Česko - saská hranice v Krušných horách nedoznala změny už téměř půl pátého století. Hřebenové partie hor v oblasti dnešního Božího Daru byly osídleny poměrně pozdě, až počátkem 15. století. V roce 1533 byly vytýčeny hranice města a 600 stavebních parcel a už v roce 1546 získal Boží Dar privilegia svobodného horního města. Ve stejném roce se také ustálily hranice mezi českým královstvím a Saskem.
Po vyhrané šmalkaldské válce přiměl český král Ferdinand I. saského kurfiřta Mořice, aby mu podle tzv. pražské dohody ze 14. října 1546 odstoupil jižní část schwarzenberského panství s městy Božím Darem a Horní Blatnou a především bohatými důlními revíry. Oblast, kterou sto let před tím v roce 1459 přinesla dcera Jiřího z Poděbrad jako svatební dar saskému kurfiřtu Albrechtovi, se tak už natrvalo stala součástí českého státu.
Čtěte také: Cínový důl Vereinigt Zwitterfeld v Zinnwaldu, tip na výlet v Krušných horách
Pokračujícím sporům o hraniční území udělala přítrž až tzv. schneeberská dohoda z 26. října 1556, kterou byly definitivně určeny hranice mezi oběma státy, a v létě 1558 pak byly postaveny první hraniční mezníky.
K hraničnímu kameni nevede značená cesta, najít jej ale není nesnadné. Asi kilometr od Božího Daru stojí při státní silnici na Klínovec větrná elektrárna a dřevem obložený objekt trafostanice, za kterým odbočuje doleva panelová cesta. Po pár stovkách metrů panely končí a dál vede v trávě vyšlapaná cestička až ke kameni.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.