Poměrně málo známou historickou památkou Karlovarska je trojboký hraniční
kámen s plastickými barevnými znaky tří zemí na státní hranici mezi Českou republikou
a Saskem nedaleko největšího krušnohorského střediska Božího Daru. Na svém místě stojí
už více než čtvrt tisíce let, vztyčen byl za Marie Terezie (panovala v letech 1740 - 1780)
na místě, kde se stýkaly hranice tří zemí - Čech, Saska a území rodu Schwarzenbergů. Asi
metr vedle stojí kámen vyznačující současnou hranici mezi Českou republikou a Německem.
Česko - saská hranice v Krušných horách
nedoznala změny už téměř půl pátého století. Hřebenové partie hor v oblasti dnešního
Božího Daru byly osídleny poměrně pozdě, až počátkem 15. století. V roce 1533 byly
vytýčeny hranice města a 600 stavebních parcel a už v roce 1546 získal Boží Dar privilegia
svobodného horního města. Ve stejném roce se také ustálily hranice mezi českým královstvím
a Saskem.
Po vyhrané šmalkaldské válce přiměl český král Ferdinand I. saského kurfiřta Mořice,
aby mu podle tzv. pražské dohody ze 14. října 1546 odstoupil jižní část schwarzenberského
panství s městy Božím Darem a Horní Blatnou a především bohatými důlními revíry. Oblast,
kterou sto let před tím v roce 1459 přinesla dcera Jiřího z Poděbrad jako svatební dar
saskému kurfiřtu Albrechtovi, se tak už natrvalo stala součástí českého státu.
Pokračujícím sporům o hraniční území udělala přítrž až tzv. schneeberská dohoda
z 26. října 1556, kterou byly definitivně určeny hranice mezi oběma státy, a v létě
1558 pak byly postaveny první hraniční mezníky.
K hraničnímu kameni nevede značená cesta, najít jej ale není nesnadné. Asi kilometr
od Božího Daru stojí při státní silnici na Klínovec větrná elektrárna a dřevem obložený
objekt trafostanice, za kterým odbočuje doleva panelová cesta. Po pár stovkách metrů
panely končí a dál vede v trávě vyšlapaná cestička až ke kameni.