuje jedna z vyšlapaných cestiček přes les na vrchol kopce Hora. Právě tam kdysi stávala šibenice. Kopec se tehdy kvůli svému účelu jmenoval Šibenná hora a byl holý, aby těla odsouzených byla pro výstrahu zdaleka vidět - zalesněná byla Hora až v polovině 19. století.
Protože Bystřice neměla vlastního kata, kvůli hrdelním exekucím do města dojížděl mistr popravčí z Poličky. Jedna z prvních zpráv o popravě v Bystřici pochází z roku 1483, kdy náklady spojené s oběšením tří odsouzenců byly vyčísleny na 15 kop bez 22 grošů, z čehož kat obdržel 6 kop a 6 grošů. Šibenici na kopci Hora dnes připomínají tři kamenné kříže, vydlážděný základ šibenice a především vyhlídka na město i jeho okolí.
Za zahrádkářskou kolonií trasa pokračuje po modré turistické značce ulicí Horní do bystřické místní části Bratrušín a dále spojovací silničkou do blízkého Věchnova. Tam si je možné projít krátkou naučnou stezku, jež na sedmi zastaveních přibližuje zajímavosti týkající se minulosti i současnosti obce. Místní památky reprezentuje kaple sv. Antonína Paduánského z roku 1956, jež tehdy nahradila původní kapličku.
Modrá značka ve Věchnově z hlavní silnice odbočuje vlevo na spojovací komunikaci místy, kde ještě před několika bývaly husté smrkové lesy - po kůrovcové kalamitě se v blízkosti nejvyššího bodu, jímž je Obecník v nadmořské výšce 630 metrů, nabízejí výhledy do okolní krajiny. Ty o něco dál skýtá taktéž louka pod vrcholem zvaným Babylon. Na prvním rozcestí pak začne trasa klesat vlevo do osady Lískovec, kde pokračuje úzkými uličkami kolem kapličky sv. Benedikta a poté mezi loukami a lesní cestou až k Ujčovským vodopádům. Nacházejí se ve skalnatém korytu bezejmenného přítoku řeky Svratky a tvoří malebnou soustavu vodních kaskád.
Lesní pěšina poté pokračuje do Ujčova, kde trasa překoná silnici II/387 a za ní sleduje červenou značku po lávce přes řeku Svratku, aby následně začala stoupat ke Štěpánovu. Zamíří mezi mezi první domky, kolem železáren a hřbitova a pak se přeorientuje na žlutou značku stáčející se lesem k bystřické osadě Kozlov. Ze značky si je možné ještě před Kozlovem udělat krátkou odbočku vlevo k vysílači. V těchto místech kdysi stávala horní část hrádku Kozlov a o asi dvacet výškových metrů níže jsou ve skalnatém terénu skromné pozůstatky zdiva z jeho spodního paláce.
Hrad nad stezkou byl obydlený od konce 13. století do poloviny 14. století, přičemž jeho existence zřejmě souvisela se středověkou těžbou stříbra v okolí Štěpánova a ochranou stezky. Žlutá značka poté projde bystřickou osadou Kozlov a nejdříve po silničce a potom lesem zamíří k rozcestí Na Křižnici, odkud pokračuje polní cestou ke kříži na rozcestí před Bratrušínem a dál do bystřické Bratrušínské ulice.
Po pravé straně ulice nedaleko ústí do ulice Pod Horou stojí stará továrna, dnes zčásti využívaná jako skladovací prostory. Už za Rakouska-Uherska i za první republiky to byla Nahodilova pletárna a od začátku 50. let 20. století v ní našel zázemí národní podnik Kras, kde v následujících desetiletích bylo při výrobě pánských kalhot zaměstnáno značné procento žen z Bystřice a okolí.
Zahradní ulicí trasa zamíří zpět k centru - za křižovatkou u mateřské školky si je možné prohlédnout volně přístupný Park horníků s ukázkami důlní techniky a plastikou nazvanou Mizející horník coby připomínkou těžby uranové rudy, jež se na Bystřicku dobývala bezmála šest desetiletí až do roku 2016 a měla zásadní vliv na novodobý rozvoj města.
Trasa výšlapu je k dispozici zde.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.