Zvláštně tvarovaný klobouk je vysoký 30 až 100 mm, výjimečně až 130 mm, a široký 30 až 120 mm, sedlovitý nebo nepravidelně laločnatý se dvěma až čtyřmi laloky přirůstajícími naspodu ke třeni, dutý. Svrchní plodná strana (hymenium) této vřeckovýtrusé houby (Ascomycota) je nepravidelně zvlněná, vrásčitá, v mládi žlutohnědá, později červenohnědá až šedě hnědá, ve stáří až téměř černá (na lalocích, cípech). Vnitřní stěna klobouku ucháče čepcovitého je plstnatá, bělavá, ve stáří hnědavá.
Válcovitý, nepravidelný třeň je dlouhý 50 až 120 mm a široký 15 až 40 mm, nepravidelně zbrázděný a stlačený, dutý, na povrchu jemně plstnatý. Horní část nad přirůstajícími laloky klobouku je trvale bělavá, spodní krémová až bíle ojíněná, později je barevně proměnlivá - od pleťových tónů po šedě lilákovou nebo purpurově hnědou.
Dužnina této zajímavé houby je křehká a tenká, v klobouku voskovitá, prosvítavá, v třeni chrupavčitá a méně lámavá, bělavá, má mírnou houbovou vůni a nevýraznou chuť. Elipsoidní výtrusy jsou poměrně velké, v průměru mají 17 až 24 × 7 až 11 µm, výtrusný prach má bělavou barvu.
Ucháč čepcový roste jednotlivě a nebo ve skupinách od srpna / září (ve vyšších horských polohách se může objevit již v červenci) do listopadu, především v jehličnatých lesích, od podhorského po horský vegetační stupeň, ojediněle se objevuje i v pahorkatinách. Nejčastěji je vázán na smrčiny, méně často na další jehličnany, sporadicky jej ale můžeme nalézt i pod listnáči (buky, osiky, břízy či jilmy). Dává přednost zásaditějším půdám, objevuje se ale i na kyselých půdách. Často roste i na dalších substrátech, např. přímo na tlejícím a nebo zanořeném dřevě a také na spáleništích.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.