Avšak již v roce 1222 je v písemnostech zmiňován nějaký Jimram z Boskovic. Je tedy pravděpodobné, že hrad tady stával již počátkem století 13. Pravděpodobně se ale jednalo o hrad z větší části dřevěný, protože kamenných hradů tehdy bylo v českých zemích jako šafránu. Ve větším počtu se kamenné hrady u nás i v sousedních Uhrách začaly objevovat až po vpádu Tatarů.

Původní raně gotický hrad stával západně od nynější pevnosti, dochovalo se z něj pouze zdivo paláce a příkopy s valy. Tento raně gotický hrad byl pobořen vojsky krále Jana Lucemburského, která pod hrad přitáhla po vzpouře Arkleba z Boskovic. Následně byla pevnost ve 20. letech 14. století opět obnovena. Avšak ani ona nebyla uchráněna před zničením na konci 14. století během bojů mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem.

Na scéně se objevuje Erhart z Kunštátu, představitel jednoho z nejvýznamnějších rodů na Moravě. Erhart roku 1389 po boku markraběte Jošta pomáhá Boskovický hrad dobýt. Za věrné služby pak roku 1398 získává do držení zdejší panství. Erhart z Kuštátu se hned pouští do velkolepé přestavby pevnosti. Původní raně gotický hrad se stává předsunutým strážním objektem a nový hrad vyrůstá na strategicky vhodnějším místě a dnes tvoří jádro hradu Boskovice.

Obytné paláce s reprezentačními prostory i hospodářské budovy chrání mohutná plášťová zeď a věže. Po roce 1400 se tak objevuje doslova nový hrad Boskovice. Počátkem 15. století se z Boskovic stává velkolepé panské sídlo, které může směle konkurovat sídlům dalších významných rodů - Pernštejnů nebo Rožmberků.

Za Bočka z Kunštátu se roku 1424 hradu Boskovice zmocňují husité. V jejich držení je pevnost celé desetiletí, než panství vykoupí pozdější český král Jiřík z Kunštátu a Poděbrad. Ten si chtěl mocný moravský rod zavázat a tak v roce 1458 předává Jiřík z Poděbrad pevnost do rukou zemského hejtmana Vaňka Černohorského z Boskovic. Zkušenosti z husitských válek si vynutily další posílení obranyschopnosti. Vystavěna byla štítová zeď, která byla posílena břitovou věží a hranolovými věžemi.

Za života Vaňka z Boskovic zažívají Boskovice období stavebního rozkvětu. Hrad tehdy získává typickou pozdně gotickou podobu. Asi nejvýznamnějším představitelem tohoto rodu se však stal Ladislav Velen z Boskovic (1455 - 1520), který patřil mezi nejvzdělanější šlechtice své doby. Nechal vystavět kostely v Boskovicích a v Chornici, zámek v Moravské Třebové aj. Boskovickému kostelu navíc věnoval bohatě zdobenou Boskovickou bibli z let 1414 - 1417, která byla psána kaligrafickým písmem již pod vlivem Husovy jazykové úpravy. Rozměry bible s 537 pergamenovými listy činí 45,5 × 33 cm.

Pánové z Boskovic spravují hrad až do roku 1547, kdy je finanční tíseň přiměla prodat celé boskovické panství Šimonu Ederovi. Tento bohatý bánský podnikatel ze Štiavnice byl krátce před tím povýšen do rytířského stavu. Rodina Ederů nechává vystavět renesanční hlásku a pokračuje v stavbě opevnění. Ederové však záhy (asi roku 1567) prodávají hrad rytířům ze Zástřízl. Ti nechávají původně gotický hrad přestavět na mnohem pohodlnější renesanční sídlo. Budují opevnění ze severní strany a posilují je o polygonální baštu.

Rytíři ze Zástřízl, jejichž rodovým erbem byla přepásaná lilie, dokončují opevnění hradu, stavějí budovy okolo vstupní brány. Václav Morkovský ze Zástřízl vybudoval na hradě nejen dobře vybavenou zbrojnici, ale založil i rozsáhlou knihovnu. Hrad Boskovice však s postupně se měnící válečnou technikou a taktikou, zejména po 30leté válce, ztrácí svůj význam, takže další majitelé - Dittriechštejnové - hrad opouštějí roku 1729 a nechávají si v podhradí vystavět mnohem pohodlnější rezidenci. Po roce 1733, kdy byly strženy střechy, se hrad Boskovice uvádí již jako pustý.

V roce 1843 získává celé boskovické panství rod Mensdorf-Pouilly. O majetek však přicházejí při konfiskaci v roce 1852 a teprve během restitucí získávají své majetky v roce 1991 nazpět.

Hrad Boskovice byl v držení celkem šesti šlechtických rodů. Ti na hradě prováděli četné stavební zásahy, takže podoba hradu se postupně výrazně proměňovala. Pevnost tak postupem času získala zcela jedinečnou podobu. Bohužel se nám nedochovala zdejší hladomorna, prachárna a další sklepení, která měla být hluboká až 15 metrů. Dnes je např. hladomorna zcela zasypána sutí. Naopak se dochovala 26 metrů hluboká studna, ze které se voda čerpala s pomocí šlapacího kola. V našich zemích se jednalo o raritu. Další podobnou studnu bychom nalezli již jen na hradě Karlštejn.

Přestože bylo po roce 1690 zdivo hradních paláců rozebíráno na výstavbu zámku a dalších staveb v Boskovicích, skýtá torzo hradu Boskovice docela dobrou představu o tom, jak rozsáhlá tato pevnost byla v době svého největšího rozkvětu, tedy v době renesanční přestavby. Tedy vyjma čtyřpodlažních paláců vnitřního hradu a dalších prostor, ze kterých opravdu zbylo pouhé torzo. Rozhodně ale k zahození nejsou skvělé výhledy do kraje. Z tohoto vysoko položeného panského sídla za dobré viditelnosti dohlédnete opravdu daleko. Prý bývají vidět i Jeseníky a Králický Sněžník.

• Hrad Boskovice na turistické mapě

Otevírací doba hradu Boskovice

• Duben a říjen: víkendy, svátky 10:00 až 17:00
• Květen: denně mimo pondělí od 10:00 do 17:00
• Červen a září: všední dny mimo pondělí od 10:00 do 17:00, víkendy od 10:00 do 18:00 hodin
• Červenec a srpen: denně mimo pondělí od 9:30 do 18:00

Vstupné na hrad v Boskovicích

• 100 Kč plné vstupné, dospělí
• 70 Kč snížené vstupné