Klobouk o průměru 30 až 80 mm, u těch největších plodnic až 100 či 120 mm, je zprvu téměř polokulovitý, slizký, podvinutý a spojený s třeněm velem překrývajícím lupeny, později sklenutý až ploše rozprostřený s tupým hrbolem. Václavka obecná má medově žlutou barvu, medově okrovou, olivově okrovou, na středu olivově hnědou, barevně je značně variabilní. Jiné druhy václavek nejsou slizké a nebarví se do olivových tónů. Na povrchu je klobouk jemně šupinkatý, nejhustěji na středu, postupně až olysávající, okraj klobouku ve stáří zvlněný, ostrý.
Středně husté lupeny krémové, smetanové až žlutavé barvy, ve stáří hnědavé, jsou krátce sbíhavé, široce připojené ke třeni. Válcovitý třeň dlouhý 60 až 150 mm má v průměru 7 až 15 mm, je bělavý, žlutavý až narůžovělý, pokrytý bělavými vločkami a s trvalým nálevkovitým bělavým prstenem, vespod žlutavým. Dužnina je bělavá, pružná a poměrně tuhá (v třeni), v klobouku měkká, má lehce zatuchlou vůni a za syrova svíravou chuť, která však mizí delší tepelnou úpravou. Bezbarvé elipsoidní výtrusy mají v průměru 6 až 9,5 × 4 až 7 µm, výtrusný prach je světle smetanový.
Václavka obecná roste u nás od léta do podzimu, obvykle od srpna do října, na mrtvém a nebo oslabeném dřevě listnáčů, výjimečně i jehličnanů. Od nížin až do podhůří. Jedná se o houbového parazita, který nejčastěji napadá habry, buky, duby, ale i další dřeviny. Je zaměnitelná za jiné druhy václavek, například za václavku smrkovou (Armillaria ostoyae) nebo václavku hlíznatou (Armillaria gallica), které mají podobné chuťové vlastnosti a jsou rovněž poživatelné.
Houba obvykle vyrůstá v trsech, jednotlivě jen zřídka, u nás patří k hojným druhům, který má široké využití v kuchyni. Asi nejoblíbenějším z pokrmů je falešná dršťková polévka, vyhlášený je i václavkový guláš. V kuchařkách a na internetu se dají nalézt i zajímavé recepty na přípravu omáček a dokonce těstovin. Václavku obecnou lze také nakládat do sladkokyselých nálevů (je nutno zavařit, aby se rozložily jedovaté termolabilní látky).
Václavka obecná obsahuje, mimo jiné, řadu bioaktivních látek, které vykazují antioxidační, imunostimulační, imunomodulační, antimikrobiální a také protirakovinné účinky. Dokáží také vychytávat volné radikály. Z Václavky obecné byla izolována řada polysacharidů, arylestery seskviterpenu (melleolid, armillarin, arnamial), sfingolipid, terpeny, steroidy, ale také měď, zinek, mangan aj.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.