Tento nenápadný obyvatel lesnaté krajiny si osvojil řadu pozoruhodných adaptací. Má husté opeření kolem hlavy, silné a dlouhé pařáty i specifický způsob získávání potravy. A v neposlední řadě i jeho mimořádně dlouhá migrační trasa do tropické Afriky z něj dělá skutečného specialistu ptačí říše. Přestože se s ním můžeme setkat i u nás v České republice, patří k dravcům, jejichž existence zůstává běžným lidem spíše utajená.

Včelojed lesní - základní charakteristika

Včelojed lesní je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých (Accipitridae). Patří do rodu Pernis a jeho vědecké jméno Pernis apivorus odkazuje na jeho potravní specializaci. České pojmenování je přitom poněkud zavádějící. Ačkoli název napovídá, že se živí především včelami a je "postrachem včelařů", jeho hlavním zdrojem potravy jsou ve skutečnosti vosy a nebo sršně.

Včelojed lesní

Včelojed lesní, slovensky včelár lesný, je tažným druhem. Na evropská hnízdiště přilétá na jaře, během léta vychovává své potomstvo a již koncem léta a nebo začátkem podzimu odlétá nazpět do tropických oblastí Afriky. V naší krajině si vyhledává především souvislejší lesní komplexy, které se střídají s loukami, pasekami a dalšími otevřenými plochami.

Základní údaje o tomto jedinečném druhu:

  • České jméno: včelojed lesní
  • Vědecké jméno: Pernis apivorus
  • Řád: dravci (Accipitriformes)
  • Čeleď: jestřábovití (Accipitridae)
  • Rod: včelojed (Pernis)
  • Délka těla: přibližně 52 - 60 cm
  • Rozpětí křídel: přibližně 118 - 150 cm
  • Hmotnost: zhruba 360 - 1 050 g
  • Zimoviště: tropická Afrika
  • V přírodě se dožívá 25 až 30 let

Vzhled včelojeda lesního

Včelojed lesní je přibližně stejně velký jako káně lesní, se kterou bývá nezřídka zaměňován. Při pozornějším pozorování však můžeme najít několik charakteristických rozdílů, podle nichž lze oba druhy poměrně spolehlivě odlišit. Tělo včelojeda lesního působí štíhlejším dojmem, hlava je v poměru k tělu relativně malá. Zobák je docela malý, ale na konci výrazně zahnutý. Křídla jsou dlouhá a užší, ocas naopak delší a při plachtění je dobře patrná charakteristická kresba.

Zbarvení včelojeda je velmi proměnlivé. Svrchu bývá nejčastěji hnědá, zatímco spodní část těla může mít odstíny od téměř bílé přes světle krémovou až po tmavě hnědou. Někteří jedinci mají spodní část těla výrazně skvrnitou, jiní jsou téměř jednobarevní, bělaví. Právě tato mimořádná barevná variabilita často komplikuje určování tohoto jedinečného druhu přímo v terénu. Nápadný je také výrazný rozdíl mezi pohlavími. Především na hlavě. Dospělý samec má zpravidla šedavě zbarvenou hlavu, zatímco vzrůstem statnější samice ji mívá hnědou.

Zajímavým rozpoznávacím znakem je rovněž ocasní kresba. Včelojed lesní má několik tmavých příčných pruhů a širokou tmavou koncovou pásku. Mezi tmavými pruhy je přitom patrný světlejší prostor, který je při pozorování letícího ptáka velmi významným určovacím znakem. A v neposlední řadě se odlišuje i svými hlasovými projevy. Jeho "píí-íja" se liší od hlasů jiných dravců podobného vzhledu a vzrůstu.

Kde včelojed lesní žije?

Včelojed lesní má poměrně rozsáhlý areál rozšíření. Obývá většinu Evropy a velkou část západní Asie. Největší evropské populace se nacházejí v Rusku, Finsku, Švédsku a také v sousedním Německu. Jeho životní prostředí je úzce spojeno s dostupností potravy a vhodných míst k hnízdění. Nejraději má rozsáhlejší lesní komplexy, ve kterých se střídají starší porosty, světlé lesní okraje, paseky a otevřené plochy.

Takováto krajina mu poskytuje nejen příhodné hnízdní podmínky, kdy v korunách stromů nachází vhodná místa pro stavbu hnízda, ale také na přilehlých otevřených plochách i v porostech může snadněji vyhledávat vosí a nebo sršní hnízda. Velice zajímavým je zjištění přírodovědců na západ od nás. Včelojed lesní se totiž v posledních letech stává přirozeným pomocníkem v boji s invazivní sršni asijskou (Vespa velutina), která byla do Evropy zavlečena v roce 2004. Podle odborníků dokáže včelojed lesní zredukovat ve svém teritoriu 80 až 90 % sršních hnízd a stává se tak mimořádně důležitým pomocníkem se zavlečeným druhem sršní.

Včelojed lesní v České republice

V České republice se včelojed lesní vyskytuje na celém území, ale pouze ostrůvkovitě. Hnízdí nepravidelně a v porovnání s běžnými dravci je mnohem méně početný. Setkat se s ním můžeme v nížinách, pahorkatinách i ve středních horských polohách. Ojediněle vystupuje také do horských oblastí.

Čím se včelojed lesní živí?

Jídelníček včelojeda lesního je ve srovnání s jinými dravci skutečně specifický. Včelojed lesní se totiž specializuje na sociální druhy blanokřídlého hmyzu, zejména vosy a sršně. Pochutnává si nejen na dospělých jedincích, ale také na jejich larvách a kuklách. Kromě vos ale loví také čmeláky, brouky, mravence, kobylky, nepohrdne ani housenkami. V menší míře může lovit i drobné obratlovce, například žáby, ještěrky, drobné hlodavce i malé ptáky. Složení jeho jídelníčku se mění podle ročního období a dostupnosti jednotlivých zdrojů potravy.

Jak včelojed dobývá vosí hnízda?

Včelojed při hledání potravy využívá svého dobrého zraku a pozorovacích schopností. Často usedne na vyvýšené místo, například na větev stromu, ze které sleduje pohyb vos a jejich opakované přílety do podzemního hnízda. Jakmile objeví vosí či sršní hnízdo, slétne k zemi a začne hnízdo pomocí silných pařátů a zahnutého zobáku rozhrabávat. Někdy loví vosy a sršně přímo v letu. Jeho potravní strategie je však založena především na vyhledávání a vybírání jejich hnízd.

Jak se chrání před bodnutím vos a sršní?

Dobývání vosích hnízd by pro většinu ptáků představovalo smrtelné nebezpečí. Včelojed je však této strategii získávání potravy velmi dobře přizpůsoben. Má husté, pevné a šupinaté opeření v oblasti hlavy i kolem očí. Také jeho nohy jsou kryté výraznými rohovitými šupinami, které poskytují ochranu před žihadly útočícího hmyzu při rozhrabávání jejich hnízd.

Hnízdění a rozmnožování včelojedů

Včelojed lesní má u nás pouze jednu snůšku ročně. Na evropská hnízdiště se vrací na jaře, obvykle během dubna a května. Po příletu začínají páry obsazovat svá teritoria a připravují se k vyvedení potomstva. Svá hnízda si včelojed staví na stromech, obvykle vysoko v korunách. Hnízda staví z větví a dalšího rostlinného materiálu. Občas obsazuje starší hnízda jiných druhů ptáků, zejména kání lesní nebo jestřába lesního, která si následně upravuje podle svých potřeb.

Samice snáší do připraveného hnízda nejčastěji dvě bělavá až krémová vejce s výraznými hnědými skvrnami. Inkubační doba činí přibližně 30-35 dní. Na snůšce sedí a péči o potomstvo zajišťují oba rodiče. Rodiče mláďata krmí po dobu asi 40 dní především vosími plástvemi s larvami a kuklami. I po vyhnízdění ještě mláďata po nějakou dobu přikrmují. Není překvapením, že období hnízdění se časově překrývá s dobou, kdy je v přírodě dostatek blanokřídlého hmyzu. Pohlavní dospělosti dosahují včelojedi ve druhém nebo třetím roce života.

Tah do Afriky: každoroční cesta dlouhá tisíce kilometrů

Včelojed lesní patří mezi dálkové letce. Každý rok absolvuje dlouhou cestu mezi evropskými hnízdišti a africkými zimovišti. Evropská hnízdiště opouští na přelomu léta a podzimu, protože zde postupně ubývá potravy a podmínky pro jeho specializovaný způsob života se zhoršují. Jeho zimoviště musíme hledat až daleko na jihu, v tropické Africe. Při migraci a dlouhých přeletech využívá stoupavé vzdušné proudy, které mu umožňují vystoupat do velkých výšek a následně plachtit na velké vzdálenosti při minimální vynaložené energii.

Včelojed lesní - fascinující specialista evropské přírody

Včelojed lesní je fascinujícím příkladem toho, jak rozmanitými způsoby se mohou dravci přizpůsobit svému prostředí a dostupné potravní nabídce. Namísto lovu tradiční kořisti se zaměřil na vosy a sršně, především na jejich larvy a kukly. Díky tomu dokáže využívat potravní zdroje, které jsou většině ostatních dravců nedostupné.

Jeho nenápadný způsob života, proměnlivé zbarvení, specifická stavba těla a dlouhá migrační cesta do Afriky z něj dělají mimořádně zajímavého obyvatele evropské krajiny. Přestože jej na obloze nemusíme spatřit každý den, je tento druh důležitou součástí evropských přírodních ekosystémů. No a až příště zahlédnete nad lesem kroužit dravce připomínajícího káni, zkuste se na okamžik zastavit a podívat se pozorněji. Možná právě sledujete včelojeda lesního - neobyčejného lovce vos a sršní, který každoročně putuje z evropských lesů až do dalekých afrických zimovišť.

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.