Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 14.11.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Příroda > Vzácní brouci staletých dubů jižní Moravy

Vzácní brouci staletých dubů jižní Moravy

Lužní lesy v okolí dolního toku Dyje a Moravy

9.6.2016 | Mladen Kaděra

Lužní lesy v okolí nejdolnějšího toku Dyje a Moravy nejsou celoevropsky unikátní pouze převahou tvrdých dřevin, ale také díky porostům, v nichž se porůznu zachovalo mnoho stromů, které výrazně překročily mýtný věk, zejména dubů, jilmů a habrů. A právě proto dodnes žijí na tomto poměrně malém území velmi vzácné a jinde v Evropě už v celých rozsáhlých oblastech dávno vymřelé druhy živočichů.

Doubravy

Upomínkou na někdejší pastevní lesy jsou velmi nápadné, jednotlivě roztroušené staleté duby letní (Quercus robur), které nalezneme jak uvnitř porostů a na jejich okrajích, tak i na přilehlých loukách. Na tyto staré stromy je vázáno značné množství ohrožených druhů zvířat, z nichž si největší pozornost zasluhují brouci. Je ovšem třeba zdůraznit, že pro veškeré druhy brouků, jež žijí jen na přestárlých odumírajících stromech a nikde jinde, jsou zdejší stanoviště bohužel těmi posledními.

Jiné stromy podobného charakteru a takové, které by mohly být brzy potenciálně vhodné pro další nedaleká přesídlení populací, tu nyní již téměř vůbec nejsou. Abychom zde vzácné druhy hmyzu nadále zachovali, je nezbytné pokračovat v pravidelném ponechávání výstavků dubů, jak to už někde lesníci bohudík dělají, a rovněž je třeba zcela nově začít s lokálním prosvětlováním porostů.

Čtěte také: Největší brouci ČR: 10 největších brouků České republiky

Na solitérách staletých dubů žije - jako na jednom z posledních míst svého evropského rozšíření - až 25 mm dlouhý krasec Eurythyrea quercus, obvykle celý zlatozelený, řidčeji ve skvostných barevných formách. První brouci se objevují v půli června a poslední z nich (samičky) hynou až v září. Samečci žijí jen do začátku srpna. Právem jej můžeme zařadit mezi nejkrásnější a zároveň i nejvzácnější evropské druhy hmyzu.

Jde ale evidentně o druh vymírající, poněvadž má krajně "neskromné" životní nároky, jež mu dnešní úroveň lesnictví v celé Evropě už dávno v plné šíři neposkytuje. Jeho larvy totiž ke svému vývoji vyžadují výlučně dřevo stojících stromů ve stáří nejméně 200 let, nadto zcela osluněné, zčásti pomalu odumírající a alespoň někde obnažené, tj. bez borky, kůry i lýka. Takové duby však všude rychle dožívají, mnohde jsou již silně proschlé a v kořenech prohnilé, takže se stále rychlejším tempem vyvracejí.

Vymírající krasec Eurythyrea quercus, foto Jiří Klváček Vymírající krasec Eurythyrea quercus, foto Jiří Klváček

A protože v dřevě mladších dubů, tj. přibližně těch v polovičním (mýtném) věku, nedokáže tento krasec žít ani v nejkrajnější nouzi, jeho populace se nápadně rychle zeslabuje, zvláště pak v posledních asi dvaceti letech.

Proč tedy tento brouk průběžně pozvolna nepřechází na jiné okolní duby, které se již věkem blíží k požadované živné jakosti dřeva? Příčinou je zdejší příliš hluboká a pro něj nepřekonatelná propast velkého rozdílu v charakteru dřeva mezi duby v mýtném věku (asi 100 let) a těmi, jež jeho larvy obývají (staré kolem 200 let a více). Názorně řečeno, je tu pár desítek posledních dubových "dědů", v blízkosti spousta "vnuků", jenže "otcové" bohužel téměř úplně chybějí.

Duby

A protože u těch "vnuků" jde svou živnou jakostí dřeva o zcela jiný, příliš "mladý" materiál, jemuž se brouk nedokáže přizpůsobit, rychle odtud ustupuje. I když se ještě před několika desetiletími entomologům zdálo, že se snad nějak zázračně rychle adaptovat dovede. Má nedávná pozorování to ale vyvracejí.

Jsou jen dvě možnosti, jak vymírajícímu krasci pomoci, aby zde ještě alespoň nějakou dobu mohl žít: jednak neodkladné prosvětlení několika porostů, v nichž tyto nejstarší duby (dosud rostoucí v zástinu a krascem stále neobydlené) tu a tam ještě stojí, jednak v mýcených porostech ponechat jako výstavky vždy pár dubů (z dřevařského hlediska třeba i s vysloveně nekvalitními kmeny) přinejmenším v mýtném věku. Jinak se tento nádherný velký brouk velmi brzy přiřadí k těm, o nichž budeme mluvit už jen jako o zvířatech nenávratně ztracených pro českou přírodu.

Dalším nápadným broukem, jenž se zde úzce váže k přestárlým dubům, je rovněž krasec, a to Acmaeodera octodecimguttata. Dosahuje délky až 12 mm, barevně je však mnohem méně výrazný: převládá namodralá čerň, na krovkách lesklejší, s variabilním počtem světle žlutých skvrnek. Jeho larvy se vyvíjejí v suchých dubových větvích s úplně obnaženou bělí.

Rovněž tento druh vyžaduje dřevo starší, než mají běžné duby v mýtném věku. Suché větve mladších stromů mu nevyhovují. Proto se v polesích, v nichž se žádné velmi staré duby nedochovaly, vůbec nevyskytuje. Jeho předností však je, že všude tam, kde je těchto stromů víc, dokáže vytvářet poměrně silné populace.

Krasec Acmaeodera octodecimguttata. Foto Jiří Klváček

V maximu výskytu brouků, tj. koncem května a začátkem června, je tak lze v blízkosti některých přestárlých dubů zastihnout v hojném počtu. Najdeme ho zejména na květech kopretin, ale výrazně hojněji - což je pozoruhodnou zvláštností - v širších trhlinách nebo pod odchlipující se borkou suchých osluněných spadaných větví různých listnáčů (tedy nejen dubů).

Tam se potom velmi rádi shlukují a zdržují nejen za chladného a deštivého počasí, nýbrž kupodivu i za poledního slunečna a horka. Vždy ale pouze v blízkosti dubů, v jejichž větvích se vyvinuli. Do větší vzdálenosti než pár desítek metrů od těchto stromů zalétají jen výjimečně. Brouci mají velmi dlouhou dobu výskytu: od začátku května do poloviny srpna.

Nejcharakterističtějším broučím obyvatelem řadu let zcela suchých a dosud zde stojících torz staletých dubů je v celé Evropě krajně vzácný pestrokrovečník Aporthopleura sanguinicollis. Vyskytuje se jen krátce, od začátku května do poloviny června. Tento až 10 mm dlouhý brouk s nahnědle červeným štítem a tmavomodrými krovkami žije sice také na mrtvých dubech v polostínu až zástinu, avšak pouze na místech se specifi cky rozpukanou, dávno odumřelou bělí kmenů a tlustých větví, kde žije také červotoč pestrý (Xestobium rufovillosum), jehož vývojová stadia slouží pestrokrovečníkovi za potravu. A vzhledem k tomu, že pro brouka vhodný povrch zvolna se mřížkovitě odlupující běli vykazují jen nemnohá torza, jeho vzácnost je tím umocněna.

Larvy krasce Acmaeodera octodecimguttata se vyvíjejí v suchých dubových větvích s úplně obnaženou bělí. Torza starých stromů

Máme zde doklad toho, jak mohou být z lidského hlediska některé druhy až extrémně náročné na prostředí, v němž žijí a rozmnožují se. Torza staletých dubů navíc musejí zůstat stát. Všechna jak přirozeně vyvrácená, tak i ta, jež lesníci při celoplošném mýcení pokácejí a třeba i odklidí na okraje porostních stěn, brouk rychle opouští. Výjimečně osídlí i suché části mladších živých dubů, avšak vždy jen v blízkosti prosperujících populací v mohutných torzech.

Ponechání torz starých dubů "na kořenech" je tedy hlavním předpokladem setrvalého výskytu ohroženého pestrokrovečníka v jihomoravském luhu. Nelze dopustit, aby třeba už zanedlouho z naší fauny úplně vymizel jen proto, že jeho stanoviště lesníkům překážejí při celoplošných přípravách výsadeb.

Ochranou těch nejstarších stromů v luzích nejjižnější Moravy nejen významně podpoříme stále ještě podmanivý vzhled zdejší neobyčejně cenné krajiny, nýbrž i umožníme pokračující život ohrožené charakteristické fauně. Ponecháváním výstavků rozmnožíme vhodná staviště pro vzácné brouky, což k přirozené pestrosti našich lesů nezbytně patří. A navíc jde o ochranu vzácné zvířeny, jíž bezprostředně hrozí vyhynutí.

Hory Klima v době ledové v České republice, vrcholná fáze…

Poslední doba ledová (tzv. würmský či viselský glaciál, podle toho hovoříme-li o alpínském a nebo…

Hory Toulání v Bílých Karpatech, trojdenní putování částí…

Bílé Karpaty jsou pohoří táhnoucí se podél česko - slovenské hranice, konkrétně od měst Púchov či…

Hory Trek dolinou Irik: Přes ledovcové plato Džikiugankez a…

Kavkaz… Téměř magické to slovo. Pro mnohé synonymum rozlehlosti, tajemna, nedostupna, pro některé životní…

Hory Povedená túra v Turzovské vrchovině: Přes Bobek na ropný…

Turzovská vrchovina nepatří k příliš známým a ani turisty vyhledávaným pohořím. Stojí si tiše ve stínu…

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Maroko Vysoké Tatry, ubytování Furkotka Domica Hazmburk Švýcárna Chata Terezka Lietava Hluboká Macocha Cvilín Vilcan Kadovský viklan Souhvězdí Labuť Osoblažsko Bernina Karlštejn Blesk Motýli Měsíc Batohy Viklany
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Skály Pravčická brána - největší skalní brána Evropy, Jetřichovické stěny
2. Tipy na výlet Pančavský vodopád, nejvyšší vodopád v ČR
3. Naše vrcholy Velká Javořina, nejvyšší hora Bílých Karpat
4. Chaty Chata Barborka: ubytování na chatě Barborka na Ovčárně pod Pradědem, Jeseníky
5. Vesmír Planckova konstanta, univerzální fyzikální konstanta
6. České hrady Hrad Bouzov, perla Moravy a střední Evropy, patřil řádu německých rytířů
7. Moravské hrady Helfštýn: Hrad, který byl založen loupeživým rytířem
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist