Vrána obecná (Corvus corone), slovensky vrana obyčajná, inteligentní a pospolitě žijící pták

Vrána obecná je u nás zastoupena dvěma barevně odlišnými poddruhy, které se mezi sebou mohou křížit. Jsou to vrána obecná černá (Corvus corone corone) a vrána obecná šedá (Corvus corone cornix), lidově zvaná šedivka. Vránu obecnou černou je snadné zaměnit za havrana polního (Corvus frugilegus). Jejímu peří však chybí onen pro havrana typický purpurový lesk, a také nemá na nohou "kalhotky" a nebo odřený kořen zobáku. Vrána šedá má peří šedé, jen hlava, ocas a křídla mají barvu černou.

Vrány jsou poměrně statní ptáci. Dorůstají délky až 50 centimetrů a jejich hmotnost může dosáhnout 540 až 600 gramů. Rozpětí křídel se obvykle pohybuje někde mezi 85 až 100 centimetry. Vrána léta poměrně těžkopádně a pomalu, na křídlech jsou jasně patrné roztažené ruční letky. Ptáci žijí v trvalých svazcích a pečlivě se starají o své potomstvo. Vrána obecná si staví dobře ukrytá a pevně spletená, zevnitř hlínou vymazaná hnízda, většinou vysoko ve větvoví na štíhlých stromech. Při jejich absenci se klidně spokojí se skalní římsou, sloupy elektrického vedení či hustými křovinami.

Hnízdění probíhá od dubna do června / července. Již v polovině dubna se na hnízdech může objevit snůška čtyř až pěti zelenkavých kropenatých vajec. Na snůšce sedí pouze samička, inkubační doba činí 17 až 19 dní. Samička pak zahřívá čerstvě vylíhlá a holá mláďata ještě po několik dalších dnů. Samec o ni po celou dobu starostlivě pečuje a obstarává ji potravu. Později pak péči o dorost zajišťují oba rodiče. Mláďata hnízdo opouštějí asi po 30 až 35 dnech, pohlavní dospělosti dosahují ve druhém roce života. Po vyhnízdění se vrány sdružují do malých potulných hejn a svému lovišti zůstávají věrná dlouhé roky. Ve volné přírodě se dožívají až 10 let.

Vrány jsou všežravci. Na jejich jídelníčku můžeme nalézt nejen semena a nebo bobule a měkké plody, ale také hmyz, hlemýždě, žáby a nebo myši. Svého silného zobáku ale využívají i k plenění hnízd jiných ptáků, například bažantů. Dokáži ulovit i čerstvě narozené zajíčky. To je jeden z důvodů, proč je myslivci považují za škodnou a proč je vrána stále ještě lovnou zvěří. Lovná sezóna trvá od 1. července až do 28. února. Veškerou potravu získávají vrány na zemi či na stromech a keřích.

Vrány mají rády otevřenou krajinu. Nejčastěji ji spatříme na polích, loukách a nebo pastvinách, zavítat ale může i do světlých lesů. Především v zimní období se stahuje do blízkosti lidských sídel, kde nachází další potravní příležitosti. Například na skládkách… Mnohdy zahnízdí v městských parcích a nebo alejích lemujících silnice atd. Ptáci jsou to nadmíru učenliví, inteligentní a také adaptabilní, takže není překvapením, že osídlili podstatnou část euroasijského kontinentu.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.