Vrabčák neboli vrabec domácí (Passer domesticus; Linnaeus, 1758), slovensky vrabec domový

Vrabec domácí dorůstá délky 14 až 16 centimetrů a hmotnosti 25 až 37 gramů. V literatuře se lze setkat i s mírně odlišnými údaji, hmotnost je uváděna v rozmezí 23 až 40 g. Rozpětí křídel činí 21 až 25 cm. U vrabčáka, vrabce domácího je nápadný pohlavní dimorfismus, kdy jsou samečci nápadněji zbarvení než o něco drobnější samičky. Sameček má temeno a záhlaví popelavé, lemované kaštanově hnědými pruhy. Hrdlo je černé přecházející do černě kropenaté náprsenky. Líce jsou bělavé až šedavé, stejně jako spodek těla. Hřbet je hnědý s výraznými černými a bělavými proužky.

Samičky vrabce domácího jsou méně nápadné, jejich celkové zbarvení je více šedavé. Převažuje šedohnědá až pískově hnědá barva, spodek těla světle šedohnědý a bez černé náprsenky. Nápadný je nadoční proužek světle béžové barvy. Rozdíl ve zbarvení obou pohlaví názorně přibližuje úvodní fotografie. Mladí ptáci se zbarvením podobají samičkám, jsou však ještě světleji zbarveni. Spolehlivě je prozradí žlutavý kořen zobáku.

Vrabci domácí hnízdí od dubna do července / srpna, mají dvě až tři snůšky za rok. Svá hnízda si stavějí v dutinách, méně často v korunách stromů či na římsách domů, ve škvírách zdí, pod střechami i na jiných stanovištích. Často v nahloučených skupinách, protože vrabci domácí jsou skutečně společenští ptáci, kteří se velice dobře adaptovali na soužití s člověkem.

Do typicky neuspořádaného, avšak měkkým materiálem vystlaného kulovitého hnízda spleteného ze stébel slámy, trav a dalšího sesbíraného materiálu, snáší samička 5 až 6 bělavých, našedlých až nazelenalých vajíček hustě posetých šedými a hnědými skvrnkami. Při sezení na snůšce se samička se samečkem střídají, společně obstarávají i péči o vylíhlé potomstvo. Inkubační doba činí 12 až 13 dní, mladí vrabci hnízdo opouštějí již asi po dvou týdnech. Ve volné přírodě se dožívají jen dvou až tří let.

Vrabci svá mláďata krmí výhradně hmyzem, kterého sesbírají ohromné množství. Jsou tak vskutku užiteční, byť dospělci jsou převážně zrnožraví. V minulosti, kdy byli vrabci mnohem hojnější než dnes, byli dokonce považování za druh škodlivý. Dokonce jsme měli zákon na to, jak vrabce v případě přemnožení omezit v počtech. Dnes, ač stále poměrně hojný, jeho početní stavy znatelně klesají. A ornitologové si s tím tak úplně nevědí rady, protože ve znalostech o jeho životních potřebách a zvycích máme poměrně velké mezery. Jak paradoxní u druhu, který je tak hojným a rozšířeným… Nutno ale podtknout, že jeho počty v posledních desetiletích klesají. A v některých zemích natolik, že má vrabec domácí dokonce svůj den. Světový den vrabců připadá na 20. března.

Na jídelníčku dospělých vrabců převažuje zrno, v době hojnosti ale sesbírá i velké množství hmyzu. Základem jejich potravy jsou různá semena, před zrny trav dávají přednost obilovinám. Zrno sbírá jak na polích, tak třeba i v blízkosti lidských sídel, nebojí se přilétat ke krmítkům a nebo do výběhů slepic. Rád si ale pochutná i na zbytcích jídel. Určitě jste již nejednou viděli poskakovat vrabce po zahrádce restaurace, kde hledá třeba různé drobky. Na jaře si přilepšuje květy a pupeny, v létě a na podzim různými bobulemi a plody. Vrabec domácí tak patří k typickým všežravcům.

Zdržuje se v menších hejnkách i větších hejnech, která hlučí typickým vrabčím čimčáráním "čimčarara čim čim čim". Jeho hlasitý a živý cvrlikavý projev lze foneticky přepsat snad jako "čirrip, čip čip" či "čip, čip, čilp". Používají různé kombinace těchto zvuků při různých příležitostech. Jeho hlasité štěbetání rozhodně nepřeslechnete. Vrabci se často na noc slétají do korun stromů a křovisek, ve kterých hlučí až do kuropění a do svých hnízdišť se navracejí až zrána.

U nás se s vrabčáky setkáme nejčastěji v blízkosti lidských sídel, na vesnicích i ve městech. Nemá rád rozsáhlé lesní oblasti, kterým se obloukem vyhýbá. Upřednostňuje otevřenou kulturní krajinu s remízky. Objevuje se od nížin až po horské polohy, v horách je však mnohem méně hojný. Areál rozšíření vrabce domácího zahrnuje celou Evropu, Asii mimo Sibiře a severní část Afriky včetně povodí Nilu. Zavlečen byl v Austrálii a Jižní Americe.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.