Fomitopsis pinicola (troudnatec pásovaný). Atlas hub

Troudnatec pásovaný se řadí k našim největším houbám, polokruhovitý až kopytovitý klobouk může mít v průměru 50 až 300 mm, ty největší plodnice dokonce až 400 mm, silný 20 až 80 mm. K substrátu přirůstá bokem, má tvrdou kůru se soustřednými pásy a hrbolky, zpočátku nažloutlou barvu, později oranžový, hnědočervený, uprostřed až černý, po okrajích bílý až žlutavý.

Vrstevnaté rourky jsou 2 až 8 mm dlouhé, žlutavé, póry drobné, okrouhlé s průměrem 3 až 4 mm, světle okrové až žlutavé, ve stáří s šedavým až hnědým nádechem. Mladé plodnice často roní "slzy", kapky. Dužnina je žlutavá, dřevnatá, což troudnatce pásovaného řadí mezi nejedlé houby, pro houbaře tudíž nezajímavé. Bezbarvé, elipsoidní výtrusy mají rozměry 6 až 8 × 3 až 4 mikrometry (tedy 0,006 až 0,008 × 0,003 až 0,004 mm). Výtrusný prach je bílý.

Troudnatec pásovaný roste po celý rok, na živém i odumřelém dřevě listnatých i jehličnatých stromů. Nejčastěji jej najdeme na smrcích, borovicích, břízách a olších. V přírodní medicíně patří tato víceletá houba, podobně jako příbuzný troudnatec kopytovitý, k vyhledávaným houbám, protože extrakty z ní mají antibakteriální účinky, využívají se jako prostředek proti horečce, bolestem hlavy, zácpě apod.

Houba obsahuje heteropolysachyridy, které příznivě působí proti onkologickým onemocněním, terpeny a terpenoidy (triterpenické glykosidy, triterpenoidy aj.), ale také enzymy nebo peptaibiotika (peptidy s antibiotickými účinky) aj.

Použitá literatura

[1] Aurel Dermek, Atlas našich húb; Obzor 1979
[2] Kluzák, Smotlacha a Erhartovi, Poznáváme houby; Svépomoc 1985
[3] Baier, Hagara, Antonín, Velký atlas hub; Ottovo nakladatelství 2005
[4] Různé internetové zdroje