Mohutný hrad Buchlov u Buchlovic v pohoří Chřiby

Buchlov - mohutná pevnost u Buchlovic v Chřibských horách

Každý asi zná Chřiby, takové nenápadné, malé ale milé pohoříčko na Moravě. Ačkoliv je mnohými přehlíženo, na nevelké ploše a i při malé nadmořské výšce toho lze zde nalézt nebývale mnoho zajímavého… Krásné čisté listnaté lesy a louky, množství pískovcových skal s extrémně těžkými skálolezeckými výstupy, existence netušené řady vzácných historických památek od doby bronzové přes Kelty, Slovany, středověké hrady, zámky a kostely až po relikty Hitlerových aktivit… Na okrajích vinice a… A mezi tím vším skvostný a dominantní hrad, pán hrad Buchlov. Naposledy jsem na něm byl ještě kdysi dávno v minulém tisíciletí, takže nastala doba si jej připomenout.

Buchlov je vidět zdaleka. Výrazný kopec (jak jinak, 520 m n.m.) a na něm rozsáhlý a výjimečně dobře zachovaný objekt. Legendy kladou jeho vznik někdy do 4. stol. našeho letopočtu, kdy jej jako nějakého předchůdce dnešního hradu zde nechala vybudovat markomanská královna Fritigilda (Fridegilda) a ten měl následně sloužit jako bod ochrany relativně nového expandujícího náboženství - křesťanství, proti příznivcům staré pohanské víry.

Další legenda připisuje vznik hradu Buchlova velkomoravskému králi Svatoplukovi. Ten měl přebudovat lovecký hrádek na pevnost, aby mohla čelit vpádu českého knížete Mstivoje ze Staré Kouřimi. Jenže v českých dějinách dodnes nikdo žádného Mstivoje neidentifikoval a navíc Svatopluk ve své byl nesmírně mocný a vojensky zdatný a každý vojevůdce by si moc dobře rozmyslel, zdali by se mu vzepřel popř. přímo napadl jeho říši, tedy Velkou Moravu.

Zajímavější a reálnější se zdá možnost, že Buchlov by byl pevností, opěrným bodem, sloužícím k odporu proti útokům východofranského krále Arnulfa nebo proti vpádům divokých maďarských hord…

Pověsti jsou pověsti, ale královský hrad byl zbudován na jednom z kopců až někdy ve 13. století a z roku 1300 pochází dochovaná písemná zmínka o Protivovi z Buchlova, zřejmě purkrabím a královském lovčím… Jeho prvotní funkcí byla ochrana obchodní cesty vedoucí z údolí Moravy přes Chřiby do Brna.

S rozvojem nedalekého Uherského Hradiště však začal jeho význam klesat a zřejmě proto byl hrad dáván do zástavy různým šlechticům. Císař Zikmund si sice chtěl tento významný hrad ponechat (jako některé další na Moravě), ale úmysl mu vydržel od r. 1422, tedy pouhé tři roky, ale nepříznivá situace té doby ho donutila znovu hrad zastavit.

Radikální gotické přestavby se hrad také dočkal až v 90. letech 15. století od tehdejších zástavních držitelů pánů ze Zahrádky. Roku 1511 král Vladislav II. Jagelonský propustil řadu hradů (a mezi nimi i Buchlov) z královského majetku do dědičného držení šlechtických rodů. Takže i z jiných hradů známé časté střídání majitelů: Archleb z Boskovic, na chvíli Žerotínové a potom původně vladycký ale nyní již významný rod pánové ze Zástřízl.

První z nich byl Jan Ždánský, který hrad přestavěl a zesílil opevnění a to se následně vyplatilo o 100 let později. Tehdy v době třicetileté války obléhali hrad Švédové a nezdolali jej. Zástřízlové také hrad rozšířili o nové renesanční stavby, předhradí, vybudovali nový vstup do hradu a opevnění zesílili nově vybudovanou válcovou věží Andělka.

Nejvýznamnějším Zástřízlem byl Jiří Zikmund, vzdělaný a zcestovalý, který vybudoval rozsáhlou knihovnu. Jeho syn Milota ve správný čas přestoupil ke katolictví (otec sympatizoval s jednotou bratrskou), čímž zachránil rodinný majetek.

Roku 1649 však tento rod vymřel po meči a vyženěním hrad získal další rod - Petřvaldští z Petřvaldu. Rozšířili panství o řadu vesnic, provedli některé barokní úpravy a dále vylepšili opevnění, tentokráte proti hrozícímu tureckému nebezpečí. A také nedaleko hradu byla postavena hrobka sv. Barbory sloužící jako hrobka majitelů až do nejnovější doby.

Petřvaldští vystavěli také zámek v nedalekých Buchlovicích , bohužel však i jejich rod v roce 1763 po meči vymřel. Marie Terezie Petřvaldská se podruhé vdala, tentokráte za Prospera Antonína Berchtolda.

Berchtoldové byli poslední rod, kterému hrad patřil až do zestátnění v roce 1945. Přestože sídlili převážně v nedalekých Buchlovicích, nechali hrad upravit na muzeum a naplnili ho nejrůznějšími přírodovědeckými a exotickými sbírkami a následně muzeum zpřístupnili veřejnosti. Ke cti rodu Berchtoldů bezesporu patří, že nechali hrad 2× opravit po velikém požáru, roku 1896 a 1931.

Dnes je krásný hrad Buchlov národní kulturní památkou a v turistické sezóně je běžně přístupný veřejnosti stejně jako zmiňovaná kaple sv. Barbory nedaleko od hradu. Návštěvu hradu je možné spojit s prohlídkou některé z dalších zajímavostí Chřibů, na nichž jsou opravdu nebývale bohaté.

Hrad Buchlov, turistická mapa