Vydra říční (Lutra lutra). Lasicovití (Mustelidae) v ČR

Vydra říční (Lutra lutra) - živočich skvěle přizpůsobený životu ve vodě

Vydra říční (Lutra lutra) je jedním ze vzácných představitelů kunovitých /čeleď lasicovití (Mustelidae)/ naší fauny. Navíc kriticky ohrožených. Základním biotopem vydry říční jsou vodní toky s rychleji proudící vodou a hlinitými břehy, často i podemletými přívalovou vodou. Vydra říční dává přednost vodním tokům s hustým pobřežním porostem a klidnými tůňkami, ve kterých nacházejí dostatek potravy a vyvádějí své mladé. Objevuje se ale také na jezerech a rybnících.

Vydra říční je k životu ve vodě výborně přizpůsobena. Má hustou dobře promaštěnou srst a pod kůží silnou vrstvu tuku, která ji chrání před prochladnutím. Hustá srst vyder říčních je tmavohnědá, na krku a lících zpravidla světlejší. Mezi prsty mají plovací blánu a jejich dlouhé fousy jim umožňují vynikající orientaci pod hladinou. Pod ní dokáže bez nadechnutí vydržet až 4 minuty.

Vydra říční dorůstá délky až 85 cm (samec) resp. 60 cm (samice), hmotnost dosahuje 5 až 10 kg. Ve výjimečných případech až 20 kg. Pro vydru říční, která se může dožívat až 15 let, je charakteristická široká a plochá hlava a do špičky vybíhající ocas. Krátké a silné nohy umožňují vytrvalé plavání a potápění. Ale také hrabání nor v říčních březích. Vydry však často využívají i nor po jiných živočiších. Například po jezevcích.

Čtěte také: Liška obecná, takřka neviditelný inteligentní lovec

Na jaře se vydry usídlují na středních a dolních tocích řek, na podzim migrují do pstruhového pásma menších toků. Základní potravní složkou jsou sice ryby, ale vydra loví také raky, žáby, škeble, potkany či slimáky a nebo velké druhy hmyzu. V knize Savci od Josefa Reichholfa (Ikar, 1996) jsou jako součást vydřího jídelníčku uvedeny dokonce divoké kachny a lysky. Za kořistí se vydry vydávají obvykle v noci. Zajímavostí je, že vydra chycenou potravu vždy sežere na břehu.

Vydra říční má široký areál výskytu. Ostrůvkovitě se objevuje v téměř celé Evropě, v Asii a dokonce i na severu Afriky. Ve Skandinávii vydra říční obývá dokonce hluboké mořské zátoky s brakickou vodou. Vydra žije obvykle samotářsky (především samci) a nebo v rodinných skupinách v přísně vymezených revírech.

Mláďata vyder přicházejí na svět po 62 dnech březosti v doupatech vystlaných mechem a trávou. Obvykle se rodí 2 až 3 mláďata, samice jich ale může mít až 5. Mláďata jsou slepá a dosahují délky jen asi 15 cm. Oči otevírají teprve po 4 až 5 týdnech, kojena jsou po dobu asi 10 týdnů. Teprve pak opouštějí noru a mohou se odvážit do vody. S matkou zůstávají celý podzim a zimu, teprve na jaře následujícího roku se odpoutají od rodiny. Pohlavní dospělosti dosahují ve dvou letech.

Starohorské vrchy křížem krážem, dvoudenní túra po…

Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater stojí tak trochu…

Na Elbrus přes Pik Terskol, výstup na nejvyšší horu Kavkazu…

"Ne! Nechci si to ulehčovat, ani náhodou! Do lanovky mě nikdo nedostane, takový kopec by mě ani…

Klima v době ledové v České republice, vrcholná fáze…

Poslední doba ledová (tzv. würmský či viselský glaciál, podle toho hovoříme-li o alpínském a nebo…

Toulání v Bílých Karpatech, trojdenní putování částí…

Bílé Karpaty jsou pohoří táhnoucí se podél česko - slovenské hranice, konkrétně od měst Púchov či…