Třezalka skvrnitá je vytrvalá bylina vyrůstající z plazivého oddenku. Má přímou až vystoupavou, čtverhrannou lodyhu dorůstající délky 20 až 60 cm, v horní části chudě větvenou. Na lodyze jsou vstřícné, křížmostojné, přisedlé, široce vejčité a na konci tupé listy s prosvítavou žilnatinou.
Květenství třezalky skvrnité je poměrně chudé. Květy vyrůstají na černě žláznatých stopkách z chudých vidlanů v krátkých vrcholových latách. Kališní lístky jsou široce až podlouhle vejčité, korunní plátky jsou okrouhle vejčité a zlatavě žluté, žláznatě tečkované, tyčinek je vysoký počet. Květy dosahují v průměru maximálně 20 až 30 mm. Plodem je podélně žebrovaná komůrkatá tobolka.
Třezalka skvrnitá u nás kvete od června do srpna. Nejčastěji ji můžeme spatřit na podhorských a horských loukách, ale i na pastvinách a nebo prameništích, v lesích i křovinách. Roste především v podhorských a horských polohách, v nížinách a pahorkatinách bývá zřídkavější a nebo chybí. V těchto polohách roste především vlhkomilnější a stínomilnější třezalka tečkovaná, se kterou se třezalka skvrnitá může křížit. Kříženec bývá některými autory označován jako třezalka korutanská (Hypericum carinthiacum).
Z třezalky skvrnité se sbírá kvetoucí nať (20 - 30 cm), nikoliv jen samotné květy. Suší se ve svazcích ve stínu na větraných místech. Rostlina obsahuje hypericin, pseudohypericin, kvercetin, hyperin, emodinanthranol aj. Sušená droga se v podobě odvarů nebo čajů využívá jako prostředek k celkovém zklidnění organismu, působí proti cizopasníkům a má fytoncidní účinky. V lidovém léčitelství se využívá při nemocech zažívacího ústrojí, revmatismu, plícních či ledvinových chorobách, k čištění krve aj.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.