Vroubenka smrdutá (Coreus marginatus) je jediným zástupcem rodu
Coreus v naší přírodě. 10 až 16 mm dlouhá vroubenka smrdutá patří do čeledi
vroubenkovití (Coreidae), která je u nás zastoupena asi 18 druhy.
Vroubenka smrdutá svým vzezřením připomíná kněžice, štítek však vroubenky mají kratší
a z širokého zadečku vybíhá nápadně rozšířený lem. Tykadla jsou dlouhá, první článek je
mnohem silnější a viditelně srpovitě prohnutý. Vroubenka smrdutá má hnědé zabarvení
různých odstínů. Tento druh vroubenky je podle odborné literatury v naší přírodě nejhojnější.
Areál rozšíření vroubenky smrduté pokrývá téměř celou Evropu a velkou část Malé Asie.
Oblíbila si okraje lesů, mýtiny, ale i zahrady, parky, okraje polních cest a louky. Od
nížin až po horské oblasti. Najdeme ji nejen na šťovíku, ale třeba i na malinách, rybízu,
angreštu aj. V přírodě se s ní můžeme setkat v květnu a v červnu.
Později se v přírodě objevují pouze nymfy, kterým však chybí křídla. Tak jako je tomu
na připojené fotografii. Vyvíjejí se až do pozdního podzimu, kdy dokončují proměnu a mění
se v imago. Pohlavní dospělosti ale dosahují až po přezimování v hrabance.
Vroubenka smrdutá je výhradně herbivorní (býložravý) druh. Nejčastěji saje šťávu na
různých druzích šťovíku. Pozoroval jsem ji ale i na řadě dalších rostlin jako je divizna,
rdesno či pcháč. V našich končinách jde o jednogenerační druh.