Belianská jeskyně (jaskyňa), veřejnosti přístupná krápniková jeskyně

Belianská jeskyně (jaskyňa) vznikla v druhohorních tmavošedých gutensteinských vápencích križňanského příkrovu (vápence z období středního triasu). Jeskyně vznikla působením vody a gravitace podél tektonických zlomů a mezivrstevních ploch. Právě podél těchto poruch pronikala do větších hloubek v podzemí srážková voda, která postupně Belianskou jeskyni vyhloubila.

Vchod do jeskyně leží ve výšce 890 metrů nad mořem. Dodnes bylo v Belianské jeskyni objeveno asi 3 829 metrů chodeb. Celková denivelacej eskyně činí 168 m. Belianská jeskyně (jaskyňa) požívá od roku 1979 zákonné ochrany jako chráněný přírodní výtvor.

Čtěte také: V Tatrách vzhůru pod zem aneb za tajemstvím krápníkových a…

Pro veřejnost bylo v Belianské jeskyni zpřístupněno 1 135 metrů (prohlídkový okruh měří celkem 1 370 m) při výškovém rozdílu asi 125 m. Doba prohlídky Belianské jeskyně činí asi 70 minut. Návštěvník jeskyně snadno zaregistruje velkou vertikální členitost, která je dokreslována četnými propastmi a propasťovitými chodbami.

Belianská jeskyně (jaskyňa) byla objevena 30.5.1881. Jeskyně však byla pravděpodobně známá již mnohem dříve, o čemž svědčí nápisy hledačů pokladů z poloviny 18. století i podpis Michala Scholtze s letopočtem 1718, který byl nalezen v Hudební síni v dolní části jeskyně. Existují dokonce záznamy, že u původního vchodu do Belianské jeskyně (nachází se asi 80 m nad vchodem současným) byla v minulosti nalezena kamenná sekerka. Další z důkazů, že již pravěký člověk, který osídlil podtatranskou oblast, se vydával i do vyšších horských poloh.

Prvně byla Belianská jeskyně prozkoumána v srpnu 1881 třemi obyvateli obce Spišská Belá. Byli to Július Husz a Johan Britz se synem. Pro veřejnost byla jeskyně zpřístupněna již v roce 1882 po vyražení nového vchodu. Tehdy prohlídka jeskyně při světle svíček a smolových loučí trvala asi 4 hodiny a bylo potřeba překonat asi 3 000 dřevěných schodů. Prohlídka jeskyně však byla v těchto podmínkách poměrně nebezpečnou záležitostí.

Od roku 1896 má Belianská jeskyně elektrické osvětlení. Je tedy jednou z prvních jeskyní na světě, která dostala elektrické osvětlení.

Belianská jeskyně (jaskyňa) má bohatou krápníkovou výzdobu i četná jeskynní jezírka. Návštěvníci jeskyně se mohou pokochat pohledem na četné sintrové vodopády, četná jezírka či pagodovité stalagmity a další krasové útvary. Především v rozsáhlých dómech jako je Dlhý dóm, Hudobná sieň, Vysoký dóm, Dóm SNP, Vodopádový dóm, Biela sieň, Palmová sieň aj.

Průměrná roční teplota se v Belianské jeskyni pohybuje okolo hranice +5,2 °C, teplota nepřekročí rozpětí od 5,0 °C po 6,3 °C. Relativní vlhkost vzduchu se v Belianske jeskyni pohybuje v rozmezí 90 až 97 %.

Podobně jako v řadě jiných slovenských jeskyní byly i v Belianské jeskyni (jaskyni) objeveny pozůstatky jeskynních medvědů, losů i dalších diluviálních zvířat. Dnes v jeskyni již jeskynního medvěda (Ursus spelaeus) nepotkáte, můžete tady ale spatřit netopýry, kteří mají Belianskou jeskyni za oblíbené zimoviště. Jeskyňáři tady dosud zaregistrovali sedm druhů netopýrů. Nejhojněji je zastoupen netopýr velký (Myotis myotis), méně často netopýr vousatý (Myotis mystacinus) či netopýr brvitý (Myotis emarginatus).

Belianská jeskyně, otevírací doba

Belianská jeskyně je otevřena od 15. května do 15. listopadu v níže uvedených časech.

Belianská jeskyně (jaskyňa), vstupné

Základní vstupné činí 8 EUR, foto 10 EUR.

Belianská jeskyně, turistická mapa

• Další info o otevírací době a cenách na www.ssj.sk

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.