Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 14.11.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Příroda > Výr velký (Bubo bubo), největší sova žijící v ČR

Výr velký (Bubo bubo), největší sova žijící v ČR

Ohrožené druhy živočichů v České republice a na Slovensku

3.9.2017 | Pavol Turňa

Do rodu Bubo (výr) patří největší sovy s vyvinutýma "ušima" a zarostlýma nohama až po drápy a jejich křídla nedosahují na konec mírně zaokrouhleného ocasu. Výři obývají celou zeměkouli kromě Austrálie, Nového Zélandu, tichomořských ostrovů a Antarktidy. V Česku a na Slovensku žije jeden druh, výr velký (Bubo bubo), právem nazýván soví král.

Při lovu si výr troufne i na srnu

Obě pohlaví výra jsou stejně vybarvená. Základní tón je velmi proměnlivý od světlého po tmavě rezavohnědý. Hřbet je vždy tmavší, posetý podélnými i příčnými černohnědými až černými skvrnami, hruď a břicho je světlé s podélnými černými skvrnami. Výr má typický moudrý a klidný výraz chytrého dravce.

Nejnápadnější jsou poměrně velká tmavá ouška, která výr umí jednotlivě ovládat. Výr, který zvědavě sleduje návštěvníka ve svém revíru, např. jelena, ouška zvědavě nadzvedává. Pokud výr sleduje potenciální kořist, nahrbí se a ouška sklopí na bok k hlavě. Ouška jsou dlouhá i 9 cm, na kořeni a lemování jednotlivých pírek rezavá.

Čtěte také: Konipas horský, obyvatel okolí rychle tekoucích vodních toků

Pro výra jsou charakteristické jeho velké kulaté oči s oranžovou duhovkou. Mohutný, silný zobák je šedočerný, měří téměř 5 cm. Letky jsou tmavohnědé s černými konci a podobně jako ocas mají příčné pruhy. Nohy a prsty má výr hustě porostlé dlouhým červenohnědým peřím s černými skvrnami. Silné a dlouhé drápy jsou vždy černé. Během letu výr často střídá mávání křídel s dlouhým klouzavým letem.

Samice má o něco větší rozpětí křídel a je trochu větší než samec. Křídlo samce měří až 47 cm, samice až 50 cm. Samec váží přibližně 2,8 kg, samice až 3,3 kg. Ostatní rozměry jsou u obou pohlaví velmi podobné.

V rozpětí křídel má výr až dva metry

Areál výra velkého se rozkládá v Evropě, Asii a v severní Africe. V Evropě výr žije od Pyrenejského poloostrova až po Ural. Na jih sahá rozšíření po Středozemní a Černé moře, na sever po severní polární kruh ve Skandinávii, Finsku a na poloostrově Kola. Chybí ovšem na Britských ostrovech, severu Francie, v Belgii, Nizozemsku, severní části Německa, Dánsku a na jihu Švédska.

Druh má 17 geografických ras. V Evropě jsou čtyři: Pyrenejská rasa (hispanus) na Pyrenejském poloostrově, evropská (Bubo bubo bubo) ve většině Evropy, ruská (ruthenus) ve východoevropské části Ruska a černomořská (interpositus) na Ukrajině a v Moldavsku, na Kavkaze, ve východní části Rumunska a v severním Bulharsku.

Na velké části evropského areálu byly během 19. a začátkem 20. století stavy výra velkého zdecimovány, místy byl výr zcela vyhuben. Na mnoha místech (Francie, Švýcarsko, Německo) proběhly posléze úspěšné reintrodukce.

Výr velký hnízdí v České republice na většině území, téměř však chybí v středočeských, východočeských a jihomoravských nížinách a také ve vrcholových partiích hor. Jeho četnost je v ČR odhadovaná na přibližně 600 párů. Na Slovensku se vyskytuje na celém území, v nížinách méně, větší část populace obývá střední, západní a východní Slovensko. Populace na Slovensku je odhadovaná přibližně na 400 párů. Nejpočetnější populace je na Oravě a Kysucích.

V minulosti výr obýval každou lesní dolinu, ale různými hospodářskými zásahy v krajině se jeho stavy snížily, nyní je jeho výskyt vzácnější, i když celkovou četnost lze považovat za stabilní. V zimě se na území ČR a SR stahují na zimování i severské populace, zimuje zde pak přibližně o 700 - 1 000 jedinců více. Výr se někdy usídlí i v nížinách, v oblastech, kde se chovají např. koroptve (Perdix perdix) a bažanti (Phasianus colchicus).

Výr velký

Výři si oblíbili tiché skalnaté stráně, nejraději s vysokými, málo přístupnými skalami a stržemi, nebo staré lesy přerušované palouky, loukami, pastvinami, menšími či většími pasekami apod. Pro výra je důležité území s dostatkem hnízdních a potravních možností. Obývají nejčastěji střední polohy až po partie nad 1 000 m n. m. Oblíbené jsou také staré kamenolomy, vzácněji ty, které jsou ještě v provozu.

Jeden zaměstnanec kamenolomu mi vyprávěl, že jednou jim v kamenolomu zahnízdili výři i přesto, že tam bylo rušno prakticky celý den. Denně pracovaly stroje na drcení skal a nonstop se odstřelovaly skály. Výři se přitom chovali úplně normálně a úspěšně vyvedli mladé.

Výr velký je stálý druh, jen mladí jedinci se mohou zatoulat dál od hnízdiště. Hnízdištím jsou výři věrni někdy i desítky let, stahují se tam již koncem ledna nebo začátkem února. V 2. polovině února se začínají ozývat - houkat, to je začátek tokání. Hlas samce, hluboké, nepříliš silné houkání lze vyjádřit slabikami "uhuhu" nebo "uhu" (možná i proto se výr v němčině nazývá Uhu). Kromě toho je slyšet i jakési řehtání (chraplavý smích). Při páření kromě houkání a vydávání jiných tónů klepou zobáky.

Kamarád sokolník mi jednou vyprávěl, že když doma choval samičku výra velkého, v noci za ní přilétal až do vesnice samec z dost vzdáleného lesa. Pak mezi sebou vytrvale komunikovali. Hnízdo si výři nedělají. Vejce snášejí na holou zem, do jamky, kterou si samice vyhrabává v měkkém podkladě nebo kterou si najde. Výstelkou jsou často pouze staré rozdrobené vývržky. Méně často používají stará hnízda dravců nebo hnízdí v dutinách stromů. Jako hnízdo jim poslouží jamka na skále, dutiny, pukliny, výstupky apod. Kryté nebo i otevřené. Při nedostatku takových útesů hnízdí i na zemi za většími skalami, u pařezů nebo v keřích.

Když výr spatří kořist, sklopí ouška

Počátek hnízdění je ovlivněn počasím a je v jednotlivých letech různý. Samice v noci snáší 2-5 vajec v několikadenních intervalech, ale sedí na nich už od prvního vejce. Velikost vajec je průměrně 60 × 50 mm, hmotnost 76 - 80 g. Vejce jsou bílé, zrnité a dost zakulacené. Na vejcích sedí pouze samice a samec ji přikrmuje.

Inkubační doba je 35 dní, mláďata se líhnou postupně tak, jak byla nakladená vejce, takže jsou mezi nimi značné rozdíly. O mláďata se starají oba rodiče, zahřívá je ovšem pouze samice a ona je ze začátku i krmí.

Počet vychovaných mláďat souvisí s množstvím potravy. Také u výrů jsou známy případy, kde při nedostatku potravy rodiče snižovali počet mláďat. Známé jsou případy i náhradních snůšek. Výchova mláďat v hnízdě trvá kolem 5 týdnů. Mláďata však i před tím vycházejí z hnízda, zejména v případě nebezpečí. Dokážou létat již v 9. týdnu, ale ještě i potom je jejich rodiče krmí. Pohlavní dospělosti dosahují pravděpodobně již v prvním roce života.

Výr velký má zřejmě nejpestřejší jídelníček ze všech sov. Nejen proto, že při své velikosti a síle snadno přemůže i větší kořist, na kterou by si jiné sovy netroufly, ale hlavně díky své přizpůsobivosti. Výr se živí hlavně savci (do velikosti lišky nebo srnčí), ptáky, žábami, ale dokáže ulovit i ryby, zejména pstruhy v horských bystřinách.

Pro výra je přirozené, že loví a hledá potravu tam, kde je jí nejvíce a nejsnáze ji dostane. Pokud se mu naskytne možnost využít nový zdroj potravy, bez problémů dokáže překvapivě rychle změnit způsob lovu. Nejednou uloví kořist větší než je on sám. Pokud nezvládne sežrat kořist najednou nebo s ní odletět, obvykle ji ukryje a během následující noci se pro ni vrátí.

Ze savců výr nejčastěji loví ježky, zajíce, křečky, různé druhy drobných hlodavců a lasicovité šelmy. Uloví ale i toulavou kočku, dospělou lišku nebo srnu. Také velmi rád loví různé druhy ptáků např. vrány, sojky, koroptve, bažanty, holuby, kachny nebo zabrousí do kolonie racků. Výr dokáže ulovit i sokola. V místech výskytu dnes Výr velký – soví král již vzácných lesních hrabavých ptáků se jeho kořistí stává i tetřev hlušec, tetřívek obecný, ale zejména jeřábek lesní. Obecně lze říci, že potravní spektrum výra odpovídá nabídce prostředí, ve kterém žije.

Ukazuje se, že případným změnám se výr velmi dobře přizpůsobí. V potravě výra se mohou objevit i obojživelníci nebo hmyz. U hmyzu jsou to větší druhy, které se vyskytují krátký čas ve velkém množství jako rojící se brouci, například chrousti. Výr loví především nad volnými plochami v lesnaté krajině, a to v nízkém letu nebo z pozorovatelny. Doba lovu je variabilní, většinou se však soustřeďuje na soumrak a svítání. Při hledání kořisti používá především sluch, často se ale také řídí zrakem. Jeho teritorium se rozkládá na ploše od 15 do 80 km2.

Výr napadá ve svém teritoriu hlavně jiné druhy sov a dravců. Den prospí v úkrytu a ze spánku ho často vyrušují vrány nebo draví ptáci, které kolem něho poletují, případně na něj podnikají nálety. Výr jejich obtěžování nesnese a odletí na jiné klidnější místo. Tehdy ho můžeme vidět i během dne. Právě této nesnášenlivosti dravců k výrům v minulosti využívali i myslivci, kde na tzv. výrovkách odstřelovali častokrát i užitečné druhy dravců.

V minulosti byly stavy výrů výrazně vyšší, a i proto byl výr velký neprávem označován za škodlivý druh a pronásledován. Výr dnes představuje skutečný klenot naší přírody a ochranu si určitě zaslouží. Proto mu také myslivci musí sem tam odpustit ulovení i vzácnějších druhů ptáků jako je tetřev nebo jeřábek lesní.

Jelikož výr hnízdí převážně na zemi, mezi sovami patří k druhům s nejnižší hnízdní úspěšností. Častokrát je vyrušován turisty a horolezci. Negativní dopad na výry má i chemizace. Zřejmě nejvyšší mortalita výrů je způsobena elektrickým proudem na sloupech vysokého napětí nebo nárazy na dráty. V klasifikaci evropských druhů ptáků podle stupně ohrožení patří do skupiny zranitelných druhů. Podle české a slovenské legislativy má jako ohrožený druh společenskou hodnotu přibližně 1 500 eur. K jeho významu a ochraně se rovněž vztahuje i Bernská úmluva, Natura 2000 a vyhláška CITES.

Výr velký (Bubo bubo)

  • řád sovy, čeleď puštíkovití
  • délka těla: 60-75 cm
  • rozpětí křídel: 160-180 cm
  • délka křídla: 42-50 cm
  • délka ocasu: 22-30 cm
  • hmotnost: 1,3-3,3 kg
  • snáší: 2-5 vajec
  • v Česku: kolem 600 párů
  • na Slovensku: kolem 400 párů
  • velikost teritoria: 15-80 km2
  • v ČR a SR stálý, severní populace tažné
  • status: zákonem chráněný, ohrožený druh
  • výskyt: smíšené lesy
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi

Další související články:

+ Žluna zelená, jeden z nejbarevnějších ptáků České republiky
+ Linduška horská, houževnatý obyvatel horských hřebenů
+ Brhlík lesní - obyvatel lesů, starých parků a zahrad
+ Kavka obecná, chytrý a užitečný pták
+ Ptákem roku 2016 je červenka obecná, vyhlašuje Česká společnost ornitologická
+ Jak bezpečně bivakovat v oblastech s medvědy? Jaká opatření učinit pro minimalizaci medvědí návštěvy…
+ Monitoring medvědů na Malé Fatře ve dnech 15. až 17.6.2012
+ Medvěd hnědý, největší volně žijící šelma v Karpatech - počty medvědů na Slovensku, v Rumunsku
+ S medvědy v zádech, anebo pořádný prásk v Tatrách
+ Můj život s karpatskými medvědy
+ Jak být v bezpečí na územích obývaných medvědy
+ S medvědy v zádech II
+ Koločavský medvěd opět řádil, Češi přečkali noc na stromě
+ Je setkání s vlkem nebo rysem nebezpečné?
+ Vlk, rys i medvěd se vracejí do českých hor… ale nemají to jednoduché
+ Z deníků vlčích hlídek (3) - nečekaný nález ve tmě a malé novoroční shrnutí
+ Z deníků vlčích hlídek (2) - Rysí stopovačka na prvním sněhu, aneb jak se stopuje rys
+ Z deníků vlčích hlídek (1) - Čekání na sníh, aneb kdo vlastně jsme
+ Svišť horský tatranský (Marmota marmota latirostris)
+ Kamzík horský (Rupicapra rupicapra), symbol tatranské přírody
+ Kočka divoká (Felis silvestris)
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Jupiter Panská skála Rýchorská bouda Hrad Sovinec Zámek Hluboká Šerák Šerlich Macocha Venuše Sluneční soustava Motýli Matterhorn Hukvaldy Zvířetník Konopiště Mars Cumulus Velhartice Bouřky Kvasar Opruzeniny Boreč
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Karpaty Alpy
Reklama
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Jeskyně Jeskyně Šipka, pravěké obydlí lovců mamutů ve Štramberku
2. Jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně: Hydrotermální jeskyně Hranického krasu, Teplice nad Bečvou
3. Naše vrcholy Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a pátá nejvyšší hora v ČR
4. Památky Dřevěný kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem, tip na výlet v Beskydech
5. Vesmír Mléčná dráha neboli naše Galaxie - náš mateřský galaktický hvězdný ostrov
6. Horské chaty Chata na Čiháku, turistická chata KČT v Orlických horách
7. Moravské hrady Helfštýn: Hrad, který byl založen loupeživým rytířem
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist