Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 7.11.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Příroda > Veverka obecná (Sciurus vulgaris), rezatá čiperka

Veverka obecná (Sciurus vulgaris), rezatá čiperka

Rezatá a neposedná čiperka obývající koruny stromů

23.10.2019 | Otakar Brandos
Veverka obecná (Sciurus vulgaris)

Veverka obecná (Sciurus vulgaris) patří jen zdánlivě k hojným živočichům. Vždyť veverku viděl snad každý a zná ji každé malé dítě. Ve skutečnosti ale veverka obecná patří k ohroženým živočichům a tudíž k druhům chráněným. Pravdou ale je, že v minulosti patřil tento neobyčejně hbitý živočich k lovným druhům. Nejen kvůli masu, ale i kvůli kožešině. U nás se mohla veverka lovit až do roku 1962.

Veverka obecná patří ke stromovým hlodavcům. Dorůstá délky 20 až 30 cm, přičemž na dlouhý a huňatý ocas připadá 14 až 25 cm. Ten veverkám neslouží jako okrasa, nýbrž jako kormidlo při Veverka obecná (Sciurus vulgaris) přeskakování z větve na větev, kdy jejich ladné skoky měří až několik metrů. Hmotnost veverek se pohybuje v rozmezí 200 až 500 gramů. Chvost ale také vyjadřuje náladu veverky. Když je složen přes hřbet, je veverka klidná, nebojí se. Typické štětičky, které známe například u rysa ostrovida (Lynx lynx), narůstají veverkám jen na zimu.

Neobyčejná variabilita zbarvení veverek

Přestože jsem v nadpisu veverku označil jako rezatou čiperku, její zbarvení není jen rezavé. Naopak, je velice variabilní. Od hnědočerné až po onu rezavou. Barva veverek se obvykle odvíjí od toho, v jakém prostředí a v jakých klimatických podmínkách žijí. Zatímco v městských parcích a listnatých lesích převládá rudohnědé zbarvení, tak v jehličnatých a horských lesích vyšších poloh se téměř výlučně setkáváme s veverkami černohnědými a nebo tmavohnědými.

Veverka obecná (Sciurus vulgaris)

Variabilita zbarvení ještěrek je dána přizpůsobením se prostředí, ve kterém veverky žijí. Vedle maskovací funkce je ale zbarvení dáno také adaptací na různé klimatické podmínky. Rudohnědé veverky se vyskytují především v teplejším prostředí, zatímco černohnědě zbarvené veverky můžeme potkat především v chladnějších a vlhčích oblastech. Však tmavší barva, znáte to, dokáže lépe akumulovat světlo z hřejivých slunečních paprsků. Břicho však mají všechny veverky bílé.

Výše uvedené řádky ale neplatí stoprocentně. Vždyť vedle sebe občas potkáváme různě zbarvené jedince. To nemusí být dáno pouhou migrací veverek, ale i tím, že již po narození, v jednom jediném vrhu, mohou být vedle sebe různě zbarvení jedinci. Veverky tak dokáží svou barevnou variabilitou mnohdy překvapit a nakonec, při návštěvách jedné a téže lokality, může být zbarvení dobrým rozlišovacím znakem konkrétních jedinců.

Areál rozšíření a lokality výskytu

Veverka obecná osídlila téměř celou Evropu a velkou část Asie. Žije i na Britských ostrovech, kde se však mísí s veverkou popelavou (Sciurus carolinensis), která sem byla zavlečena ze Severní Ameriky. Obývá lesy od nížin až po horské oblasti. Od zahrad a městských parků až po horské lesy ve vyšších nadmořských výškách. Paradoxní přitom je, že zatímco v lesích veverky spíše ubývají, v městských parcích se jejich počty naopak zvyšují.

Veverčí jídelníček

Veverka nepatří k vybíravým živočichům. Slupne všechno, na co přijde. Obvykle jsou veverky zobrazovány, jak chroustají lískový oříšek. Avšak řada veverek za svůj život s lískovým oříškem vůbec nepřijde do styku.

Veverka obecná (Sciurus vulgaris)

Hlavní složkou potravy veverek jsou semena šišek smrků a borovic, které mají vysokou nutriční hodnotu. K jejich pohodlnému vybírání jim slouží spodní zoubky, které se dají roztáhnout a zase hezky stáhnout k sobě. Jako by veverka vybírala semínky pinzetkou. A zuby veverkám, které si neustálým hlodáním obrušuje, dorůstají neustále. Po celý jejich život.

Když je veverka se smrkovou šiškou hotova, zůstane z ní jen středové jádro válející se někde pod stromem. Je to jeden ze spolehlivých pobytových znaků čiperných veverek. Za den dokáže veverka zkonzumovat semena 10 až 15 smrkových šišek a nebo semena 100 až 150 borových šišek. Jednu šišku přitom dokáže zpracovat během pouhých pár minut.

Ovšem nejen semeny šišek jsou veverky živy. Pochutnávají si na žaludech, bukvicích a semenech různých rostlin. A nebo na pupenech a různých výhoncích. Rády si smlsnou i na různých bobulích a dokonce na ovoci. Občas si veverka pochutnává i na hmyzu. Bohužel také někdy vybírají vajíčka a nebo holátka z ptačích hnízd, za což je asi ornitologové nebudou mít příliš v lásce. Avšak vážným ohrožením ptačí populace veverky nejsou.

Veverky si ale mohou pochutnávat i po houbách. A dokonce jedovatých. V krásné fotografické publikaci "O rezaté veverce, J. Holeček, D. Fischerová, Albatros 1982" autoři popisují, jak si veverka pochutnává na muchomůrce červené, které ji neotráví, ale opije. Pak prý lze pozorovat, jak veverky tančí po jehličí… Veverky si hřiby dokonce suší napíchané na větvičkách. A nebo olizují sladkou mízu z poraněných stromů. Tyto dobroty veverky zapíjejí vodou. Třeba z potoka. Ale vystačí si třeba i s olizováním kapek při dešti.

Rozmnožování

Pozorovat po stromech šplhající veverky a jejich ladné přeskakování z větve na větev je zážitkem. Největší reje a nejdivočejší honičky se ale odehrávají v období páření, kdy samečci odhánějí od samiček své soky vydávajíc podivně znějící zvuky "čuk, čuk". V příhodných oblastech s vhodnými klimatickými podmínkami se tyto reje mohou odehrávat až třikrát do roka.

Samička je březí 30 až 35 dní, některé publikace uvádějí až 38 dní. Ve vrhu může být 3 až 7 mláďat (zpravidla ale jen 3 až 4), která jsou zpočátku holá a slepá. Oči otevírají po 14 dnech a z hnízda poprvé vylézají asi po měsíci.

Veverka obecná (Sciurus vulgaris)

K výchově drobotiny staví veverka vysoko ve větvích a nebo v dutinách stromů kulovité hnízdo o průměru až půl metru z větví a suchého listí, které vystýlá suchou trávou, ale i peříčky či chlupy z vlastního bříška.. Obvykle veverky budují i náhradní hnízdo, kam může samička, v případě ohrožení, přenést své mláďata. Hnízda mají dva vchody. Ten hlavní a pak také nouzový, aby bylo kudy uniknout v případě nebezpečí.

Způsob života

Veverka je aktivní celoročně. Na rozdíl od řady jiných druhů savců neupadá do zimního spánku, při kterém by klesala tělesná teplota a zpomalily by se životní funkce. V zimě její aktivita sice podstatně klesá, aby veverka šetřila energii, pospává ve svém hnízdě vystlaném suchou trávou, avšak o pravý zimní spánek se nejedná.

Veverka obývá poměrně velký revír, který může mít rozlohu až 50 hektarů. Obvykle je ale mnohem menší, někdy jen pouhého půl hektaru. Na tomto území má veverka vybudováno i několik hnízd, která obývá vždy na přechodnou dobu. Patrně podle toho, kde jsou v dané části roku nejbohatší zdroje potravy. Nakonec velké množství potravy veverka sbírá a ukládá v různých skrýších. To na zimu, kdy je o potravu vždycky nouze.

Zajímavostí je, že veverky žijí obvykle v páru. Po celý svůj poměrně dlouhý život. Vždyť tento drobný živočich se může dožívat 8 až 10 let. Velkou část roku ale veverky tráví samotářsky.

K přirozeným nepřátelům veverek patří především kuny. Ty jsou sice větší a těžší, avšak svou hbitostí za veverkami nezaostávají. Veverka sice může využít výhody své nízké hmotnosti a šplhat i na ty nejtenčí větvičky, avšak kuna tento handicap zase vyvažuje delšími skoky. Kuna lesní tak patří k opravdu nebezpečným predátorům veverek. Dalším přirozeným nepřítelem veverek jsou sokolovití ptáci, kteří mohou střemhlavým letem ulovit veverku, která se neopatrně přiblížila na vnější okraj koruny stromů.

Tip: Na veverky sice slevové kódy nemáme, ale na vše ostatní ano.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další savci v ČR, může vás zajímat

Reklama

Z posledních článků vybíráme

20.10.2019 / Petr Dobeš
Turistika · Na stolovou horu Grosser Zschirnstein, turistika na okraji Saského Švýcarska

Dnešní výlet začínám v Dolním Žlebu, který je místní částí Děčína. Přesněji na zdejší železniční stanici. Ta leží na levém břehu Labe a je nejníže položenou stanicí v Česku. Vyrážím po zeleně značené trase směrem ke státním hranicím …

19.10.2019 / Otakar Brandos
Turistika · Prázdninová Zakarpatská Ukrajina tropická (2): Při výstupu na Dil jsme měli namále aneb "vtoryj děň ražděňja" / Fotogalerie k článku

Další den, po návratu z túry na poloninu Krásna, lelkujeme celé dopoledne po Usť Čorné (dříve Königsfeld neboli Královo Pole). Přece jen (dříve převážně dřevorubeckou) osadu zakládali němečtí osadníci. Po snídani jdeme …

16.10.2019 / Ubytování
Tajch Útulňa Tajch, otevřená lovecká chata v Nízkých Tatrách

9.10.2019 / Radomír Hruška
Turistika · Jesenické sopky na pohodu, vyhaslé sopky Bruntálské vrchoviny

Jako dítě jsem snil o výstupu na čtveřici jesenických sopek. Velkou měrou se k tomu přispěly poutavé hodiny přírodopisu s Panem učitelem Bednářem na základní škole. Nicméně to nakonec dopadlo tak, že se k tomuto výle …

7.10.2019 / Leoš Bařina
Alpinismus · Cotopaxi (5 897 m) - ekvádorská erupce: Výstup na druhou nejvyšší horu Ekvádoru

Sedím spolu s kamarádem Lubošem a jeho ženou v zapadlém hostelu v El Chaupi, pod Iliniza Norte. Je pátek 14.6.2019. Snídám jogurt a popíjím kávu od Vasila. Je to týden od neúspěšného pokusu na Chimborazo …

7.10.2019 / Otakar Brandos
Příroda · Globální oteplování (ochlazování) i střídání dne a noci tady byly vždy: I studie NASA ukazují, že Tyranosaurus rex či starověcí Egypťané by si ťukali na čelo nad současnou hysterií

Ano, v létě je u nás tepleji než před nějakými 30 lety. To nikdo nepopírá. Diskutabilní je ovšem příčina takovýchto změn. Klimaalarmisté v tom mají jasno: za vše může člověk a především produkce oxidu …

3.10.2019 / Otakar Brandos
Galerie · Vydařený 24. ročník Týdne VHT je již za námi. Byli jsme v Chočských vrších, na Ostrém Roháči, na Babkách… / Fotogalerie

24. ročník Týdne VHT proběhl za docela vydařeného počasí. Tatry byly bez sněhu, déšť nám zhatil pouze jednu túru na Velké Fatře. Za slunečného počasí jsme vystoupili na řadu vrcholů a již připravujeme 25. ročník akce …

1.10.2019 / Štěpán Švácha
Trek · Trek z Prahy na Pálavu - výlet přes Vysočinu k jihu Moravy

Cestu mezi Prahou a Brnem jsem v životě absolvoval nesčetněkrát, ať už vlakem nebo autem po dálnici. Občas mě napadlo, jaké by to bylo překonat tuto vzdálenost pěšky. Letos na jaře přišlo rozhodnutí to vyzkoušet. Nebyl …

19.9.2019 / Bohumír Bouška
Rozhledny · Rozhledna Špulka na vrchu Březáku, tip na výlet v Benešovské pahorkatině

Vrch Březák (533 m n. m.) se nachází v SV části Benešovské pahorkatiny. Nejbližší známější místo je městys Divišov, východně od jmenovaného vršku. Samotná pahorkatina má přes 2 400 km2. Je protažená ve směru JZ …

16.9.2019 / Otakar Brandos
Trek · Trek přes Zámecký vrch, Rolandův kámen a Karlovu Studánku z a do Andělské Hory: Pohodová víkendovka na pomezí Zlatohorské vrchoviny a Hrubého Jeseníku / Fotogalerie k článku

Túru na pomezí Zlatohorské vrchoviny a Hrubého Jeseníku jsme naplánovali úplnou náhodou. To když díky jedné prázdninové dopravní zácpě jsme tak nějak mimochodem zabrousili do oblasti Suché Rudné nedaleko …

13.9.2019 / Otakar Brandos
Trek · Kráľova hoľa, Andrejcová a Budnárka aneb týden na Horehroní a Spiši s batohem (4) / Fotogalerie k článku

Ráno byl plán jasný: vstanout velice brzy, dojít na Velkou louku na Muránské planině omrknout kolonii svišťů a včas se vrátit k zastávce Červená Skala, kde jsem měl domluvený sraz s Mirem, největším …

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Malý Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Ararat Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Nimbostratus Pohorky
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist