Těšíňanka a těšínit. Kterak město na hranici dalo název dvěma různým přírodninám

Těšíňanka

Ikonickým symbolem města je květina známá v regionu pod lidovým názvem těšíňanka, třebaže oficiální české označení je hvězdnatec zubatý jinak též hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis). Latinský název dostala na počest francouzského přírodovědce Baltazara Hacqueta (1739-1815), profesora na univerzitách ve Lvově a Krakově, který podnikl řadu výzkumných výprav v Karpatech od Beskyd přes Tatry až do rumunských Karpat.

Nenápadná bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae) se v Evropě vyskytuje ve dvou izolovaných areálech. Rozlehlejší první oblast leží v jihovýchodních Alpách v Rakousku, Slovinsku a Chorvatsku, menší druhá oblast se nachází v Západních Karpatech ve Slezsku, na Moravě, na Slovensku a okrajem zasahuje až do jižního Polska. Kvete brzy na jaře od března do začátku května ještě před olistěním stromů ve vlhkých listnatých lesích středních a vyšších poloh.

To, co se při zběžném pohledu jeví jako zelený kvítek, je ve skutečnosti pět až šest pilovitých listenů podpírajících pravé květenství, tvořené drobnými žlutými květy složenými do jednoduchého okolíku. Rostlina záhy odkvétá, a až poté vyrůstají listy. Plodem je dvounažka dozrávající v květnu a červnu. Rostlina se šíří samovolným vysemeňováním a lze ji rovněž pěstovat jako stínomilnou pokryvnou skalničku. V Česku je hvězdnatec na seznamu potenciálně ohrožených druhů, zatímco v Polsku, kde roste v podstatně omezenější oblasti, je přísně chráněný.

Lidovému označení odpovídá polský oficiální název cieszynianka wiosenna a přímo na území Těšína ji lze nalézt v městských parcích (Lasek Miejski nad Puńcówką a Lasek Miejski nad Olzą). Tyto chráněné lokality mají pokračování i na druhé straně hranice na katastrech Českého Těšína a Třince (Přírodní rezervace Velké doly).

Zachovala se zde také lokální pověst o zraněném švédském vojákovi v době třicetileté války, který před smrtí poprosil místní dívku, jež ho ošetřovala, aby mu na hrob vysypala váček s hlínou z jeho rodné země. Na jaře pak na tom místě nalezla květiny, jaké na Těšínsku nikdo dříve nespatřil. Pozoruhodný je na této zkazce hlavně fakt, že ve Skandinávii se tato rostlina vůbec nevyskytuje.

Více či méně stylizovaný kvítek těšíňanky se dostal do znaků a emblémů řady spolků a organizací a mimoto se významným osobnostem regionu udělují ocenění Zlatá a Stříbrná těšíňanka (Złota i Srebrna Cieszynianka).

Těšínit

Těšínit (teschenit) patří spolu s pikritem a monchiquitem mezi typické horniny těšínitové asociace, pásu vyvřelin táhnoucího se od Hranic na Moravě severovýchodním směrem k Novému Jičínu, Frýdku-Místku a Těšínu, odkud pokračuje do Polska okolo Skočova a Bílska-Bílé k Andrychovu. Tyto horniny vznikaly především v místech oslabení zemské kůry při výlevech magmatu do sedimentů spodnokřídového moře, v menší míře pak jako usazeniny pyroklastického materiálu, a nyní se objevují v převažujících flyšových vrstvách Vnějších Západních Karpat.

Těšínit jako první vědecky popsal německý geolog a báňský inženýr Ludwig Hohenegger (1807-1864), ředitel železáren Těšínské komory. Jedná se o magmatit podobný bazaltu, ale obsahující větší množství analcimu. Jeho základní složkou jsou plagioklasy a velmi výrazný je amfibol, který v převažujícím bělavém materiálu horniny tvoří tmavé jehlicovité útvary.

Zajímavé vzorky těšínitu pocházejí z Bludovic, Hodslavic, Rybí nebo Žiliny na Novojičínsku, kde se také jeho olivinická forma dříve těžila v bývalém lomu u Straníku. Na Frýdecko-Místecku se těšínit nachází například v řečišti Ostravice v Bašce nebo v již značně zvětralém zářezu železniční tratě v Řepištích, objevuje se rovněž v bývalém lomu u hráze Žermanické přehradní nádrže a nedaleko odtud v Bruzovicích jsou zdokumentovány výchozy těšínitu na březích potoka Pazderůvky.

Na polské straně se kdysi těžil v mnoha lomech v okolí Těšína, v současnosti jej lze přímo na území města spatřit ve zhruba dvacetimetrovém odkryvu v blízkosti ulic Kręta a Graniczna. Ve světě se těšínity vyskytují např. ve Skotsku, Portugalsku, na Kavkaze nebo na Sibiři.

Také tato specifická hornina je využívána k ocenění zasloužilých osobností a propagátorů Těšínského Slezska, kterým bývá od roku 2013 udělována cena Těšínit uznání (Cieszynit Uznania) v podobě broušené krychličky tohoto dekorativního kamene.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.